Chybovat je lidské

"Netrap se tím," usmála se.
"Ale vždyť-" chtěl namítnout, ale přerušila ho.
"Vážně. Je to v pořádku."
Doma si sedla na vanu a potají plakala. Měla chuť se zachovat jinak. Křičet. Udělat scénu. Dát mu pořádnou facku. Ale místo toho se snažila všechno ignorovat. Tak byla přece vychovaná. To bylo správně. Usmívat se. Odpouštět. Každý přece dělá chyby. Kým je ona, aby je soudila?!
Co na tom, že spolu byli víc než pět let? Že se vyspal s její nejlepší kamarádkou. A že ji kvůli ní opouští.
Otřela si slzy a usmála se do zrcadla. A pak potichu opustila místnost.