Povinná školní četba

„Linka důvěry pro ty, kteří se chtějí zbavit jakékoli nestvůry.“

„Pomozte!“

„Jak vám mohu pomoct, děvenko?“

„Chci, abyste zabil Titubu – posedl ji ďábel. Profesore, pomohl jste proti Drákulovi, pomozte i mně!“

„Jen v klidu, děvče. Pěkně po pořádku. Co se stalo?“

„Chodila jsem do lesa, kam jsme nesměly, a tancovala jsem tam na mýtině. Naslouchala jsem hudbě pekla a necudným slovům padlého anděla. Chtěl po mně, abych nahá v rytmu šumu korun stromů skotačila v kruhu s ostatními. Obcovala jsem s ďáblem, pane. To vše díky ní!“

„Dobře, kam se mám dostavit?“

„Přijeďte co nejdříve, snažně vás prosím! Do Salemu!“

Laskavému čtenáři,
prosím o prominutí, že tvé naděje a předpoklady nejsou vždy do puntíku splněny. Ale věz, že babička už byla stará, takže dříve či později by stejně musela zemřít. Snad alespoň tě potěšilo, že jejího vnoučka Olivera jsem k rodině a ku štěstí dovedl, a nechal jsem poutníka, aby našel svůj cíl v ráji srdce. Rovnež musíš chápat, že ne vždy stačí, že dva mladí lidé se mají rádi, občas prostě zasáhne osud. Ať už nešťastná náhoda a nebo bombardování Paříže. Uznávám, že zničení léku proti zhoubné nemoci byla podpásovka.
Fikce je prostě fikce.
Se vší láskou
Tvůj autor

Kukulín měl možná i docela kliku, i když za hučení do vrby by si zasloužil nakopat do zadku.
Otce zradily hamižné dcery, odmítly se o něj starat, i když jim obětoval vše.
Pro pana Josefa K. čekala velká bota byrokracie, která ho kopala tak dlouho, až to zabalil.
Na Karlštejně stačily dvě ženské k tomu, aby zahýbaly středověkým pořádkem.
U pana Žemly velmi aktivně řádily nenažrané ženské, až si nakonec raději vykopal vlastní hrob.
Těžké kopance osudu zařídil všem pan Wolker.
Í nakonec nakopalo mě, protože žádný titul školní četby prostě na í nezačíná, i když se na hlavu postavím.

Je málo pravděpodobné, že by se potomci dvou nepřátelských rodů setkali a natož pak zamilovali.
Je hodně nepravděpodobné, že dostanete růžové brýle na nos nasazené nakřivo.
Nestává se často, aby byl dobře střežený hrnec zlata odcizen tak snadno.
Pravděpodobnost přežití mezi husity je téměř nulová.
Společenský znuděnec si těžko uvědomuje svou chybu a je hodně nepravděpodobné, že bude chtít ženu, kterou odmítl.
Je velká pravděpodobnost, že muž, který je revizor, je revizor.
Po týdnu na rybách se vždycky nějaká chytí, není třeba lovit vysokou.
Ještě štěstí, že statistika někdy taky selhává, protože jinak by studenti neměli co číst.
I když...