Pozorovatelé odjinud

Světlo, tma. Ráno jídlo, večer jídlo. Mezitím klid. Většinou. Někdy se objeví oni. Nedá se to odhadnout. Občas se neobjeví několik dnů. Pak jsou tam najednou dlouho, až už se zdá, že nikdy nezmizí. Obrovští. Všudypřítomní. Vyplní celý svět venku. Když jim chceme uniknout, schovat se, začne to bušení. Hluku se nedá uniknout. Bum, bum, bum. S každou ránou se otřese svět. Nárazy jsou někdy slabší, jindy tak silné, že všechny zmateně hledáme cestu do úkrytu, ale nemůžeme ji najít, bušení všechno přehluší. Oni se pak vždycky zvětší, přiblíží. Pozorují nás.
Neonka mávla ocasem a zmizela za řasami olepenou skalkou.