Moje tajná chvilka
Sluníčko svítí vysoko na obloze, hladina rybníka se třpytí jako veliké zrcadlo a na mě dopadá obvyklý neklid, kterým se hlásí nedostatek nikotinu. Nenápadně se vytratím z domu, proplížím se zahradou k díře v živém plotě, mému tajnému tunelu na svobodu, proběhnu cestičkou a chvilku si vychutnávám pocit spiklence. Pak zatočím k rákosí, ještě se naposledy rozhlédnu, jestli mě nesledují, a protáhnu se do tajné jeskyně tvořené orobincem, která neodbytně připomíná chřtán draka. Sednu si na placatý kámen, mé oblíbené sedátko, vytáhnu tabatěrku a ještě chvilku se týrám očekáváním. Pak si zapálím, vyfouknu kouř a konečně se oddám sladkému pábení.
Výraz pábení používám v tom smyslu, jak prý pochází od básnika Jaroslava Vrchlického (který výraz používal, když si odcházel zakouřit)
- Číst dál
- 3 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit