DMD Bonus č. 5 pro 17.4.2011

Téma: Odkud vítr vane
Fandom: Historie
Poznámka: Když už se tady rozebral Trafalgar…
Blanquet du Chayla vyšplhal na loď Le Frankli. Na tváři měl otrávený škleb.
Smrákalo se.
„Kapitáne Gillete, přesuňte děla na pravobok!“
„Rozkaz, pane! Mohu se zeptat proč?“
Blanquet si povzdechl.
„Velitel se rozhodl, že počkáme na Angličany a rozstřílíme je, jakmile vplují do zátoky. Nevěří, že by připluli z levoboku, protože je tam mělčina, nebo dokonce zvolili jinou než řadovou taktiku.“
Blanquet si rozkazy nebyl jistý. Něco mu říkalo, že dělají chybu, takhle podceňovat kontraadmirála Nelsona.
Z nenadálého popudu si naslinil prst a zkusil, odkud vane vítr.
„Vyhlaste poplach!“ vykřikl ve chvíli, kdy první Anglická loď obeplula ostrůvek Abú Kire.

Peter moc dlouho po své křečici netruchlil. Včera ji s rodiči zakopali v lese, pobrečel si a dneska už si vesele plácal z písku bábovičky.
Najednou ucítil podivný zápach.
„Princezno?“
Jeho křeček tam seděl na bobku, mával tlapičkama a koukal na něj. A taky smrděl.
Peterovi byly teprve čtyři roky, takže mrtvou křečici neřešil, vzal ji do rukou a hned ji odnesl do koupelny, kde ji pečlivě umyl v umyvadle. Křeček prskal, kousal a po umytí kupodivu pořád smrděl.
A bábovičky čekaly.
Dal Princeznu do klece ke křeččí rodince a vesele odběhl pryč. Neslyšel zoufalý nářek Královny, Krále a Prince.
téma: Nemrtvá princezna
fandom: Řbitov zviřátek

Fandom: Sherlock (BBC)
Téma: Vůně hořkých mandlí
Upozornění: AU, depresivní, preslash, BJB
„Kde je Sherlock Holmes?“
„Nevím.“
„To není odpověď, kterou chci slyšet.“
Postavil se mu za záda. Na spoutaných předloktích naskočila husí kůže. Zlomí mu vaz? Podřízne hrdlo? Vrazí mu nůž pod žebra? Přes šátek na očích neviděl výraz jeho obličeje. Těžko mohl odhadnout, jak moc bude tentokrát brutální.
„Tak ještě jednou, Johne. Kde je?“
„Naser si!“ vyplivl nenávistně.
Poznal, co ho čeká, ještě dřív, než mu tu skleněnou kapsli vložil pod jazyk. Zmučené tělo obestřela příznačná vůně hořkých mandlí, když ho surovým stiskem donutil sevřít čelisti a tenké sklíčko ampule prasklo.
Během zpátečního letu do Londýna se Sherlockovi zastavilo srdce.

Téma: Cena za štěstí
Fandom: realita
Sedela na kope dreva a slaná chuť sĺz sa miešala s vôňou živice. Pozorovala ich z diaľky, ale hlasy doliehali až k nej. Ten jeho - najvzácnejší hlas na celom svete. Ten jej - nuž, nebola to jej vina. Veci sa tak proste vyvinuli. Tá Druhá nemohla za to, že bola Druhá.
Hnev už dávno vyprchal ako gáfrová esencia z parfému sklamanej lásky. Ostala len trpkosladká vôňa spomienok a pokrivená realita. Prehrabávala sa vo svojom srdci, ale našla tam len črepiny zapadnuté prachom.
So smútkom sledovala, ako položil ruku okolo jej pliec a spoločne odchádzali.
Cena za ich šťastie? Jej zlomené srdce.

Téma: Cena za štěstí
Fandom: realita
Poznámka: Některé věci jsou až tak nechutně vyděračské, že stojí za to před nimi varovat.
Ahoj.
Cítíš se sama? Máš tolik co nabídnout a přitom není nikdo, s kým bys to mohla sdílet? Chybí ti dostatek příležitosti? Nemáš čas? Měla jsi velmi často smůlu na kretény? Hledáš spolehlivého, hodného, milého, sportovně založeného, sympatického, věrného, pracovitého muže za úrovni, který bude milovat tvé děti a tvou rodinu?
Věříš na osud?
Máš také co nabídnout?
Zaplať pouhých 500 korun a bude ti umožněn přístup k nejspolehlivější české seznamovací kanceláři Štěstí. Pouhá pětistovka ti otevře brány k osudové lásce...
Marie znechuceně zavřela prohlížeč. Asi zůstanu sama, napadlo ji. A nebo –
„Péťo, říkalas, že ten váš účetní je singl?“

Téma: Vůně hořkých mandlí
Fandom: The Zoo Story (Stalo se v zoo) [Edward Albee]
(Na lavičce v parku.)
PETER Myslel jsem, že jsi umřel! Opovaž se mi ještě někdy narazit na nůž. Už si před tebou nikdy žádný nůž do ruky nevezmu. Doufám, že se nezlobíš.
JERRY Nezlobím se. Ne na tebe. Jako se nezlobím na toho psa. Takže ne, nezlobím se.
PETER Dobře.
JERRY Škoda, že už je podzim. Byl jsem v nemocnici moc dlouho. Chceš říct, co se v té nemocnici stalo?
PETER Nechci.
JERRY Chceš mandli?
PETER Nechci.
JERRY Voní.
PETER Jenom voní?
JERRY Jo.
PETER Dáš si taky, když si to poslechnu?
JERRY Co myslíš?
PETER Že jsi blázen. Povídej.

Fandom: HP
Poznámka: Všem, kdož čtou, se hrozně omlouvám, ale opravdu nestíhám. Takže alespoň takto, přestože pravděpodobně způsobím menší zmatek - toto drabble je v pořadí 16. Tj. bezprostředně na něj navazuje drabble na téma V pasti. Za komentáře děkuji Danae a ioannině!!!
Vycházela z koupelny, on do ní vcházel. Rychle schovala ruce za záda. Šel dál. V zrcadle spatřil drobnou vzdalující se siluetu. Pěsti měla sevřené kolem nevelké krabičky.
„Hermiono?“ Prudce sebou cukla, ale neotočila se. Vycítil, že dobrovolně mu své tajemství nevyjeví. Jemně vytáhl krabičku z upocených dlaní.
„Mudlovské prášky. Pomáhají, když mám horší dny.“
„Anti znamená proti a slovu deprese taktéž rozumím. Dokonce jsem měl tu čest, setkat se s výrobkem osobně. Vedlejší účinky raději vyjmenovávat nebudu. Netuším, jak jsi k těmto lékům přišla, ale řešením naší situace nejsou. Antidepresiva tlumí emoce, bolest ze ztráty vyléčit nedokáží.“ Pevně ji objal.

Nemrtvá princezna
Rozhodně to bylo špičaté, docela určitě to bylo dřevěné a udělalo se mi po tom dost špatně, abych si musela trochu zdřímnout. Zámek zase zaroste vistárií, ale co nadělám.
Probudil mě nějaký mládeneček, který se tou věcí prosekal asi jenom proto, aby mě mohl zfackovat.
„Vstávám," zasáhla jsem. „Kolik je?"
„Půl dvanácté."
„Letopočet," opravila jsem ho. „Kolik je rok?"
„Rok?" vykulil oči. „Šestnáct set sedmdesát dva."
„Juliánského kalendáře?" ujišťovala jsem se. Posledně jsem se lekla, že jsem zaspala tři tisíce let, než jsem si všimla jarmulky.
„Gregoriánského," odsekl a otevřel okenice.
To jsem zvědavá, kdo mě teď vzkřísí z prachu.
> (Šípková Růženka)

Téma: Cena za štěstí (č.16)
Fandom: realita (trochu osobních úvah a stesků)
Pohybujeme-li se v obecné rovině, musíme si nejdřív položit otázku, co vlastně štěstí je. Podle toho potom můžeme určit jeho cenu. Ale dokážeme definovat, co je štěstí? Každý za štěstí považuje něco jiného a každý za něj může zaplatit jinou cenu. Někdo malou, někdo velkou.
Například já. Jsem šťastná? Ne, nemyslím si. Spokojená, možná. Ke štěstí mi myslím chybí jedna věc. Chtěla bych být zdravá. Jen tohle. Otázka je, jestli mi štěstí, ten neurčitý pojem, ta ikona lidského bytí, stojí za to, abych dennodenně bojovala se svými osobními démony. Až tu válku vyhraju, budu šťastná? A dokážu to vůbec poznat?

Fandom: Muminci
Téma: Odkud vítr vane (tuším 14.)
---
„Dnes v noci podnikneme něco neslýchaného…“
Muminek si myslel, že rozumí, a protože na rozdíl od Čenicha dovedl udržet tajemství, kývl na Šňupálkovo pozvání.
Noc byla dosud tmavá. Muminkovi přejel po zádech mráz…
„Drž tu lampu pořádně!“
Muminek pověsil větruvzdornou lucernu na hřebík a pomohl Šňupálkovi vytáhnout zpod přístřešku malou jolu.
Pavilónek se koupal ve světle měsíce…
Rybařili až do kuropění, kdy se zvedl jihozápadní vítr a odnesl pírko ze Šňupálkova klobouku.
Muminek byl jako na trní.
Šňupálek mlčky skousl dýmku. Tušil, co mu chce říct – že tentokrát odejde s ním.
A ráno muminek našel už jen vybělený pruh trávy.