Hodná holka

Hodná holka dělá, co se jí řekne, protože pak bude dobře. Neudělá-li to, bude následovat trest. Hodná holka se vyzná v binární soustavě života. Počítá se vším, co jí osud nadělil. Pěkně uklízí a dobře vaří, dříví nosí, v peci zatopí. Prst nad ní varovně trčí a co chvíli rozčesává vzduch, když ukazuje, co se má udělat. Hodná holka sleduje jeho trajektorii. Přes všechny ty nánosy kultury a výchovy, přes všechen strach, je v ní pořád někde zvíře, které nechce odejít. A čeká, až mu otevře srdce. Mařenka cudně sklopí oči a pak se vší silou zakousne do vrásčité ruky.