Star Wars: Eclipse

Když Republika padla, nebylo Simbaccovi ještě ani devět, ovšem chápal, že jeho studijní obor nemá velkou budoucnost. Lovci pokladů, co se ohání světelným mečem a dokážou sežrat vagón koblih na posezení, prostě v nové galaxii neměli mít úplně na růžích ustláno.
Ještě chvíli ale vydržel a o růže se začal zajímat až po rozpadu akademie na Miu Leptonis – a nejen o růže, ale i další rostliny, kterými zaplnil celý hangár své lodi. Ani zahradníkem ale nezůstal a než se nadál, učil se být velitelem vlastní povstalecké buňky.
A tomu už se blýskalo na lepší časy. Nebo tedy aspoň na dobré.

Zatímco venku se pomalu ale jistě formovalo Impérium, v enklávě na Miu Leptonis IV panovalo zasmušilé ticho. Všichni věděli, že neměli jinou možnost než se uklidit, ale zároveň si vyčítali, že aspoň něco přeci jen nezkusili. Nálada tedy nebyla nic moc a na jedné snídani si toho všiml i Šedý Šum.
„Nezoufejte,“ spustil ten nevelký a věkem dost sešlý hlodavec, „již narodil se druhý z rodu těch, co venčí hvězdy, a věčně v poušti nebude. Když vytrváte, vyroste a zlo k prozření přemluví.“
Velmistr na něj hodil deku, tentokrát však podstatně něžněji než obvykle, protože optimističtější zprávu už dlouho neslyšeli.

[„To už jste zpátky?“] znejistěl velmistr když do jídelny nakráčela Jessica se Simbaccou, kteří ráno vyráželi za vykopávkami, otestovat nového asistenčního droida.
„Jo,“ přikývla Jess trochu otráveně, zatímco on pokládal noviny. „Nemělo to cenu. Radiouhlíkový čítač měl úplně rozhašený, házel nám odhady plus mínus tisíc let a nešel seřídit.“
[„Ale hotový to měl fakt rychle,“] zastal se droida Simbacca v podstatně lepší náladě.
„Tak jsme ho na tržnici vyměnili za pytel datlí a vrátili se,“ shrnula to jeho mistryně a Champbacca už tedy měl jenom jeden doplňující dotaz.
[„A ty datle máte kde?“]
[„Ty jsem zas měl rychle hotový já.“]

„Na zelenáče!“ zvolal tenkrát rytíř Cox radostně a těžko se mu divit. Seděl totiž v jednom baru nedaleko Chrámu a viděl tam zkušenostmi zjevně neoplývající jedijské mládě, co určitě nemělo opušťák, jak do sebe bez bázně a hany koplo sklenku fefrmincky.
Navíc pocházelo z planety, která byla zelenější než jiné, ale to už nehrálo takovou roli. Důležitější bylo, že mu kývlo na jeden návrh, pomohlo mu zastavit obávaného vrahouna a o něco později se stalo jeho prvním padawanem.
Pravda, když pak novopečený mistr viděl fialovou čepel prckova světelného meče, moc mu to neladilo, ale nový titul už mu vymýšlet odmítal.

Stoneface 09:01
mame problem, osobni setkani nutne

Capcheeto 09:05
Jasně, přiletíme. O co kráčí?

Stoneface 09:52
zadrzen zbeh se zpravou, potencialni past, zachovejte maximalni ostrazitost
misto obvykle, nejmenovat, kanal muze byt monitorovany
vezmi Kocku

Capcheeto 09:54
Vyrážíme, Kočka letí taky a vezeme i epesní lívance, co nám jich pár zbylo od snídaně, na nervy budou dobrý.

Stoneface 10:31
komplikace, ve meste zadrzeni nezvani narusitele
pry je s nimi J

Capcheeto 10:40
Nám se to taky komplikuje, zpoždění minimálně hodina, spíš dvě, vydrž.

Capcheeto 11:23
Tak lívance nebudou, promiň :(

Server 11:23
Zpráva nemohla být doručena, vybraný přijímač neexistuje. Zkusit znovu?

[„Vybral jsem Tublatance ženicha,“] oznámil jednoho dne dřevobaron z Tunnatutikanu. [„Skvělá partie, má cihelnu...“]
Jeho žena ale dobře věděla, že dcera už nápadníka má, dokonce dva.

[„Kolik je Erris?“] zamyslel se o čtyřicet let později náčelník z Karrambaculleku a jeho drahá Tublatanca přiznala, že na vdávání dost.
Začal tedy zvažovat, komu ji nabídne, a jistě by našel, ovšem dřív se mu spustila s jedním toulavým mnichem.

[„Tak kde máš toho frajera?“] vtipkoval Champbacca, když o dalších pár dekád později i s Erris přijali dceřino pozvání na oběd.
[„Tady,“] řekla Fichurra a představila jim své děvče.

Měli to holt takové čarovnější.