Zkrocená hora

Pro letošek se tímhle drabble loučím, ale doufám, že není letošní poslední :) Děkuji organizátorkám, KaTužce a nifredil, které jsou nepřekonatelné a vůbec všem, co napsali tolik úžasných drabble. Hodlám teď dospat duben, dohnat úkoly do školy, přečíst knihy, co se mi hromadí na stole. Také se těším na pročítání všech témat, připomenout si některé drabble a jiné přečíst premiérově.
Téma č. 18: Poslední petrklíč
„ Co to žereš, potvoro! Pustíš to!“ z huby ji vytáhl poslední zežvaný petrklíč. Taková to byla milá kytička. Mělo se to stát. Ennis by o ni jistě nestál.
Petrklíč přilepený na pohlednici se odlepil, spadl na dno poštovní schránky. Pošták nevěděl, ke kterému patřil.
Točil mezi prsty posledním petrklíčem toho jara. Má mu ho dát? Požádat jej, aby žil s ním? Nedá mu ho, je to moc…divné… romantické…sentimentální.
Vylisovaný petrklíč, ten poslední toho jara, co tenkrát utrhl. Ztratil svou cenu. Nikdy mu ho nedal, teď je pozdě, rozhodl se. Pozůstatek nezdaru podávaný s bankovkou ve velkém městě Mexiko.
A/N: Jack je romantický, ale přinucen žít v drsné zemi drsným životem.

Jelikož jsem dnes do půl druhé prostě musela koukat na Zkrocenou horu:-), tak se nabízí pokračovat tam, kde příběh končil...
Měl svoje holky rád nade všechno na světě, nikdo ani netušil jak moc je to pravda.
Snad jen Jack.
Ležel v setmělém karavanu a přehrával si ty myšlenky stále dokola.
Tak rychle to uteklo a dnes se jeho holčička vdává.
Vzpomněl si, jak se jí rozzářily oči, když říkala, že ji Kurt miluje a pak, když se rozhodl nevzít práci v horách a jít na její svatbu.
Dal by nevím co, za možnost svým rozhodnutím udělat Jackovi stejnou radost.
Už by se nebál, teď už ne. Jí snad budou jednou zpívat gloria… On stejně dávno propadl peklu. Jenže nemohl, nikdy!