Některé záhadami zůstanou

„Musel tam zůstat.“
Nebyla si jistá. Ale nechtěla, aby se vracel zpátky.
V promočeném oděvu se otřásla zimou. „Uklouzla jsem a spadla do vody.“ Doufala, že se v tom nebude vrtat.
Rozdělával oheň, nedíval se na ni.
„Víš, co bych rád věděl? K čemu vlastně ten krystal měl být. Všichni se vždycky shodovali, že k ničemu dobrému a lecčemu nedobrému. Přesně to nikdo nevěděl. Tak už na to nepřijdou.“
Po chrastí se rozběhly plameny.
„Tys to chtěla vědět, že? Vždycky jsi chtěla všemu rozumět.“
Kývla. Oči sklopené.
Přiměla se nesáhnout do kapsy se schovaným pokladem. Drobným zelenavým kamínkem připomínajícím olivín.