DMD č. 16. pro 16. 4. 2018. Téma: Dobře naložený tučňák

Panebože, to byl vážně sukces!
Krása, nádhera, nepopsatelný pocit štěstí!
Díky, Bože, za ten úžasný zážitek. Nepatrné stvořeníčko si hned připadá tak nějak potřebnější, důležitější, věří, že jeho existence má nějaký smysl. Díky, Bože, za tu příležitost.
Něco takového by donedávna bylo úplně nemyslitelné, skoro šílené.
Kdo by to byl před pár týdny řekl, že dokážeme zazpívat a ještě tak krásně!
„Víte, že se mi po tomhle bude stýskat, matko?“ pravila dobře naložená Deloris Van Cartierová, když po koncertu pro papeže naposledy odkládala hábit jeptišky.
„Pamatuju, jak jsi řekla, že v tom vypadáš jako tučňák,“ podotkla matka představená s úsměvem.

Simbaccovi povstalci hlady rozhodně nestrádali, ostatně loď k tomu byla navržena, nicméně na vyloženou hostinu si museli nějaký čas počkat. Pak to ovšem stálo za to.
„Jako Štěkna vaří dobře, ale tohle je úplně jiná liga,“ mlaskal Todd, v každém páru rukou jednu porci.
„Nic lepšího jsem nikdy neměl,“ přikyvoval Max, u nějž to něco znamenalo.
Simbacca nemluvil, což bylo ostatně v podobných situacích docela běžné.
„Přitom jinak je to prý docela zbytečné zvíře,“ přisazovala nové informace Neera.
„Musím se zeptat strejdy Ronieho,“ promluvila mezi sousty Emily, „odkud je bere.“
Kam se prostě hrabala jakákoliv laskomina na dobře naloženého porga.