Brána do jinam

Nevnímaje hluk putyky, párkrát se zhluboka nadechl, aby se naladil na svůj oblíbený rituál.
Broušenou sklenici naplnil ze třetiny zelenou tekutinou.

Na vrch sklenky položil prořezávanou plochou lžíci.

Na ni kostku cukru.

Vzal karafu a velmi rozvážně lil studenou vodu, až nebohou kostku úplně rozpustil a sklenka byla skoro plná.

Lžičkou zamíchal a odložil ji.

Opálově mléčný lektvar vířil ve sklenici.

Charles si s blaženým výrazem pořádně zavdal a opřel se do křesla. Povolil si vázanku, vyndal sešit a pero.
S úsměvem vítal svou múzu, tu nestoudnou zelenou vílu.
Už mu do ucha šeptala o jiných světech a on psal.