Ano, jsem hrozně líný člověk. :P
„No to se mi snad zdá!“
Vyhrknu celá zadýchaná a unaveně si opřu ruce o stehna. Už takhle běhám dost jak dlouho. Vedle mě poskakuje moje spolubojovnice. Moje poslední spolubojovice.
„Já budu panikařit! Vždyť jich je tolik a my jsme už jen dvě!“
„ Nebudeš panikařit. Jak řekl Žižka; Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte. A jich je jen o pár desítek víc. Co víc, máme přesilu!“
„L?“
„Hm?“
„Nech ty dějepisný kecy a nevykrádej cizí nápady.“
„Nojo. Každopádně - pozor!“
Vidím, jak se naši nepřátelé šikují. Už jen čekají na slova, která je pošlou do útoku.
„Rybičky rybičky, rybářky jedou!“
V životě si můžete být jistí jen smrtí, daněmi a nedobrovolým tělocvikem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
skvělé
Keneu
A co jistota osvobození od tělocviku? ;-)
prosím prosím, jsou to kecy
Jó, tělocvik. Noční můra
Tenny
Jó, tělocvik. Noční můra řádná. :D
Ale já měla vždycky nejradši Hutututu. :D
Na Hutututu přede mnou
Durwen
Na Hutututu přede mnou všichni utíkali, báli se totiž, že jim urvu ruce :)
S hrůzou jsem zjistila, že si
Keneu
S hrůzou jsem zjistila, že si nepamatuju pravidla. Á, už se mi to začíná vybavovat... No, pěkně děkuju.
hehe, dobrý
Aries
hehe, dobrý
Pamatuju na jedno odpoledne,
Profesor
Pamatuju na jedno odpoledne, kdy jsem se nechávala chytit záměrně. Nebo jsem chytala já... Což všem neznamená, že bych tento druh her nějak milovala.
Drabble je pěkné.
Když jste ten, co chytá, tak
Durwen
Když jste ten, co chytá, tak je to docela zábava. Ale když jste chytán a hrozí vám při tom bolestivé zranění čehokoliv, tak najednou nadšením pro hru úplně neplanete. :)