Splátka
Celý den se mi v hlavě honí nosná myšlenka: "Mám dvě děti ve vývinu, snad se z toho nepominu!"
Máte ovšem štěstí, že jsem ji nedokázala rozvést do sta slov a napsala místo toho něco jiného ;o)
“Téda, kariéra ve vývinu, to bych do tebe neřekla,” mávala kolem sebe Beka vidličkou. Jídlo spíš honila po talíři, než aby jedla.
“Ve vývoji,” opravil ji Theo. “Výzkum a vývoj geneticky modifikovaných organismů.”
“Prostě jsi hlavička,” zaculila se.
“Ani ne,” sklopil hlavu. Měl tuhle restauraci rád, pořád nedokázal nechat jídlo nedojedené a tady dávali malé porce. “Jen je to asi jediný způsob jak splatit dluh.”
“Nic Jim nedlužíš!” vyhrkla bojovně. Beka, profesionální bojovnice proti Systému.
“Jim ne,” smutně se usmál, “Ale těm, co narozdíl od nás dvou nepřežili, ano. Pomoct s vyčištěním zasažený oblasti je to nejmenší, co můžu udělat.”
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
tak aspoň pro tyhle dva to
tak aspoň pro tyhle dva to nedopadlo tak špatně, ale celá ta série je síla
Uf.
Pěkné.
Tohle není až tak špatný
Tohle není až tak špatný konec. :)