Drabbluju v rámci přípravy podkladů pro svůj sci-fi román Studené slunce.
Horko, záře dvou měsíců. Tomo nemohl usnout. Vyškrabal se na nohy, oblékl si kalhoty a plížil se bezcílně chodbami paláce. Měsíce barvily pruhy stěn modře. Onyxová podlaha studila jeho bosé nohy. Pracovna, laboratoře, kuchyň. Všechno už znal.
Zabloudil do chodeb pro služebné. Možná se o svém hostiteli dozví víc ze zákulisí. Dlouhé strmé schody vedoucí do podzemí, na konci dvířka s tepanou klikou. Stiskl ji.
Temný sklep bez oken, zatuchlý a vlhký. V kapse našel zapalovač. Mihotavý plamínek ozářil desítky klecí. V některých spali zubožení lidé s řetězy na nohou.
Kroky na schodech. Vyděšený dívčí hlas. „Musíte odsud zmizet! Rychle!“
Tomův hostitel, zdá se, je sklepmistr na úrovni Josefa Fritzla. Možná nepřechovává ve sklepě žádné víno, ale nedá se mu vzít, že je pánem svého sklepa a všeho, co si v něm ukryl před světem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To vypadá hodně ponuře. A
Aries
To vypadá hodně ponuře. A jako reklama dobrý, dost by mě zajímalo, co se to tam děje
No nazdar, to opravdu vlezl
Keneu
No nazdar, to opravdu vlezl někam, kam neměl. Líbí, zaujalo.
Pěkně ponuré drabble.
Profesor
Vzbuzuje však chuť číst dál.
A dál? Dál? ;)
Rya
A dál? Dál? ;)
Pěkné vykreslená atmosféra :)
TimeGirl
Pěkné vykreslená atmosféra :) chci víc :)
Zajímavé, velmi zajímavé.
Kleio
Zajímavé, velmi zajímavé. Vzbuzuje to hrozně moc otázek, takže... další kus budu hrozně ráda číst!