DMD Bonus č. 2 pro 8.4.2011.

Téma: Poslední bonbónek
A/N: Je to na poslední chvíli a obávám se, že se to moc nepovedlo...
Ten pytlík bonbónů Toma ze všech dárků potěšil nejvíc. Bonbony byly nedostatkové zboží, sehnat se daly jedině na černém trhu. Bylo to ovšem riskantní, ale táta mu je přece sehnal; narozeniny jsou taky jen jednou za rok. Nejraději by je snědl všechny najednou, ale měl povolený jen jeden bonbónek denně, aby mu déle vydržely. Dostával je vždycky po večeři.
Pak táta najednou zmizel. Jeho jméno už nebylo v seznamu nájemníků u vchodových dveří. Tom věděl, co to znamená. Táta už nebyl; nikdy neexistoval.
V pytlíku mu zbýval jediný bonbón. Ale ani za nic na světě by se nepřinutil ho sníst.

Drahá princezno Celestie,
Rainbow Dash se minulý týden rozhodla odejít z Ponyville a vrátit se do Cloudsdale. Když jsme se ptaly proč, odpověděla, že v Ponyville prý nemá dostatečnou konkurenci a tak se nezlepšuje tolik, jak by mohla.
Nejdřív jsme se ji snažily přemluvit, aby zůstala, ale pak jsme pochopily, že jako správné přítelkyně musíme její rozhodnutí respektovat.
Měly jsme pocit, že když nebudeme spolu, naše přátelství skončí.
Mýlily jsme se. Dnes nás na obloze vítal nápis "Navždycky nejlepší přítelkyně" a kolem něho obrazy našich cutie marks.
Naučila jsem se, že vzdálenost neznamená nutně konec přátelství.
Vaše studentka
Twilight Sparkle
Nahrazované téma: Téma č. 1 - Konec

Téma č. 7: Zprava dobrý
Několik měsíců od Sherlockova skoku John stále nebyl ochotný uvěřit, že je jeho přítel navždy pryč. Občas měl dokonce pocit, že ho zahlédl na ulici. Když se to stalo po několikáté, doporučila mu jeho psychoterapeutka pár týdnů mimo město, aby přišel na jiné myšlenky.
Teď se vracel zpět, připravený čelit pravdě. Ve vypůjčeném autě se ploužil Londýnem.
Poslední křižovatka.
Rozhlédnul se. Zprava dobrý, zleva taky, kontrola...
John strnul. Vpravo u novinového stánku stál... Sherlock? Vyskočil z auta a vrhl se přes silnici. Pozdě. Nikdo tam nebyl. Zklamaně se vrátil do auta.
„Dlouho jsme se neviděli,“ ozvalo se ze zadního sedadla.

Téma: ...a taková to byla láska!
Začal s nimi sice před rokem, ale již nyní na ně uměl hrát jako někdo, kdo se houslím věnuje nějakou dobu. Říkali, že je musí milovat. Jaký je to talent a že to dotáhne hodně daleko. Jakápak to byla šťastná náhoda, že se rozhodl na ně naučit hrát.
To si všichni mysleli, pravda byla jiná. Housle nesnášel a hraní na ně ještě víc. Ale onehdy před rokem zaslechl slečnu Karolínu říkat, jak má ráda muže, kteří umějí hrát na housle. Včera se ale vše změnilo. Slyšel slečnu Karolínu, jak říká své přítelkyni, že houslisty teď nenávidí. Zlostí svoje housle zničil.

Téma č. 4: A taková to byla láska!
Keď Hermionu opustila jej životná láska, nevzdala sa. Pokračovala v hľadaní horcruxov a pomohla zachrániť čarodejnícky svet.
Keď Éowyn stratila nádej v Aragornovu lásku, prestrojila sa za muža a odišla do vojny. Porazila v boji Pána Nazgulov a obrátila priebeh bitky.
Keď Janu Eyrovú zradil muž jej života, odmietla podľahnúť osudu, ušla do vzdialeného mesta a založila školu pre dievčatá.
Lýgia vedela, že sa zahráva so smrťou. No nestrácala nádej a modlila sa. A Vinicius sa vrátil a stal sa kvôli nej kresťanom.
Keď Bellu opustil Edward, strávila štyri mesiace schúlená v kóme a potom skočila z útesu do mora.

