Zombies Run!

Obrázek uživatele Danae

Zombies Run!

Zombies, Run! je interaktivní hra, která zároveň slouží jako motivační a tréninkový program pro rekreační běh. Jste běžcem č. 5, na jehož rychlosti a obratnosti závisí přežití města Abel, obklopeného hordami zombies. Ve svých misích vybíháte do nebezpečné krajiny, abyste odtud do města přinesli tolik potřebné zdroje, léky, potraviny... a když se za vámi objeví zombíci, budete muset sakra přidat!

https://www.zombiesrungame.com/

Fandom: 
Obrázek uživatele Birute

Začátek

Fandom: 
Drabble: 

Začíná mě bolet hlava. Už asi posté poplácávám kapsu na hrudi, kde mám lístek na vlak.
Jedna ulice za druhou. Semafory jsou nanic. Silnice beznadějně zapráskané. Tohle není obyčejná špička.
Musím to vzít pěšky na King's Cross. Úplnej Harry Potter. Včetně toho Skotska. Koště by se hodilo, protože prodírat se zacpaným Londýnem s batohem na zádech je o hubu.
Lidi kolem chrchlají. Ve zprávách sáhodlouze rozebírali novou vlnu chřipky.
Konečně vlítnu na King's Cross. Dveře nádraží se uzavírají a lidi, co zůstali venku, do nich buší.
Padnu na sedadlo v rychlíku do Obanu.
Uf, teď už bude všechno v pohodě.

Obrázek uživatele Julie

Nultý běh

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Mám podezření, že je to spíš OOC než spoileroidní:-)

Drabble: 

Všechno se to dělo v poklusu. Někdo mi vrazil do ruky desky s nápisem Project Greenshoot. Jen tak tak jsem stihla proběhnout jejich obsah. Klopýtala jsem za šéfem a nadávala si za ty zatraceně hezký lodičky, ve kterých jsem sem před pěti dny přišla a už neodešla.
“Vrtulník čeká na střeše,” houkl na mě.
Proběhla jsem chodbou. Ležely pod schody na střechu. Maryiny tenisky. Vždycky o polední pauze třikrát vyběhla do desátého patra a zpátky.
Stejně jim neutekla.
Vyklouzla jsem z lodiček. Mary už nikam nepoběží. Greg jí prostřelil mozek dřív, než se stihla proměnit. Mně se třeba budou hodit.

Závěrečná poznámka: 

Pro fandomu neznalé - projekt Greenshoot byl samozřejmě přísně tajný (tak moc, až si skoro nepamatuji, co to bylo:-))

Obrázek uživatele Birute

Pénelopé

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Operátor Sam v městečku Abel radí prostřednictvím vysílání běžci číslo pět, kudy má v terénu běžet, aby se vyhnul zombíkům, a vůbec přežil.

Drabble: 

„Jsou tři ráno. Všichni šli spát. Teda, všichni kromě hlídek a možná pár lidí vystresovaných událostmi posledních dnů, vlastně let. Znáš to, takový ti, co se budí z nočních můr, nebo to vydrží táhnout celou noc, dokud jim Maxine něco nedá. Ještěže neví, že jsem tady, jinak by mi přišla něco píchnout.
Už jsme takové situace zažili. Pořád si to opakuju. Kanibalové, hladoví lvi, banditi, Downtown Abbey nebo ta mise, kdy jsme tě poslali pro deskovky.“ (Nervózní smích.)
„Na takhle dlouho jsme signál ještě neztratili… Ale ty si přece umíš poradit.“
(Dlouhá odmlka.)
„Vrať se, Pětko. Prosím. Hrozně mi chybíš.“

Obrázek uživatele Julie

Ještě jeden krok

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Začínám zas běhat.

Drabble: 

Neběží, nejde. Jen klopýtá.
Upadne. Větev se zaryje do žeber.
Položí čelo do bahna.
„Běžec pět,“ zachřestí rádio. „Jsi tam? Nemám příjem, ale třeba… Vtip pro tebe! Víš, co jsou jediný jistoty? Smrt a daně. Blbost, daně už nejsou!“
Má chuť odseknout, že ta smrt to vyrovná. Jenomže takové věci se neříkají, ne Samovi. Projedou jí výčitky svědomí, když uslyší jeho hlas.
„Pětko? Jsi tam?“
Co znamená jeden mrtvý běžec uprostřed apokalypsy?
„Daní jsme se zbavili a ty si poradíš i se smrtí. Vím, že jo.“
Mrtvý běžec znamená hodně. A živý ještě víc.
Zvedne se a udělá další krok.

Obrázek uživatele Birute

Pohyb v přírodě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po vzoru Julie jsem dnes byla běhat.

Drabble: 

Jsou dny, kdy to s člověkem vypadá bledě. Po zombické apokalypse to platí pro celý kalendář.
Tenhle den byl ultrabledý. Nemohl za to jenom prachový filtr, který se nesl za džípem a vymačkával mi za víčky mžitky, ani řetěz, za který mě Van Ark přivázal k džípu, když mě nutil běžet vším možným, ale ty jeho nihilistický žvásty o válce jako hybné síle pro vývoj vědy a silných jednotlivců…
Po vyplivnutí hlavičky bodláku po parkuru místní flórou už zase slyším Van Arka: „Vidíš tu skupinku zombie?“
Ne. Prach. Filtr.
„Co kdybych jí projel? Určitě pro tebe nebude problém utéct jim.“

Obrázek uživatele Iantouch

Poker

Fandom: 
Drabble: 

„Hele, Becky, co znamená kulový eso?“
Seděli jsme na hromadě pneumatik. Becky se snažila rozmotat sluchátka.
„Kulový eso je materiální úspěch. Třeba výhra v loterii,“ odpověděla zamyšleně.
„A zelený?“
„Zelený je dobrá karta. Urovnává problémy.“
Zamručel jsem na souhlas.
„Červený je láska, ale to by poznal i ignorant jako ty,“ dodala.
„Nechceš mi vyložit, jak dopadne další běh?“ zeptal jsem se.
„Klidně,“ souhlasila. „Vyber si jednu.“
Zašátral jsem v balíčku a vytáhl kartu. Skepticky jsem na ni pohlédl.
„Žaludový eso je co?“
Zbledla.
„Tak co?“
„Smrt,“ hlesla.
Pokrčil jsem rameny.
„Já bych spíš řek, že s těma ostatníma mam poker.“

Obrázek uživatele Iantouch

Plán A?

Fandom: 
Drabble: 

„Takže plán je následující,“ říká Janine a naklání se nad mapou.
Víc než slova vnímám jednotlivý detaily: černej měsíček špíny za nehtem, malou jizvu na kloubu, koženej řemínek na zápěstí.
„Jednička a Čtyřka odlákají zombie tudy. Lékárna je v přízemí týhle budovy,“ pokračuje.
„Jo,“ vypadne ze mě, že chápu.

***

„Fraxiparine, fraxiparine, kde je kurva fraxiparin,“ melu nervně sám pro sebe, když se hrabu v krabicích.
Zombie v bílým plášti to nejspíš kdysi věděla.
„Janine, jsem v prdeli, opakuju, jsem v prdeli.“
„Fajn, čas na plán B.“
„Co je, sakra, plán B?“
„Běž!“
„Pamatuju časy, kdy to bejval plán A.“
„Běž!“

Obrázek uživatele Iantouch

Krizovej stav

Fandom: 
Drabble: 

„Dobrý ráno, Pětko.“
Ty vteřiny po probuzení jsou docela příjemný. Pak mi dojde, kdo jsem, co jsem, a že okolo nás zuří zombie apokalypsa.
Rozlepim oko. V hubě mám jak v polepšovně.
„Můžu dostat kafe?“
Jsem běžec, tudíž jsem privilegovaná osoba, takže obvykle na kafe nárok mám. Záblesk světla v nekonečný beznaději.
„Dneska bohužel ne. Je krizovej stav, docházej zásoby a musíme šetřit.“
Krizovej stav, ty vole. Přeháněj, pořád jenom přeháněj. Tyhle jejich krizový stavy jsou jedna velká bouře ve sklenici vody.
Janine mi u ucha zašplouchá velkou sklenicí od okurek.
A kurva. Tohle bude spíš bouře ve sklenici mozků.

Obrázek uživatele Elrond

Leo potřebuje nový boty

Fandom: 
Drabble: 

Dneska říkali, že se nemám bát. Zombíci se stáhli. Jen trochu obhlédnout okolí a pokud možno přinést něco co se bude hodit. Běžím si kolem lesíku a v trávě se něco blyští. Je to mačeta. Očistím ji od trávy, zkouším ostří. Docela ostrá. Bude se hodit. S mačetou v ruce běžím dál. Myslím, že dnes už by to mohlo stačit a vracím se pomalu k základně. Kousek od brány stojí zombík. A na nohou má skvělý zánovní Adidasky. Moje Najky už se rozpadají. Mačetou mu utnu hlavu, a pak nohy. Hodím si je na ramena a probíhám s kořistí branou.

Obrázek uživatele Iantouch

Trénink

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: vulgární a nekorektní mluva.

Drabble: 

„Ty vole, já už nemůžu!“
„Ale můžeš! Když říkáš, že nemůžeš, můžeš ještě jednou tolik.“
„Se pobliju!“
„Dokud se nepobliješ, není to pořádnej trénink.“
„Padesát!“ vydechl jsem a nechal Eda, aby mě vysvobodil zpod lešeninový tyče, co sloužila jako činka na benchpress.
„Tak, teď si vyklusáš a pak se vrhnem na dřepy.“
„Děláš si prdel?“
„Kdybych si dělal prdel, vyprávim vtipy o negrech.“
„Já na to seru, todle nemůžeš. Musim mít přece taky nějaký práva!“
„Jaký jako práva?“
„Třeba právo na odpočinek!“
„Umíš latinsky, Pětko?“
„Trochu.“
Vigilantibus iura scripta sunt.
„Co?“
„Že máš právo zůstat vzhůru a uklidit to tady.“

Obrázek uživatele Iantouch

Omezený sortiment

Fandom: 
Drabble: 

Vběhnul jsem do baráku, rychle se rozhlíd a zarýgloval dveře. Zombíci byli pomalí, tupí, ale měli jednu nespornou výhodu: bylo jich hodně. Tlačili se na výlohu a výplň dveří. Měl jsem tak minutu, než rupne sklo.
„Tak copak tady máme?“ mumlal jsem, abych utišil nervy. „Řeznictví, no výborně!“
Prohraboval jsem věci.
„Zástěra, gumový rukavice, kalkulačka... je to řeznictví, sakra! To tu vážně neni žádný jídlo? Aspoň tlačenka. Bože, jak dlouho jsem neměl tlačenku!“
Dveře povolily, nemrtváci se začali hrnout dovnitř.
„Mozečky nevedeme!“ zařval jsem a vletěl dozadu.
A tam můj zrak ulpěl na předmětu za zlatýho bludišťáka: Obrovský řeznický sekyře.

Obrázek uživatele Julie

Zlý sen?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble ještě horko těžko zvládám, ale ty názvy! Tam už mi invence dochází.
Drabble: 

Běžím lesem. Slyším je za sebou. Cestu protkávají kořeny. Au, kotník! Není čas na bolest. Jsou mi na stopě. Běžím a bolest ustupuje. Nechávám ji za sebou. Jen ať si ji ty potvory sežerou!
Jsou rychlejší. Vím to už od prvního kroku. Každý ví, že je lepší se zastavit a doufat, že jen přiběhnou a očuchají vás. Běžím dál. Nezastavuji. Místo toho se probouzím.
Sahám pro sklenici s vodu. Padá.
„Co je, sakra?“
Sara není rozespalá. Ze zásady.
„Zlý sen,“ omlouvám se, „honila mě smečka psů.“
„Co já bych dala za to, aby mě pro jednou honilo něco tak normálního.“

Obrázek uživatele Iantouch

Běžet dál

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak jsem nemocnej, mam po běhání, po zombíkách a po náladě. :(

Drabble: 

Začalo to v pondělí takovým mírným škrábáním v krku. Večer předtím jsem vykouřil pár cigaret, takže jsem tomu žádnou váhu nepřikládal. To jsem ještě běžel.
Pak přišel kašel. Nejdřív byl nenápadnej, postupně se ale zhoršoval. Za chvíli jsem chrchlal hůř než Osmička. Nahlásil jsem se doktorce Myersový a doufal, že mi pomůže čaj s citronkou.
Večer jsem měl trochu teplotu. Zabalil jsem se do deky a myslel na to, že zejtra musim zase běžet.

„Už ho skoro mám, už ho skoro mám...“
„Koho?“
„Nezdržuj, jsem mu na stopě...“
„Nemusíš ho chytit, Pětko, nemusíš běžet dál.“
„Ale musím!“
„Sestro, nasadíme antibiotika.“

Obrázek uživatele Danae

Poslední píseň

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Že na tenhle fandom napíšu něco takového...

Drabble: 

Každý běžec z Abelu dobře věděl, že jestliže se jednoho dne nevrátí, jen těžko se dočká pohřbu svého těla. Proto před tím, než poprvé vyběhl do nebezpečí, řekl Samovi, jakou píseň mu mají zazpívat.
Když některý z nich zůstal venku, shromáždili se večer všichni v jídelně. Bylo jedno, kdo z nich má sluch nebo vyzpívá všechny noty. Vzdali mu zpěvem poctu. Zpěvem vyprovodili duši z nemrtvého těla.
Alici zpívali Solsbury Hill. Když ze střílny Abelu rozmetali to, co zbylo z jejího těla, zpíval jí tu píseň už jen Sam.
You can keep my things. They’ve come to take me home.

Obrázek uživatele Danae

Rozděleni padneme

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Elronda, Ianta a Julii. Jaké téma, takové drabble ;)

Drabble: 

První týden si toho běžkyně č. 5 ani nevšimla. Měla co dělat, aby se v Abelu zorientovala, a trénink s doktorkou Mayersovou jí taky dával pěkně zabrat. Druhý týden si toho všimla vlastně náhodou, když u společného oběda zažertovala na účet něčích rozdrbaných tepláků. Odpovědí jí bylo konsternované ticho.
Pak se dozvěděla, jak zahynula nejbližší obranná stanice. Začalo to hravými hádkami, zda se lépe běhá v Mizuno nebo v Asics. Pokračovalo to bratrovražednými rozpory teplákářů a legínářů. Skončilo to naprostým rozklížením týmu. Zombies je nakonec dostaly všechny.
Městečko Abel nehodlalo nic takového dopustit. V jeho zdech vládla přísná tepláková neutralita.

Obrázek uživatele Julie

Pohádka pro malá zombátka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji DMD č. 16. pro 16. 4. 2015. Téma: Mozky
Omlouvám se, je to strašný BJB.

Drabble: 

Byla nebyla malá zombička. Jednoho dne jí maminka poslala za babičkou s košíčkem čerstvých mozků.
Zombička poslechla a šla. Jenomže to byla zlobivá zombička, a tak se neplížila ve stínech, ale klidně si vykračovala po asfaltové cestičce. A co se nestalo, potkala běžce.
„Ahoj zombičko, co tu děláš?“ zeptal se.
„Nesu babičce čerstvé mozky.“
„A kde bydlí babička?“
„Ve stoce za sídlištěm.“
„Aha,“ řekl běžec a zase odběhl. Jenomže byl to zlý běžec. Běžel si pro baseballovou pálku, kterou chtěl babičce urazit hlavu!
Ale babička se nedala a běžce sežrala. A čerstvé mozky si pak se zombičkou daly jako zákusek.

