Bít, nebo loktem mezi žebra, to je oč tu běží

Jmenuje se Artur. Stojí na malém plácku za velitelstvím Ankh-morporkské městské hlídky a je to cvičný panák.
Policisté všech tvarů a velikostí na něm denně procvičují a zdokonalují zákeřné chvaty a techniky. Nejeden strážník vyvázl díky Arturovi z ostré pouliční potyčky jen s pár škrábanci a především s uspokojivým pocitem, že jeho loket či koleno přistály na těch správných místech. Nikdo mu nikdy nepoděkoval, místo uznalého poplácání po zádech obdržel novou sérii úderů.
Ale když slyšel, jak tenhle strážník složil tamtoho mizeru pěkným kopancem do kolene následovaným loktem, obratně vedeným proti protivníkově bradě, naplnil jej vždy pocit dobře odvedené práce.