Jen taková blbinka mimo soutěž.
Téma: Slepice
Málokterý démon se zákeřností rovná démonu slepičímu.
Pravou podobou tohoto druhu je obrovská slepice, oproti člověku dvojnásobně vysoká. V zuřivosti usmrtí člověka ostrými klovanci, plácáním křídel vyvolá vichřici.
Často na sebe bere podobu svůdné ženy. Bezduchý pohled a nízký intelekt jej však spolehlivě prozradí.
Slepičí démon napadá muže i ženy. Muže svádí a obluzuje. Ženy posedne a zmocňuje se jejich mysli. Postižené jeví nápadný útlum rozumových dovedností, zato abnormální zvýšení výřečnosti.
Pera slepičího démona bývají někdy považována za pera fénixe. Vyskytly se případy, že byla použita k výrobě hůlek. Ty poté mohli používat k čarování slepičí démoni v ženské podobě.

Téma č.6 - Běsnění
Zprvu to nebylo nijak výjimečné ráno, ale pak… nejdříve myslel, že je to nějaká obzvláště odporná noční můra, ale empirický test štípnutím ho přesvědčil o vlastní bdělosti; bohužel byl tím pádem nucen začít pochybovat o své příčetnosti.
Na prvního stačil ošklivý pohled.
Druhého a třetího proklel; čtvrtý byl vytrvalý a uměl mrštně uhýbat. Nakonec mu nezbylo než se potupně schovat v knihovně za regál.
Pátý mu dokonce drze vlezl přímo do hodiny (to ještě netušil, že další, pronásledující studenty, se budou trousit celý den)!
Teprve na obědě našel Snapeův celé dopoledne živený hněv svůj terč – za ty amorky Lockharta zabije!

Téma: Konec
Na začátku jsi byl jen neznámý muž, který mě fascinoval rychlostí svých myšlenek, slovní obratností a zdrcující genialitou.
Jako spolubydlící jsi byl nesnesitelný.
Přes propastné rozdíly jsme se stali nerozlučnými partnery v boji se zločinem a já tě v duchu začal nazývat přítelem.
Jakkoli byla tvá mysl pohnutá, nezabránila mi, abych ti naslouchal. Abych tě chránil. Abych byl připraven přinést oběti.
Když jsi po třech zoufalých dnech beze spánku nalezl klid v mé posteli, byl jsi přesvědčený, že to je konec.
My ale nekončíme pevným objetím.
Končíme pádem.
Na samém konci jsi prostě jen zoufalec, který mi... tak strašně chybí.

Téma: Zprava dobrý
Varování: Malý spoiler k Návratu krásného prevíta. A taky bjb jak prase. Omlouvám se.
Prevít se chvěl. A došla mu slova. (To se stávalo zřídkakdy. Proto Oscar správně tušil, že ani zdaleka nejde o setrvalý stav.)
„To bylo STRAŠNÝ. Tohlecto...,“ zprudka popotáhl nosem, a Oscar si povšiml, že když je vyvedený z míry, je jeho skotský akcent o poznání výraznější. Prevít zuřivě zagestikuloval a píchl Oscara do prsou.
„Už nikdy, slyšíš NIKDY s tebou nejedu! To, jak jsi zařval Zprava dobrý, a hned nato hodil myšku před tím taxíkem, to bylo... Neskutečný!“
„Uklidni se, drahoušku. Jsme v Čechách. A navíc, tohle je zkrátka takové rychlé století.“
„Rychlé století? Rychlé... století? Ach bože. Potřebuju panáka!“

Téma: Zprava dobrý
„Zleva?“
„Ok.“
„Shora?“
„Jo, to by taky šlo.“
„Zezadu?“
„Můžeš s tím už přestat?“
„Jo jasně.“
„Ale že je nádherný.“
„Jo porád.“
Liam s rozkoší pohladil svůj notebook po víku. Prstem přejel po obrázku nakousnutého jablka a zamilovaně se na něj díval.
„A co zprava?“
„Ano Liame, zprava dobrý.“
Dveře se rozrazily. Agnes vkráčela dovnitř. Šlehaly z ní plameny. Došla ke stolu, položila ruku na notebook a ten pod jejími prsty doslova roztál. Pak beze slova zase odkráčela.
„Tak to máme třetí,“ zabručel Liam.
Simon se znalecky zadíval na bývalý přístroj. „Ale teď je zprava třeba naprosto dokonalý.“
„Chcípni Simone.“