Oranges&Lemons

"Nehýbej se..." poodhrnul brokát na jejím lýtku. "Takhle si tě nechám vyportrétovat. Od Angeliky Kauffman. Jako bohyni Juno s pávem."
"Ale já nemám ráda Joshuu Reynoldse."
"No a?"
"Oni prý spolu..."
"...dělají to, co my?"
"My? Můžu mít milence, o kterém se bude vykládat, že je nekulturní a neinformovaný?"
"Víš dobře, má bohyně, že můžu být soudce, válečný hrdina, královský muzikus nebo negramotný lokaj a stejně jediné klevety půjdou o tom, že jsem barevný..."
"Maria Cosway?" odvedla řeč jinam.
"Nedělá portréty. Mary Moser?"
"Taky ne."
"V tom případě zbývá madame Le Brun."
Rozzářily se jí oči: "Vezmeš mě do Paříže?"

"Musím vám položit jednu... diskrétnější otázku."
Theodosia si právníka změřila nevraživým pohledem. Samozřejmě, že musí. Každý si našel nějaký důvod, aby se zeptal. Tak která z těch dvou otázek to bude? Na manžela, nebo na milence?
"Deset let bezdětného manželství..." začal opatrně.
Ta první. Oddechla si.
"To je snadné, dělali jsme to jako veverky..."
"Veverky?" Alexander Hamilton se už dávno zapomněl červenat, přesto nedokázal zakrýt rozpaky.
"Vy toho o veverkách moc nevíte, že?" vyvedla ho z omylu dáma. "Veverky jsou velmi teritoriální, žíjí téměř samotářsky. Já a můj milovaný... Řekněme to takhle: Moje teritorium byl Londýn a jeho Závětrné ostrovy."

"Nemyslím, že tam stojí: Nakonec spalte," poznamenal Alexander Hamilton a listoval předmětem doličným. Vypadal jako neškodná kniha návodů na účesy. Věnování bylo vepsané povědomým písmem, přesto nepoznal, kdo tak záludně zaútočil na jeho klientku.
Theodosia se nuceně usmála, ale nejraději by ho praštila kulmovacími kleštěmi, kdyby jedno obvinění z vraždy nebylo dost zlé.
"Stejně vypadáte skvěle," pokusil se napravit svou reputaci komplimentem, zatímco Theodosia maskovala spálené vlasy umělými květy.
"Všechno bylo tak jednoduché a jasné," povzdechla si Theodosia. "Až k bodu šest..."
Hamilton rychle nalistoval inkriminovanou pasáž: Nakadeřte přední část vlasů obvyklým způsobem.
Theodosiin "obvyklý způsob" byl, zdá se, improvizovat...

Soustředila se, aby u soudu dobře zapůsobila. Elegantně, klidně, přiměřeně nešťastně. Z úvah ji vytrhl zápach připálené slaniny. V panice se snažila vymotat kulmovací kleště z účesu, ale pramen k nim už byl přiškvařen. Její zaklení zaniklo v zaskřípání dveří.
“Už jste hot... Bože můj!” zhodnotil účes její právní zástupce.
V podstatě byl její pokus přesně podle nejnovějšího oficiálního portrétu francouzské královny. Vzadu dlouhé lokny do pasu, krátké vlasy vpředu nakadeřené do drobounkých kudrdlinek připomínajících ovčí rouno.
Bohužel, v Theodosině případě šlo o rouno ovce, která zázrakem přežila požár salaše.
"Nějaké námitky, pane Hamiltone? Je snad poslední móda trestný čin?"