Obtížný hmyz

Vše začíná i končí cizími příběhy. Zabodávají se do mě jako komáři a nenasytně pijí krev. Vypouští mi své sliny pod kůži. Do mé krve, protože jejich slova se stávají mými. Často palčivě svědí a já si je škrábu tak dlouho, až po nich zůstanou jen jizvy. Žádné hrdé stopy odvahy v bitvě, jen pozůstatky toho, že nejsem schopna dostatečně si otupit nehty.
Poznám, že jsem naživu, jen když se mi v tkáních rozlézá jejich jed. Jsou až moc silné tyhle příběhy.
Mohla bych se jim vyhýbat. Mohla bych abstinovat.
Ale co z toho? Byl by to život?
Vítám komáry.