Útočiště Metro

Obrázek uživatele ef77

Nahoře

Drabble: 

Každý se na tu chvíli těší, každý si představuje, jaké to bude vidět úplně poprvé věci, které dosud znal jen z bájí a pověstí, protože už dávno nežije nikdo, kdo by pamatoval žár slunce na tváři, vítr ve vlasech nebo třeba déšť.
Ale ne každý výstup na povrch zvládne. Hlava se točí, mysl marně hledá záchytný bod – obzor je bez konce, prostor je otevřený, dálky jsou nedozírné.
Někdo pláče. Někdo zvrací. A někdo prchá zpátky do důvěrně známého objetí Metra jako se dítě utíká pod ochranu matky.
Carterovi a Rece pomáhá držet se za ruce, sepjaté dlaně jsou kotvou jistoty.

Obrázek uživatele ef77

(Sub)urban legends

Úvodní poznámka: 

Dobří holubi, ehm, postavy, se vracejí.

Drabble: 

Něco je dané: Členové Rady bydlí na Hradčanské, poskoci na Dejvické.
Něco vyplyne z okolností: Šroťák je na Náměstí Míru, šmelí se v nedodělaném Déčku.
Něco prostě všichni ví: Usneš na Zličíně, ztratíš rozum. Usteleš si na Rajské, k ránu přijde příšera. Můstek noční můry přitahuje. Na Vyšehradě se nebydlí, z povrchu prosakuje záření.
Ani Prcek s Lucií se neodváží strávit tady noc, přesto někdy nad ránem přijdou, sednou si na opuštěné nástupiště a opřou se o olověné zastínění oken. Když mají štěstí, na kratičko se jim zdá, že cítí lehký dotyk tepla, když venku vychází slunce, které nikdy neuvidí.

Obrázek uživatele ef77

Zakladatel: První a bezejmenný

Úvodní poznámka: 

Souvisí s mou post-apo padesátkovou povídkou z roku 2019 (Páni! To to letí!), ve které lidstvo po neurčené katastrofě žije v Metru pod pevnou knutou Řádu kleriků, ale doufám, že je srozumitelné i bez její znalosti.

Drabble: 

Když kdysi svolal první shromáždění, víc zábavní, debatní klub než cokoli jiného, měl na mysli místo odpočinku, shromaždiště ideálů a vizí budoucnosti.
Teď je jeho učení překrucováno, znásilňováno, zneužíváno, transformováno v ideologii. Slyší stovky ochraptělých hrdel kleriků vykřikovat svoje jméno, vidí ty směšné uniformy (proč má každá zrůdost potřebu unifikace?) a mlčí, protože kdyby začal křičet, už by nepřestal.
A oni to vědí, jen nejen opečováván a při vzácných příležitostech ukazován společnosti, ale také hlídán.
Tohle si z něj ale nevezmou. Stařecká ruka se rozmáchne a vymlátí bronzová písmena svého jména na Desce cti Metra.
Zbydou jen obnažené kosti betonu.

Obrázek uživatele ef77

Padesátá

Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátádevátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátáosmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátásedmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátášestá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátápátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátáčtvrtá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátátřetí

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátádruhá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Je čas podívat se, co se děje pod povrchem.

Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátáprvní

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Čtyřicátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátádevátá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Já jsem u psaní schopná poslouchat kde co, třeba i sportovní zprávy, ale obvykle vítězí toto: https://www.youtube.com/watch?v=zZr66tBNJ48&list=PLztyJWUZ0VOqie-KNzLhos....

Obrázek uživatele ef77

Třicátáosmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátásedmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátášestá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátápátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátáčtvrtá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Já vím, že jsem slibovala, že se odhalí, co žije nahoře, ale cesta ze Skalky se nějak protáhla...

Obrázek uživatele ef77

Třicátátřetí

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Opustili jsme naše hrdiny ve chvíli, kdy se mělo odhalit, co tak strašného žije ve světě mimo Metro. Bohužel deus ex machina v podobě úkolu deus ex machina zasáhl, takže ačkoli jsem opravdu chtěla, nešlo to. Odhalení (doufejme) příště.

Obrázek uživatele ef77

Třicátádruhá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátáprvní

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Třicátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátádevátá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátáosmá

Povídka: 
Obrázek uživatele ef77

Dvacátásedmá (ve které se něco půlí)

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Poslední větu kapitoly jsem měla v hlavě ještě před tím, než jsem tuto povídku vůbec začala psát.

Obrázek uživatele ef77

Dvacátášestá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Další střípek. Kratičký, protože kvartální závěrka se neptá.

Obrázek uživatele ef77

Dvacátápátá

Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Velmi krátká, omlouvám se.

Obrázek uživatele ef77

Dvacátáčtvrtá

Povídka: 

Stránky

-A A +A