Moje články

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Všichni do jednoho

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se okolo roku 1957 - Tom Raddle žádal o místo v Bradavicích, ale byl odmítnut, Minerva právě začala učit.

    Drabble: 

    Minerva se vyčerpaně svalila do křesla a vděčně přijala nabízený čaj. Na pobídnutí se pustila do vyprávění: "Zadala jsem třeťákům esej, měli ji odevzdat do dneška. A na hodině? Ticho po pěšině! Všichni do jednoho mi řekli, že žádný úkol nebyl... Co s nimi mám dělat?"
    "A vážně jsi tu esej zadávala?" zeptal se ji Albus.
    "Samozřejmě!" odpověděla podrážděně.
    "A stejně ti všichni tvrdili, že ne?"
    "Všichni. Do jednoho," vydechla zklamaně.
    Ředitel se na ni zeširoka usmál.
    "Albusi, vážně, tohle není vtipné!"
    "Vlastně docela ano. Možná nejsou nejpracovitější, ale umí držet pospolu. A to je to, co teď potřebujeme nejvíc."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Dcera zrozená z lásky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 19 - Dcera svého otce.

    Drabble: 

    Vždycky chtěla být jako on. Nikdy nepochybovala.

    Když na ni poprvé pomyslel, nevěděl, co činí. Protože už tehdy začala v dálce vznikat. Ona. Jeho dcera. Dítě, kterému se s láskou tolik věnoval.

    Říká se, že každý rodič ovlivňuje svoje dítě. U nich to platilo dvojnásob. Vždyť pokaždé, když se setkali, on jí předal část sebe sama - vzpomínky, zážitky, emoce. Byla ve všem jako on, nejčistší výpověď o jeho životě.

    Než přišla na svět, každý večer k ní promlouval, věnoval se jí a dával jí lásku.

    Po roce se konečně zrodila.

    A každé písmeno, každá stránka, byla zprávou o jejím otci.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tenhle pokus musí vyjít

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zkoušel to tolikrát! Svoje neúspěchy už radši ani nepočítal. Štěstěna ho neměla v lásce a on, bez ohledu na svoji snahu, nikdy nevyhrál.

    První prohra ho jen trochu podráždila.
    Podruhé ho docela naštvala.
    Do třetího pokusu vložil veškeré své naděje. Marně.

    Za ta léta už vytrpěl mnohé. Nechápal, proč musí stát svět proti němu. Vždyť co kdy udělal špatného? Nezasloužil si to!

    Poslední neúspěch mu otevřel oči. Musí změnit taktiku! Něco tak složitého sám nezvládne...

    Z posledních úspor si zaplatil komplice, jeho starý optimismus se vrátil a on znovu pocítil naději.

    Tentokrát už to přece musí vyjít.

    Jen počkej, zajíci!

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Rozumbrada

    Drabble: 

    "Veru, tohle je Adam, náš bratránek. Ty si ho už asi nepamatuješ."
    "Blatlánek? A máš lád belánky, když jsi blatlánek?" obrátí se sestřička na Adama. Ten zavrtí hlavou.
    "A umíš zpívat houfem ovečky?"
    "Ne."
    "Já umím hlu, víš? Lozpočítává se a kdo je poslední, ten je belánek a musí za tlest válet sudy z kopce, víš? Chápeš to?"
    "Ne," zareaguje okamžitě Adam a trochu bezradně začne hledat, jak utéct.
    "Ty tomu nelozumíš?" podiví se Verča a nechápavě se obrátí na mně. "Ploč jsi mi nežekla, že je blatlánek belánek hloupej?"
    Já i Adam vyprskneme smíchy. Někdy máme doma pěknou rozumbradu.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Skandální odsouzení!

    Drabble: 

    Bojovnice za kvalitní vzdělání odsouzena k polibku!

    Celý život pracovala pro dobro lidu, přesto však nikdy nedostala zaslouženou odměnu! Angažovala se ve vzdělání, obchodu, právu a především ochraně zvířat, nakonec ale byla obviněna z vlastizrady a odsouzena k mozkomorově polibku!

    Vyjádření k této smutné události nám poskytl sám Harry Potter, zachránce kouzelnického světa.

    "O tom nic nevím. Už od války se snažím prosadit se svou hudební skupinou a v politice se neangažuju, takže na tomhle jsem se nijak nepodílel. Každopádně mi je ale líto, že skončila zrovna takhle. Naneštěstí mám velmi bolestivou památku na ruce, takže se nebojte. Nikdy nezapomenu!"

    Závěrečná poznámka: 

    Dolores Jane Umbridgeová byla o svou duši připravena včera v odpoledních hodinách.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tajemství lektvaristy

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Navazuje na Tajemství lektvarů.

