Krůček po krůčku
Každý rok začátkem jara propuklo hotové šílenství. Vtipy a vtípky, nachytávky, pasti a úskoky, kanadské žertíky ve škále od sofistikovaných až po ty nejhloupější. Bylo to jako jednodenní vlna, která zachvátila celý svět. Skoro celý svět.
Ale stačilo to.
Ta vlna se mu přelévala do žil. Cítil každičkého napáleného člověka jako zážeh tepla v ochablém, zuboženém těle. Dnes málem dokázal uvolnit pravé zápěstí. Možná příští rok. Šlo to čím dál líp…
„Ať žije… jak se to jmenuje?“ zachraptěl.
„Myslíš tím apríl nebo internet?“ zeptala se jeho žena s pohledem upřeným na misku s jedem.
„Obojí, lásko,“ usmál se Loki pokřiveně.
2010