Obrázek uživatele Elrond

Dáma v červeném

Fandom: 
Drabble: 

Čtyři předchozí běžci nebyli nic moc. Ne, že bychom jimi pohrdli, ale přece jen to nebyla moc velká výzva. Byli pomalí a příliš rychle podlehli zoufalství. Dostat je byla hračka. Ale pátý, ten stojí za to! Ten se jen tak nevzdává. Tolik naděje a optismu. Musím ho mít. A jen pro sebe. Na jeho mozek se mi sbíhají sliny. Ten se nenechá jen tak chytit. Je rychlý a chytrý. Číhám na něj za rohy a za keři, ale nevede se. Dnes však mám opravdu jedinečnou past. Červené minišaty ze skládky... Jestli jej nedostanu na tohle, tak už mi docházejí nápady.

Obrázek uživatele Iantouch

Zombice

Úvodní poznámka: 

Je to něco jako pokus o songfic (nebo jak se tomu nadává). Písničku máte
tady i s prima vtipným klipem.

Drabble: 

Že něco není v pořádku, jsem měl tušit už tehdy, když jsem začínal běhat.
„Nenávidim všechny běžce,“ syčela na mě nevrle.
Pokrčil jsem rameny. Její podivný chování mi připadalo roztomilý; konec konců jsem byl zamilovanej.

***

Dneska jsem se vzbudil s pocitem, že mi někdo sežral deset deka mozku. Pravda, vypil jsem předchozího večera čtyři piva, ale takovej bolehlav? Taková demence? Pomalu jsem si nedokázal vzpomenout, jak se jmenuju. Rozlepil jsem oko a spatřil svou milou, jak snídá.
„Copak máš dobrýho?“ zeptal jsem se přiměřeně situaci.
Kouzelně se zazubila: „Salámovou pomazánku.“
S kym žiju, mi došlo vzápětí.
Když si pustila Landu.

Obrázek uživatele se.id

Tehdy a teď

Fandom: 
Drabble: 

Prožil jsem skvělý život, opravdu. Rodina... dobrá, tohle vždycky nevyjde. Nebo spíš většinou nevyjde. Práce mi ovšem naplňovala dny a mnohdy i noci. Matematičtí géniové na zapadlých školách, mladiství hackeři, kterým hrozila polepšovna, a nejčastěji vrcholoví manažeři, o které se firmy přetahovaly. Pátrání, vyjednávání, nabídky. Lidem jako já se říká lovci mozků, a já pro vzrušení z lovu žil.
A žiju stále. Přibyl hlad, neukojitelný, trýznivý hlad, a zmizelo všechno ostatní. Starosti se zdravím a strach ze smrti, například. Docela fajn, ne?

Pořád si říkám lovec mozků, ale intelektuální úroveň mě nezajímá.
Nenabízím jim práci.
A oni přede mnou utíkají.

Závěrečná poznámka: 

Fandom znám jenom z doslechu, tak doufám, že nejsem úplně mimo :-)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Iantouch

Osobák

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já se omlouvám všem příznivcům Maeglina, ale tohle téma si o ty zombíky vyloženě říkalo. Nicméně se nebojte, Maeglin bude.

Drabble: 

Tahali jsme sirky. Tohle byl běh, u kterýho šlo o kejhák, a to jako vážně. Můžete třikrát hádat, na koho to vyšlo.
„Tak jo,“ nadechla se Janine. „Potřebujeme odlákat zombíky od základny a to co možná nejrychleji. Tohle by je mohlo přimět pohnout zadkem.“
Podíval jsem se do kýble. Byl z polovičky plnej něčeho, co připomínalo zvratky namíchaný s gumídkama.
„Fajn,“ řek‘ jsem, „nechci vě…“
Janine vzala kýbl a převrhla mi ho na hlavu.
Zaječel jsem jak ženská. Prostě to ze mě vylítlo.
„Se pobleju! Smrdim jako tejden starý mozky!“
„Smrdíš jako čerstvý mozky. A teď běž.“
Běžel jsem. Rychle.

Obrázek uživatele Iantouch

Neštěstí ve hře...