    Drabble: 

    "Pane profesore," zabušila Hermiona na dveře kabinetu. Než zvedla ruku, aby to zkusila znova, dveře se rozlétly.
    "Slečno Grangerová?" protáhl Severus Snape.
    "Musím s vámi mluvit, pane profesore," vychrlila ze sebe.
    "Teď?" zeptal se posměšně, ale ustoupil a nechal ji projít.
    Když se za nimi zavřelo, Hermiona vyhrkla: "Vím, proč jste poslal Harryho pro Cardus persona a-"
    "Prosím?"
    "Chtěla jsem vám poděkovat, že mu pomáháte. Je to opravdu statečné a chtěla bych říci-"
    "Dost, slečno Grangerová! Lekce - číslo - jedna: Nikdy nic neočekávejte! Zachraňovat neschopné studenty z průšvihů není takové terno, jak si možná myslíte!"
    "Ale pomáháte nám!"
    "V žádném případě."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Čeho jsme schopni?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Trochu BJB.

    Drabble: 

    "Co byste byli schopný udělat, abyste znali témata dopředu?" zeptal se Adam při večeři.
    Chvíli bylo ticho, než se nesměle ozvala Kačka: "No, já nevím, ale já jsem třeba ráda, když je to překvapení. O to přece jde, ne? Že nemáš moc času."
    "Cože?" napřímil se Petr. "Do háje, je fakt terno to znát předem!"
    "Já bych organizátorkám koupila čokoládu," navrhla Zuzka.
    "Já bych něco dobrýho upekla," předháněla ji Terka.
    "Já bych je mučil," zašklebil se Petr.
    "A to je všechno, vážení?" podivil se Adam. "Vždyť to nemá styl! To já, já bych i hacknul stránky, abych se to dozvěděl!"

    Závěrečná poznámka: 

    Jeden by nevěřil, jak dokáže výpadek stránek člověka inspirovat. A pokud někoho neúmyslně vykrádám, tak se omlouvám :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tajemství lektvarů

    Drabble: 

    "Tohle?" zeptal se Harry a ukázal na velký keř.
    Ron jen zavrtěl hlavou. "To Snapeovo vypadalo jinak."
    "Do háje, už je skoro devět! Já bych snad i radši drhl ty kotlíky."
    "No jo. Proč to vlastně sbíráme? Vždyť je to jen bodláčí..."
    Druhý chlapec pokrčil rameny. "Můžem se pak zeptat Hermiony."

    ---

    "Cardus personata, Cardus... tady to je," zašeptala vítězoslavně a nalistovala příslušnou stránku.

    Cardus persona se v lektvarologii využívá zřídka, nepostradatelný je ale do Lektvaru ochrany a Smrtícího dryáku.

    "Lektvar ochrany?" podivila se. Chvíli překvapeně koukala na text, než knihu popadla a rozeběhla se do sklepení. Tohle si musí ujasnit.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Horší svět

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Tohle zpracování mě napadlo jako první, pak jsem ho zavrhla a nakonec ho dodávám jako nesoutěžní druhé drabble.

    Předpokládám, že fandom asi nikdo znát nebude, pro pochopení ale snad postačí popisek z Databáze knih (https://www.databazeknih.cz/knihy/darce-darce-166584). Jonas právě od Dárce dostal nepříliš pěknou vzpomínku.

    Drabble: 

    Vyděšeně vyletěl do sedu a zadýchaně se ptal: "Co to bylo?"
    Dárce se jen smutně pousmál: "Lov. Co všechno jsi pochopil?"
    "Byla tam zvířata... tučňáci a taky lidi. Oni... chytali je a stříleli do nich." Střílet. Než sem přišel poprvé, tohle slovo ani neznal. Teď už věděl.
    "A dál?"
    "Na něco je naložili... já nevím. Nesoustředil jsem se."
    "Jmenuje se to loď."
    Jonas se chvíli odmlčel, než se bezradně obrátil na Dárce: "Proč to dělali?"
    "Myslíš proč lidé zabíjeli? Proč zabíjejí?"
    Trhl sebou: "Zabíjejí? Teď přece nikdo nikoho nezabíjí!"
    Muž pokrčil rameny: "Tenhle svět je horší, než si myslíš, Jonasi."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Těžká cesta

    Fandom: 
    Drabble: 

    Měl se dobře. Ach, jak jen se měl dobře! Chyběl mu sice čerstvý vzduch, ale sluníčko na něj svítilo, teplota byla tak akorát, jídlo dostával třikrát denně. A teď...

    Lákali ho na odměnu. Byl to starý, osvědčený trik, ale stejně jim na to skočil. A tak skončil tady. Naložili ho do stísněné krabice a zaklapli víko. Pohltila ho černočerná tma. Každý zvuk byl najednou děsivější než kdy jindy. A kamarádi byli daleko...

    "Pomoc!" křičel při každém pohybu s krabicí.

    Já. Se. Bojím!

    O dvanáct hodin později víko odklopili a on uviděl nekonečnou divočinu. Po letech v zajetí byl konečně volný.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Chci jít s tebou!

