Skip Beat!

fandom: Skip Beat!
poznámka: Já vím, už to přeháním, ale koho to jednou posedne...
a navíc, už nějakou dobu uvažuju, čím by Kyoko mohla vonět. :-)
Ren stál ve dveřích vlastní kuchyně a znovu žasl, jak vábivé vůně se z ní taky mohou linout. Jídlo bylo pro něj jen výživa pro tělo, a kdyby se udržel naživu sluncem a větrem, víc by nepotřeboval. Jenže Kyoko dokázala uvařit i zeleninový vývar, jako by byl plný slunečního svitu, a její dušené maso s rýží...
Právě se natáhla na špičky, aby dosáhla na poklici ve vysoké skříňce, takže udělal krok, aby jí pomohl.
Do nosu ho udeřila další, zároveň uklidňující i znepokojivá vůně - zelený čaj. Její šampon.
Obchod "přátelská výpomoc za domácí večeři" se změnil v trénink vlastního sebeovládání.

fandom: Skip Beat!
Pozn. : a furt to není ono, ale co nadělám...
Natsu se přiblížila pomalu a okázale.
"Co chceš? Zdržuješ natáčení," zívla.
Fuwa Sho polkl. Tohle nemůže být Kyoko. Tahle sebevědomá, svůdná, provokativní šelma.
A krutá. Viděl natáčení předchozího záběru. Kyoko je naivní, přezdvořilá, vždycky tichá a předvídatelná. V lásce i nenávisti.
"Čekám," založila ruce. Vzpamatoval se a vytáhl ten časopis.
"Co to má znamenat?" ukázal. Na fotografii se vesele smála na Rena a jeho ruce objímaly její boky. Titulek byl jednoznačný.
"Skvělá fotka, díky, uložím si. A teď musím na plac."
"Kyoko..."
Z jantarových očí vyšlehl blesk.
"Děkuji, slyšels? A sbohem."
Za rohem se roztřeseně opřela o zeď.
Děkuju, Natsu.

fandom: Skip Beat!
Poznámka: takhle to jednou musí dopadnout, já v to pevně doufám. A tentokrát opravdu BJB. :-)
Na nákup jedině v převleku. Kličkovat denně zástupy fanoušků. Vyhýbat se houfům paparazzi. Nevnímat urážky partnerových fanoušků.
Na oslavu jejich zásnub pronikli nevítaní hosté. Hvězda popu Fuwa Sho několikrát slovně napadl ženicha a zbil dalšího vetřelce, frontmana skupiny Vie Ghoul, než se oba podařilo odvést.
Na svatební párty se moderátor Ishibashi Hikaru opil, vyznal nevěstě lásku a k ránu byl spatřen, jak pláče na rameni prezidentovi LME. Nevěstu atakovalo několik hereček toužících stát na jejím místě. Nevěsta opakovaně musela použít svůj Zlodušský úsměv, úroveň 5.
Konečně spolu.
Kyoko Mogami, Nejmilovanější japonská herečka, a Tsuruga Ren, Nejvíce sexy muž v Japonsku.

pozn.: pokračování drabblíku z tématu Světlo. Ach jo, zase to bude chápat jenom Ness...
"Musím zpátky. Navždycky."
"A... budeš psát? Můžu ti zatelefonovat?"
"Do světa, kam odejdu, nemůžeš telefonovat, ani posílat poštu. Je to moc daleko."
"Ale... vždyť jsme se sotva spřátelili!" vydechla culíkatá holčička se slzami na krajíčku. "Corne... Neopouštěj mě!" rozplakala se naplno.
Chlapec stál trochu bezradně; tentokrát opravdu nevěděl, jak ji utěšit. Rozpačitě strčil ruce do kapes.
"Nastav ruce, Kyoko-čan."
Do drobných dlaní vyklouzl modrý krystal.
"Podrž ho proti světlu... vidíš?" Kámen se zableskl fialově.
"To je kouzlo. Snad... snad ti pomůže osušit slzy."
Okouzlená tvářička vzhlédla znepokojeně. "Ale co budeš mít ty?"
"Já se obejdu bez něj. Kluci přece nepláčou."

pozn.: konečně, konečně vhodné téma! Kyoko-čan počítám za jedno slovo, protože -čan je něco jako přípona.
Stromy se konečně rozestoupily a mezi stromy se v nízkých, oslňujících paprscích letního rána zaleskla řeka. Culíkatá holčička se rozběhla rychleji. Přijde dneska?
A co když nepřijde? Je to konec konců vílí princ. Co když se mu nebude chtít?
Co když mu to zakáže vílí král? "Přestaň se už toulat, synu, máš své povinnosti."
Ne, to ne, prosím! Corn je můj, můj vílí přítel, jediná opravdová víla, co znám!
Přijde, slíbil...
Už jen pár skoků... Ranní rosa se třpytí jako klenoty...
Mihotavé protisvětlo přeťal stín. Urostlý, ladný, nadpozemský, obklopený zlatou září.
"Corne!" blaženě vydechla.
"Dobré ráno, Kyoko-čan," odpověděl plavovlasý chlapec.