A nad ni není
Vida, první duben, to to uteklo.
Nenabrala jsem za ten rok žádný velký příběh. Jenom jedno velké a málo originální téma, ze kterého uvidím, jestli budu psát. Zkusím to, ale buďte ke mně prosím shovívaví; jednorázovky už jsem hodně let nepsala.
Marie z Magdaly si v ostrém slunci zaclání oči. Pod křížem je vedro a smrad. V jejím srdci se zrcadlí bolest jeho tváře.
Stálo ti to za to, Máří?
Marija Morevna žvýká jediný stroužek dokonalého jablka, tenký jako smrt. Její jediný příděl, hubený jako Kostějova paže v poutech. Omítku snědli už před týdnem; zbývá jen umírání.
Stálo ti to za to, Marijo?
Yvaine češe šedivějící vlasy svých vnoučat.
Arwen obléká smuteční roucho.
Alžběta kráčí sibiřskou plání.
Anna mačká spoušť.
Stálo vám to za to? Za bolest, žal a ústrky? Mohly jste žít bez nich.
Stálo. Protože na konci byla láska.
- Číst dál
- 18 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit