Aneb opět takový malý vstup do mého života.
Jsem doma. Záda mě bolí, žebra tlačí, nemohu se nadechnout, ani zakašlat a sleduji jak kolem muž a děti kmitají.
V hlavě mi rotují všemožné myšlenky. To sklo je špinavé, ta kytka vzadu uvadá. Dal malému někdo najíst? Určitě má studené nohy. A ten prach. To prádlo musí někdo pověsit, jinak neuschne. Mám žízeň.
Podepřu se na loktech, zařvu bolestí a dopadnu zpět na postel.
Celá rodina se kolem mne seběhne.
"Co se stalo?! V pořádku?"
"Nic," protočím oči v sloup,"mám žízeň."
"Tak odpočívej, hned ti něco přinesu." zašvitoří dcera a všichni zmizí.
Rezignovaně civím do stropu.
"Ano mami."
Aneb i tak nějak vypadá zmatení matky, která je zvyklá si sama vše udělat. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
jen ať kmitají ;-)
Arenga
jen ať kmitají ;-)
jsem ráda, že jsi už doma
Děkuji. To oni jo:)
Bublina
Děkuji. To oni jo:)
Já sama, já nejlíp... a když
mamut
Já sama, já nejlíp... a když padne, najednou může v klidu (děsný něrvi) zjistit, že i ostatní umí a rádi pomohou - jen je nechat.
Výstižně popsané :)
Ale jak hrozně bolestivě se
Bublina
Ale jak hrozně bolestivě se to zjišťuje :D
Jen je nech... a hlavně si
mila_jj
Jen je nech... a hlavně si pak nezaváděj zpátky, že maminka zvládne všechno sama. Udělej si pohodlí, odpočívej a srůstej (nebo co tělo potřebuje).
Otevřená operace plic, takze
Bublina
Otevřená operace plic, takze prakticky cely hrudnik:) Ale zavádění uz se od te nedávné předcházející nepraktikuje:) Uz jsem ted dlouhodobě pul člověk :) Děkuji
Jen je nech. Pokud zvládáš,
Regi
Jen je nech. Pokud zvládáš, piš drabble a odpočívej. (a poslouchej maminku :-) )
Snažím se. Nic jinyho mi
Bublina
Snažím se. Nic jinyho mi nezbývá. :)