DMD č. 16. pro 16. 4. 2018. Téma: Dobře naložený tučňák

Zatracená mizerně udělaná okna. Ty řemeslníky aby čert spral. Sotva zafouká, hned v nich něco praská nebo rovnou shazují věci z parapetu. I do zavřených místností táhne. Ale zjišťujte odkud, když je možných škvír tolik! Sotva utěsníte jednu, objeví se dvě další. Tohle už snad není bezpečné ani pro zdraví.
Takže dost, přátelé. Zavírám okna, což není jednoduché, neb některá jsou skříplá, jiná - zejména ta vícekřídlá - musejí jít v určitém pořadí, jinak je prostě nezavřete. Taková blbost a je to pomalu jak hlavolam.
Konečně mám hotovo a mohu změnit prostředí. Rebootuji do Linuxu. Ten usměvavý tučňák mi vždycky zvedne náladu.

„Vynikající, jaké maso to je?" otočil se mladík na svého sluhu.
„Tučňák, pane, dobře naložený, tak, jak jste si přál?"
„Tučňák?!" vykřikl šlechtic a vyplivl sousto do ubrousku. „Pro pána krále, Arthure! Kde jste proboha našel tučňáka a co vás přimělo k tomu mi jej servírovat?"
„Vaše lordstvo si to přálo, pane, včera jste se mi zmínil, že by jste rád nějakou změnu v jídelníčku, třeba nakládaného tučňáka."
„Tuňáka, Arthure! Tuňáka!" mladý pán se snažil uklidnit. „Neodpověděl jste na první část otázky," poznamenal, ale okamžitě litoval.
„Inu pane, věděl jste, že do Londýnské Zoo před nedávnem přivezli velmi vzácný exponát?"

Zpráva o zásahu Oddělení pro nápravu magických nehod ze dne 4. 4. 2002.
Ze záznamu výslechu zadržených Nevilla Longbottoma a Hannah Longbottomové.
Longbottomová uvádí: "Protože manžel je čistokrevného původu, chtěla jsem ho seznámit s mudlovskou kulturou. Proto jsme šli na koncert vážné hudby ...." přerušeno pláčem.
Longbottom uvádí: "Už jsme navštívili kino a divadlo a vše bez problému, ale tady to bylo zvláštní. Nejprve si na jevišti posedala spoustu lidí a začali nepříjemně vrzat. Znělo to jako dlouho nezalité mandragory. Pak přišel jejich šéf, oblečený jako tučňák, a rozmáchl se hůlkou. Než je za ten skřípot proklel, odzbrojil jsem ho expelliarmem."

ROCA 30b2 se ladným přešlápnutím na kolečkových bruslích přesouvá k dalšímu kontejneru. Jeho příští obyvatel, brunátný, přichází z převlékárny pozdě.
"Ale přece se nezlobíte, slečinko, haha," volá zdaleka, popotahuje si černý izolační oblek, těsný kolem vypouklého břicha. Někteří cestující se ohlížejí, ROCA detekuje pohoršení. Uklidnit cestující!
Příjemně se usměje.
Odpočet začíná.
Oblý člověk pleská chodidly po vydesinfikované podlaze.
"Haha," zabublá. "Škoda, že si nezaplaveme spolu, co?"
Dlaň plácne do jejího zadního prostorového detektoru.
"Zaujměte, prosím, cestovní pozici," upozorní.
Cestující se svalí do plastového lůžka. "Haha, takhle zespoda -"
Víko klapne, ROCA bleskurychle zapíná napouštění výživového roztoku.
Konečně ticho. Celých šestnáct měsíců.

Kočička si jednou čte knihu o tučňácích a najednou vykřikne, „Ty jo, tam bych se chtěla podívat!“ „A proč bys chtěla jet na Antarktidu, Kočičko?“ „Protože ti tučňáci jsou strašně roztomilí.“ „No dobře, Kočičko, tak jedeme.“ (Tentokrát měli už více peněz než minule.*) Tak vyrazili na Antarktidu. Když dorazili, bylo před nimi hejno tučňáků. „Ti jsou ale dobře naložení, pejsku,“ povídá Kočička. „Jo to jsou, ale na čem jsou naložení, to nechápu. Já bych je naložil na rožeň...“ „No Pejsku, přece bys nesežral tak hezké ptáky!“ „Ty máš co říkat, Kočičko.“ „Ty přece víš, že jsem s tím přestala, Pejsku.“

Vyděšeně vyletěl do sedu a zadýchaně se ptal: "Co to bylo?"
Dárce se jen smutně pousmál: "Lov. Co všechno jsi pochopil?"
"Byla tam zvířata... tučňáci a taky lidi. Oni... chytali je a stříleli do nich." Střílet. Než sem přišel poprvé, tohle slovo ani neznal. Teď už věděl.
"A dál?"
"Na něco je naložili... já nevím. Nesoustředil jsem se."
"Jmenuje se to loď."
Jonas se chvíli odmlčel, než se bezradně obrátil na Dárce: "Proč to dělali?"
"Myslíš proč lidé zabíjeli? Proč zabíjejí?"
Trhl sebou: "Zabíjejí? Teď přece nikdo nikoho nezabíjí!"
Muž pokrčil rameny: "Tenhle svět je horší, než si myslíš, Jonasi."

Měl se dobře. Ach, jak jen se měl dobře! Chyběl mu sice čerstvý vzduch, ale sluníčko na něj svítilo, teplota byla tak akorát, jídlo dostával třikrát denně. A teď...
Lákali ho na odměnu. Byl to starý, osvědčený trik, ale stejně jim na to skočil. A tak skončil tady. Naložili ho do stísněné krabice a zaklapli víko. Pohltila ho černočerná tma. Každý zvuk byl najednou děsivější než kdy jindy. A kamarádi byli daleko...
"Pomoc!" křičel při každém pohybu s krabicí.
Já. Se. Bojím!
O dvanáct hodin později víko odklopili a on uviděl nekonečnou divočinu. Po letech v zajetí byl konečně volný.

Hayden seděl v cele. Na hlídce stáli opatovi nejvěrnější spojenci.
A tak Haydenovi nezbývalo nic jiného, než sedět a přemýšlet, jak to udělat, aby spolu s ním trpěl i Adamar.
Ten chlap ho štval čím dál víc. Ještě když byl vévoda, musel stát v pozoru před králem, který mu přistříhl křidélka. A on si přesto v tom chladném severu našel nový způsob a jen tak vesele prokluzoval vším.
Jenže teď už nebyl na severu. Létat stále nemohl. A čas na přizpůsobení mít nebude. Hayden byl rozhodnut. Pokud má padnout on, tak i Adamar. Však ona ho ta dobrá nálada přejde!

Objekt akce TUČŇÁK sdělil, že „se nenechá vyhladovět“. Jako tzv. třídně neuvědomělý herec sice nesmí pracovat v branži, ale „na ty kulturní barbary stejně vyzraje“. V rozjařené náladě se našemu prameni přiznal, že má intimní poměr se soudružkou Vlaďkou z dabingového studia, která jeho hlas kryje pod vymyšleným jménem. V dotyčné identifikována KTS OLEJ.
Návrh opatření:
− TS LÁK nadále úkolovat k NO TUČŇÁK a dalším představitelům nelegální kultury;
− s KTS OLEJ realizovat důvěrný pohovor, ve kterém bude upozorněna na skutečnost, že její jednání nese znaky hospodářské trestné činnosti, a nabídnout ji užší formu spolupráce; v případě odmítnutí založit signální svazek.

"Tučňáka jsem nikdy nejedla," broukla si pod fousky Catwoman, když z naložené hlavy sundávala kousky masa. Brýle očistila jazýčkem, zbytky obrouček vyplivla.
"Je trochu cítit po doutnících, nevím jestli je to u každého, nebo jenom u tohohle, ale naloženej byl fakt skvěle," dodala, zatímco si dolízávala tlapky.
Batman na ni konsternovaně hleděl. "Je pod vlivem Jokerova séra, stejně jako polovina města. Dělá věci, které vždycky dělat chtěla, ale bála se," pomyslel si.
Kočka odhodila podprsenku. Bruce se smutně podíval na Alfréda, který dal najevo nesouhlas.
Kočka se zasmála, oblékla a odběhla do noci. Žádný výluh nevypila, dala se k záporákům.