Fandom: 
Drabble: 

Není zrovna moc zájmovejch činností, který můžete během apokalypsy dělat. Jíte, spíte, trénujete, přežíváte. Ale dá se najít pár věcí. Jednou z těch kratochvílí, co se dají na základně provozovat, je poker.
Hrávali jsme pravidelně každej večer a protože dolary nebo eura teď měly zhruba podobnou hodnotu jako peníze do Monopoly, schválně jsem sázeli vysoký částky.
„Dva páry,“ prones s ledovym klidem a kamenným ksichtem Evan.
„Postupka,“ utrousila Sarah.
„A já mam hovno,“ shrnul jsem a zahodil karty.
„Tvoje čtyři tisíce dolarů jsou teď moje čtyři tisíce dolarů,“ oznámil mi Sedmička.
A Sarah dodala: „A zejtra ráno jdeš na start.“

Obrázek uživatele Julie

Zombies, dive!

Fandom: 
Drabble: 

Slyším vlastní dech. Potápění vážně není tichej sport. Pod vodou je těžký určit směr vzduchu. Světlo by bylo horší. Sakra, co bych jen dala za pořádný světlo! Na pravém d-kroužku mám baterku. Zhasnutou, nechci je přilákat.
Maxine tvrdí, že zombie… fungují i pod vodou.
Mrknu na manometr. Slabounce zeleně září. 70, to jde.
Sleduju šňůru a nemyslím na hladové mrtvé vznášející se vodou.
V uších mi zapraská. Stoupám! Kašlu na bezpečnostní zastávku.
Vytahují mě poklopem ven. A hned mi strkají vysílačku. Jsou to běžci, vědí, jaký to je neslyšet na misi Samův hlas.
Projekt Greenshoot je už zase jednou zachráněnej.

Závěrečná poznámka: 
Mimochodem, jedna z epizod Zombíků se jmenuje A Voice in the Dark a na téma sedí tak přesně, že by snad měla dostat čestný bodík.
Obrázek uživatele Iantouch

Jako citróny!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Setrvávám u zombivců, protože na tohle Maeglina fakt nenapíšu.

Drabble: 

Běhám. To je moje práce. Pouštim se mezi zombíky, abych přines pár krámů na základnu. Tak trošku na tom totiž závisí naše přežití.
Už jsem se smířil s tim, že jsem sběrač. A když sbíráte cokoliv, co se může hodit, občas přinesete kraviny. Jako dneska.
„Co to máš, Pětko? Co to je?“ Děcka na základně jsou otravný, ale jsem jejich hrdina.
„Prášek na praní,“ zavrčim.
„A můžu si nějakej vzít? Šmudla se vyválela v hovínku!“
„Kdo je Šmudla?“
„Přece moje kočka!
„Ou kéj…“ zamyslim se a kouknu na pytel. „Jestli chceš mít Šmudlu s vůní Zitrus Frische, je to tvoje!“

Obrázek uživatele Iantouch

Tajemství úspěchu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dneska opouštím fandom, protože co se týče Maeglina, jsem invence prost.
Takže si nalaďte Radio Abel.

Drabble: 

„Dneska máme v rádiu speciálního hosta.“
„Ano, je to náš běžec číslo pět!“
„Kolikátej už?“
„Nech toho, neděs ho. Takže, Pětko, ty jsi jeden z našich nejrychlejších běžců.“
„Cože, fakt?“
„Nepodceňuj se, chlape.“
„Nechceš nám prozradit, jak to sakra děláš?“
„Mno, mam takový svý udělátko.“
„Udělátko, hm, hm, hm… jak moc je to tajný?“
„Když to řeknu, Sam mě asi umlátí tou baseballkou, co jsem dneska dones…“
„Ale no tak!“
„Fajn, občas si vypnu vysílačku a pustim si do sluchátek hlas svojí tchýně.“
„Nekecej!“
„Ne, fakt.“
„Takže pro všechny, co milujou svoji tchýni stejně jako tady Pětka, máme další písničku.“

Obrázek uživatele Iantouch

Zejtra znova

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
(Ano, uvědomuji si, že má 100 slov a nenárokuji si žádné body.)

A je tam vulgární mluva.

Drabble: 

Všechno je v hajzlu. Město je plný zombies. Běž! Běž!

Když slyšíte „You’ve collected Baseball Bat“ u Baseballovýho stadionu…
Když najdete „Bottled Water“ a v trávě u cesty se válí PETka…
Když se málem rozbrečíte, protože vás nahání zombie se sluchátkama v uších…
A pak se rozbrečíte doopravdy. Vyčerpánim.
Ale běžíte dál…
Když ze zoufalství vykřiknete: „Fuck you, Sam! Just shut up!“
Potom vám hlavou prolítne: Už nikdy víc!

Ale pak, když trénujete v bezpečný zóně a posloucháte u toho ty dva z rádia, usměje se na vás dvouletej capart a zamává vám…
A vy víte, že zejtra poběžíte znova.

Závěrečná poznámka: 

Do poslední čárky založeno na skutečných událostech.

Obrázek uživatele Julie

V éteru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Omlouvám se, bez znalosti fandomu je drabble asi naprosto nepochopitelné.

Drabble: 

„Hlásí se rádio Abel. Dnes hledáme odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec – co dostane Jack Holden k narozeninám? Ptáme se Eugena Woodse, jeho životní lásky!“
„Jacku?“
„Ano?“
„Přestaň šaškovat.“
„Ale naše posluchače to zajímá.“
„Pokud na tom trváš, tak...“
„Neee!“
„Co?“
„Nesmíš mi prozradit, co dostanu. Pokazil bys překvapení.“
„Ptal ses.“
„Řečnická otázka, lásko, řečnická otázka.“
„Vážení posluchači, věřím, že si užijete následující song. A pro ty z vás, které to doopravdy zajímá, připomínám, že jediná věc, které je uprostřed postapokalyptické zimy dost a ze které se dá upéct něco jako dort je mrkev.“
„Nesnáším mrkev.“
„Tvůj problém.“

Obrázek uživatele Danae

Nový život

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Julii k narozeninám. Všechno nejlepší a mnoho dalších kilometrů!
Pro jistotu 15+ pro jeden dost drastický náznak.

Drabble: 

Sam, jehož hlas prováděl běžce smrtící krajinou kolem Abelu, dobře věděl, že každý bude reagovat na krizové situace jinak. Pochopit a předvídat takové reakce znamenalo rozdíl mezi životem a něčím mnohem horším než smrt.
Proto každého z běžců nejprve navedl na místo, které nikdo nechtěl vidět dobrovolně. Do opuštěné nemocnice. K inkubátorům.
Někteří křičeli, jiní polykali slzy, další zarytě mlčeli. Se všemi se po návratu na základnu poctivě opil.
Když dopíjel flašku vodky s novou běžkyní č. 5, došlo mu, jak moc je jiná. Odvyprávěla mu příběh všech dětí od narození až do šťastné smrti stářím. Darovala jim nový život.

Obrázek uživatele Julie

Pohyblivá smrt

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jak se v testovacím tématu začne...

Drabble: 

„Píp.“
Běžce 11 ztratili víc než před rokem, ale její vysílačka o sobě sem tam dala vědět. A nejen její. Běžci tomu říkali pohyblivá smrt.
„Jedenáctko, tady Sam.“
Když byl sám, mluvil i na… bývalé běžce. Pro případ… prostě pro případ.
„Jedenáctko, chybíš nám, opakuji, Katy, chybíš…“
„Pomoc!“
Málem spadl ze židle. Dětský hlas.
„Co… Kdo to je? Kde jsi?“
„Katy,“ pípl hlásek. „Ale špatná Katy.“
„To nevadí, jsi v bezpečí?“
„Uhodila jsem zombíka pohrabáčem. Sebrala jsem mu sluchátka.“
„Katy, poslouchej mě! Kde jsi?“
Měl její pozici na obrazovce, jenomže děti se dokázaly schovávat na těch nejnemožnějších místech.
„V kamnech.“

Závěrečná poznámka: 

... tak se běhá celý měsíc.

-A A +A