Příběhy ještě nenapsané

Matopoeius uvádí citace ze starých věštců, jejichž přes dva tisíce let staré listy se dochovaly pouze v pozdějších opisech. Vypráví se v nich, že jednoho Probuzení se stane něco výjimečného, otevřou se čtyři oči namísto dvou a započne nový věk.
Vykladači se shodují, že očekávat od zvířete zázrak zrození není nic neobvyklého, ačkoli neexistence jakýchkoli dokladů o dalších jedincích tohoto druhu situaci poněkud komplikuje. Je možné, aby pratvor, který nese na zádech Netrpělivé město, přivedl na svět potomka? Není to celé jenom metafora? Vědci zůstávali skeptičtí, fatalističtější část církví se připravovala na konec světa a ten zbytek na jeho počátek.

Několikrát se mu to pokoušela popsat, pořád ale narážela na tentýž paradox. Sotva vybojovala první klidný nádech, zapomněla. Teď jsem si tím prošla a už to bude dobré. Už vidím věci jasně. Takhle už se nikdy cítit nebudu. A vlastně jsem na tom ani nebyla tak špatně, jen jsem se v tom zbytečně utápěla.
Jedna myšlenka ale nezmizela nikdy. Jak se dá zhroutit úplně? Kdy nastane ten zlom a člověk všechno vzdá? Čím častěji se vynořovala, tím divočejší Kala byla. Tím víc věcí chtěla stihnout. A tím hlasitěji se smála, když jí říkali, že nevypadá jako člověk, který má deprese.

Když jsme byly s Kalou malé holky, ještě než se rodiče rozešli, chtěly jsme dráčka. Nebo aspoň psa, nebo papouška. Nebo vlastně jakékoli zvířátko. Naši nám s typickým smyslem po ironii, který jsme obě zdědily, pořídili krabičku masařek a masožravku.
Já jsem se už tehdy zajímala o magii a máma mě naučila, jak zesílit vůni nektaru natolik, abychom ji cítily. Mouchy se po ní mohly zbláznit. A rostlina trpělivě čekala.
Asi to bylo trochu cynické. Myslím ale, že tento rodinný mazlíček nás naučil určité tvrdohlavosti. Nikdy jsme nepřestaly očekávat, že když se budeme dost dlouho snažit, všechno se nám splní.

Konec narušování soukromí!
Zastavme svévolné zneužívání videcké praxe!
Přijďte vyjádřit svůj názor 43. dne 70. roku 14.
DEN ZA SVOBODU
Program:
14:00 Všudypřítomné oči /přednáška následovaná diskuzí o narušování lidských svobod pomocí magie/
16:00 Průvod za svobodu /začátek před budovou městské správy, konec v Nugharově parku/
18:00 Kapela Šestý voko

„A ježte se mi, ježte,
vy fůry foremné, a běžte, koně, běžte,
ať praská náprava, jen když jsme schovali
své snopy pod střechu, než běs se provalí.
A rychle k mlátičce, a podávejte na vál!“
„Je to opravdu takové?“ přerušila ho Kala. Pokrčil rameny. Dneska spali ve stanu – byli opět na cestě. Za těch několik měsíců si vytvořili vlastní rituál. Aby zakryli ticho, vzájemně si předčítali.
„Vždyť víš, většinou je to prostě práce.“
„Nevím. Vždycky jsem žila ve městě,“ připustila.
Podívali se na sebe s tichým porozuměním. Oba na okamžik pocítili totéž: tohle je také život, který jsem mohl mít.

Abstrakt:
Studie se zabývá lingvistickými aspekty magie. Shrnuje dosavadní poznatky v tomto oboru, zejména vztah mezi specifickými rysy různých jazyků a možnostmi jejich využití v zaklínadlech. Poté se zaměřuje na léčebnou magii, především na srovnání její podoby v západních a východních oblastech. Zatímco na západě stále převažuje materiální lékařství pomocí magických i obyčejných léčiv, východní magické lékařství je známé svou silnou závislostí na jazyce. Autorka se pak podrobně zabývá metodou užívání zadních vokálů při léčbě duševních poruch, které prokazuje výborné výsledky i u vážných případů. Na závěr předkládá několik tezí ohledně možného přínosu zkoumání foneticky výrazně odlišných jazyků severních kmenů.

Forenzní videctví je jednou z těch věcí, které i lidé mimo univerzitu musejí brát vážně. Jinak se na studium magie pohlíží spíš jako na úchylku nepraktických intelektuálů. Když vidcovo spojení selže, berou to jako potvrzení svých pochybností, nikoli jako důkaz potřeby dalšího výzkumu.
Pravda je, že nás naši protivníci v poznatcích předhánějí. Ještě nedávno se omezovali na základní odstínění, kterým zkušený videc dokáže proniknout. Nyní přišli s něčím, co by v materiální podobě vypadalo jako maskování důkazů pomocí exploze.
Bude muset tento týden zrušit přednášky. Po včerejším vyšetřování mu polovina hlavy tepe bolestí a před očima mu vystřelují světelné záblesky.

Správce Netrpělivého města se tvářil smutně. Nešlo o nic neobvyklého. Když se zamyslel, obličejové svaly se mu uvolnily do tak nešťastného výrazu, že jste se museli cítit provinile.
„Takže skleník,“ navázal na monolog obchodníka.
„To není obyčejný skleník. Díky speciálnímu rozložení polic a tepelnému vedení ušetříte spoustu energie a prostoru. Můžete pěstovat dokonale čerstvou mrkev i během tuhé zimy!“
„Všiml jste si, že v této oblasti zima není?“
Obchodník zaváhal.
„Ale... Budete se přece stěhovat, ne? Co když se pratvor rozhodně změnit klima?“
Správce se zatvářil ještě nešťastněji, jak připomínku zvažoval.
„To je samozřejmě možné,“ připustil. „Ale ještě to neudělal.“

Chtěl si najít práci, možná ženu, ani by mu nevadilo být tak trochu nudný. Jeho potřebu vzrušení dostatečně uspokojilo to, že vypadl z domova.
Její zjevně ne. Když ji poznal, měla vlasy ostříhané na kluka, špinavé úzké kalhoty a vážný, soustředěný výraz. Teď, když se blížili k Si-Naan, už měla vlasy dost dlouhé na to, aby si z nich za jízdy cuchala dready. Veškeré její oblečení tvořily velké barevné šátky.
Rozčilovalo ho to. Chtěl ji, ne masky, které si marnivě vymýšlela pokaždé, když narazili na město. Pak si ale všiml jiného pocitu. Byl zvědavý. S jakými dalšími proměnnými má počítat?

Brala v úvahu spíše zisk než risk. Nejspíš kvůli svému kulturnímu dědictví. Obyvatelé Netrpělivého města byli proslulí právě svou ochotou během několika týdnů opustit to, co sedmdesát let budovali. Tak dlouho trval spánek prastarého tvora, na jehož hřbetě se město rozkládalo. Lidé, kteří se rozhodnou zůstat v přilehlých vesničkách, možná vybudují nové město – menší, klidnější. Ostatní stráví dalších sedmdesát let putováním.
Někteří tvrdili, že tvor je posledním bohem, který kráčí po zemi. Jiní jej viděli jako pozůstatek dob, kdy bylo všechno velkolepé. Pouze jeden člověk v každém cyklu jej pozná coby jeho společník. Pokud se zbaví omezení svého hmotného těla.