Dreamer's Ship

Anthony s Crisem se procházeli trhem a zastavili se u obchodu, kde prodávají různé cetky. Tony se všiml, že tam jsou některé věci ze Zartu, jeho rodné planety a začal se hned přerývat hromadou věcí. Crise oslovila jedna nádobka s nápisem "Džinova lampa".
"Tony?" zeptal se Cris, když ji obracel v ruce.
"No?" odpověděl Anthony, aniž by ho pořádně vnímal.
"Co je to džin?"
"Gin?" zarazil se Tony. "To je druh alkoholu," řekl a hrabal se dál.
"A proč se tomu říká džin?"
"To máme bohužel od Francouzů, ti tak říkají jalovci."
"Takže tohle je lampa na jalovec?"
"Jasně... cože?"

Anthony se zarazil. Temná postava si ho všimla a vyšla k němu. Cris rozsvítil a Tony si mohl prohlédnout ženu v roztrhaném oblečení. Cris jí musel vysvětlit, kdo jsou a co tady dělají, což ženu poněkud uklidnilo.
"Náhodou nevíš, kde tady sehnat vesmírnou loď, co?" zeptal se trošku vyděšeně Anthony.
"Já ne, ale vím, kdo by to mohl vědět."
Cris s Anthonym ji následovali na půdu, kde odkryla obrovské oko a stoupla si vedle něj.
"Ptejte se, on vidí všechno," řekla žena.
"Ale neslyším nic," řeklo oko.
"Ale vždyť jsi teď odpověděl!" rozčílil se Tony.
"Umím odezírat ze rtů, blbečku!"

Anthony se schoval pod stůl. Když mu Cris říkal, že našel místo, kde přespí, tak nečekal, že to bude dům z hororu. Venku se zablýsklo a Tony si všiml temné siluety v kuchyni.
Přemýšlel, jestli je to Cris, který se šel podívat na půdu, nebo něco, co ho před minutou napadlo. Každopádně se rozhodl, že to nebude v žádným případě riskovat.
Jestli to chce sníst Crise, tak prosím, říkal si Tony, stejně bych ho asi uškrtil sám.
Znovu se zablýsklo a Tony si všiml, že v kuchyni jsou postavy dvě.
Jedna z nich byla Cris, který v ruce držel sušenku.

Anthony byl na planetě už nějaký ten týden a pořád se mu nedařilo sehnat práci. Věděl, že pokud to půjde takhle dál, tak z planety nikdy neodletí.
Cris na druhou stranu vypadal docela spokojeně a každý den přinášel víc a víc peněz.
"Kde ty peníze bereš?" zeptal se poněkud naštvaně.
"Víš, jak jsem byl v té seznamovací kanceláři? Oni mi platí za to, že jsem členem "anonymní seznamky"," přiznal se nervózně Cris.
"Anonymní seznamka?"
"Je to docela jednoduché, je mezi námi tmavé sklo, takže se vůbec nevidíme."
"A za to ti platí?"
"U mě platí za poloprůhledné sklo," zasmál se.

Cris s Anthonym seděli v malé místnosti. Naproti nim seděl muž s kloboukem a nad ním vysel plakát s nápisem: "Nesnaž se, ukaž se!"
"Pánové," ozval se po chvíli, "slyšel jsem, že se chcete připojit k naší malé organizaci."
"Ano pane," řekl hned Cris.
"Dobře, nové lidi potřebujeme, nová krev se vždy hodí... Ale víte vůbec, o co se naše organizace snaží?"
"Být nejlepší?" zkusil to Tony. Muž s kloboukem se zasmál.
"Skoro. Chceme být nejlepší bez snažení. A musím říct, že vy dva jste se snažili až moc..."
"Snažit se míň mi nedělá problém," pronesl Tony.
"Výborně! Jste přijati!"

Anthony se krčil v křoví. Kolem něj procházelo několik neudržovaných a hlasitých lidí. Lépe řečeno, byli to zombie. Cris se opatrně přiblížil k Tonymu.
"Proč se vlastně schováváme?" zeptal se potichu.
"Copak nevidíš? To jsou zombíci!" zašeptal naštvaně Anthony.
"Vypadají jako ty po ránu," protestoval Cris.
"To jo, ale já nechci jíst mozky..."
"A proč zrovna mozky?"
"Protože jsou blbí jak štoudev," vysvětlil jednoduše Tony.
"A snědení mozku jim zvýší IQ?"
"Ne, ale oni si to myslí..."
"Hmm, kdyby to fungovalo, tak ty bys stejně žádný nepotřeboval," mrkl na něj Cris.
"Tobě bych ale uvařil aspoň tři," zašeptal vesele Tony.

Cris se opatrně posadil.
"Cože jsi?"
"Okey, vím, že to zní zvláštně. Ale já prožívám tyto dva týdny na přeskáčku."
"Jak jako?"
"Prostě minulý pondělí jsem prožil tuhle středu. A to nemyslím nějak obrazně. Skáču v čase jako potrhlý králík pod postelí."
"Nemyslíš si, že bych si toho všiml?"
"Já ti to už párkrát říkal, ale to se ještě nestalo."
"A víš, proč se to děje?"
"Myslím, že to má něco společného s tou knihou, co jsme včera našli..."
"Včera?"
"Chci říct, co zítra najdeme. Řeknu ti, to bude den! Jsem rád, že už jsem si ho zažil," zazubil se.

Anthony s Crisem vešli do pokoje. Jeho vlastník se na ně nervózně usmál.
"Promiňte ten nepořádek, nečekal jsem hosty," řekl a vešel do vedlejší místnosti.
"Tony?" pípnul Cris. "Už jsi někdy viděl něco takového?"
"Jop, u sestry v pokoji."
"Jak tu může žít? Vždyť je to životu nebezpečné!"
"Ale jdi, když si najdeš systém..."
"Systém? Vždyť je to naprostý chaos! Podlaha ani není vidět přes ten bordel, ani si nejsem jistý, jestli ten stůl není jen hromada papírů."
"Pravda, že sestra neměla živého krokodýla, ale stejně přeháníš."
"Vážně? Víš, že stojíš na něčí svačině?"
"Jo, jako u sestry v pokoji."

Tony se opatrně přikrčil.
"Crisi?"
"No..?"
"Neslyšel jsi něco?"
"Myslíš něco kromě tvého tlukotu srdce?" zasmál se Cris.
"Ne vážně... Pššt! Už to slyším zase."
"Myslíš, že tam něco je?"
"Jo."
"Možná je to krysa, dělá to takové pisklavé zvuky."
"Ne, krysa zní jinak. Není o tom něco v tý tvý knížce?"
"I kdyby bylo, bez světla to nepřečtu..."
"Teď to znělo blíž! Ať je to, co je to, tak se to přibližuje."
"Zpět jít nemůžeme, venku zuří bouřka."
"Kdo ví, co na téhle planetě žije! Může to být krysí mutant!"
"Jak jako Crisí mutant? Zase tak velký to není..."

Anthony s Crisem zrovna utíkali před skupinkou lidí s vidlemi, když tu oba zapadli do bílé a dlouhé roury. Tony si vzpomněl na léto, kdy poprvé sjel tobogán. Udělalo se mu špatně.
Když konečně oba dopadli, Anthony to nevydržel a odběhl pryč. Když se vrátil, tak Cris držel kočku.
"Kde to jsme a kde jsi vzal tu kočku?"
"Byla tady za tou hromadou prádla."
"Když už jsme u toho, proč je tu všude tolik prádla?"
"No, aspoň to tu nesmrdí, jako v žaludku toho obra."
"Jo, to bylo strašný..."
"I ta kočka voní..."
...a pak se začala místnost napouštět vodou...