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Hej, no tak, vážně mě nechceš vzít s sebou? Já chci taky vidět svět!"
    Zvonivě se zasmála: "Copak to jde? Nezvládla bych to..."
    "Ale proč? Už mě to tady nebaví. Jsem na dně, chápeš?"
    "Říká se, že život není fér," pokrčila rameny a začala se vzdalovat.
    "Ale my přece nežijeme, ne? Takže bych měl mít právo taky jít!"
    Smutně se pousmála: "Vzala bych tě s sebou ráda, věř mi. Ale tam dál, tam to není pro tebe. Tam nahoru nepatříš."
    "Tak až příště půjdeš okolo, vyprávěj mi, jaké to tam je!" zavolal kámen na vodu, než zmizela za ohybem řeky.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Marná snaha

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 14 - Pekelný zákazník.

    Drabble: 

    Snažil se. Vážně. Jenže to už zase bylo k ničemu.

    Jeho skvělý plán se mu vůbec nevycházel, nic nehrálo v jeho prospěch. Nechápal to. Udělal přece tolik - všechno vymyslel, propočítal, zkontroloval a navrhl. A teď? Nic.

    I obchody se mu hroutily pod rukama. Celý život byl pracovitý, lidé odcházeli spokojení, nikdo si nestěžoval. Ale oni... Jejich včerejší stížnosti by se i daly pochopit, mohli být zklamaní, to ano. Jenže dneska? Dneska tomu nasadili korunu! A to se tolik snažil...

    Všechno objednal, zaplatil a pečlivě vyložil. A oni? Nepřišli. Dneska prostě neměli chuť.

    Těch dvě stě Pribiňáků mu zůstalo v regálech.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Město Ember (Jeanne DuPrau)

    Město Ember leží pod zemí a je obklopené neprostupnou tmou. Přežití jeho obyvatel závisí na stále menším množství zásob a dosluhujícím generátoru, který alespoň na pár hodin denně zajišťuje světlo. Generátor má ale stále častější výpadky a lidé propadají zoufalství.

    Dvanáctiletá Lina, pracující jako posel, a její kamarád Doon, který pomáhá právě u generátoru, to nechtějí nechat jen tak.

    Pozor, spoilery!

    Když u Liny doma najdou roztrhanou zprávu od samotných zakladatelů města, chtějí společně s ostatními najít cestu ven. Místo toho jsou ale chamtivým starostou, který městu odmítá pomoci, označeni za zrádce a hrozí jim vězení. Lina a Doon se tedy rozhodnou uprchnout na vlastní pěst.

    Po dlouhé cestě kamarádi dorazí na povrch Země a zjistí, že celou dobu byli pod zemí. Podaří se jim poslat zprávu Embeřanům a nakonec všichni dojdou na povrch. Jejich život na Zemi a shledání s dalšími lidmi pak popisuje pokračování knížky.

    Fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Sedm a půl minuty

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Předpokládám, že Město Ember asi nikdo moc znát nebude, tak ještě dneska dodám popis fandomu.

    Drabble: 

    Hluk davu v pozadí.
    Žena: Potřebuji, abys něco vyřídila, ano?
    Lina: Jistě, paní.
    Žena: Pro Raveneta Parsonse, Sýpková 4. Výpadek trval sedm a půl minuty. Jsme v pořádku, ale na večeři nedorazíme.
    Lina: udiveně Sedm a půl minuty?
    Žena: Ano. A teď běž a vyřiď to.
    Cinkání předávaných mincí.

    ---

    Muž: Sedm a půl minuty? Nespletlas to, holka?
    Lina: Tak zní vzkaz, pane.
    Muž: ustaraně No teda.

    ---

    Looper: zakřičí Hej, poslíčku.
    Rychlé přibližující se kroky.
    Lina: Ano, pane?
    Looper: tiše, důrazně Mám vzkaz pro starostu, doručit do Domu shromáždění. Vyřiď mu: Výpadek trval sedm a půl minuty. Je čas to skončit.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro hodnotitele: V důsledku výpadků generátorů nastává ve městě tma, což všechny obyvatele děsí.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Vše, o co jsem přišla

    Drabble: 

    "Pojď to ještě zkusit," přemlouvala matka svou pubertální dceru.
    "Už jsem to zkoušela. Je to na nic."
    "Podívej, já chápu, že je to těžké, ale musíš se to naučit."
    Její dcera jako by ji neposlouchala. Znechuceně sledovala písanku pro první třídu otevřenou na čtvrté straně. Takhle to být nemělo.

    Léčba ji na chvíli připravila o vlasy i o sílu. Nemoc v konečném důsledku o pravou ruku. Nikdy jí nikdo neřekl, že přijde i o důstojnost.

    Starší žena se chápavě usmála: "Není na tom nic špatného. Znovu se to naučíš. Jen to neber jako trest."
    "Tak co to tedy je?"
    "Lekce."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Osobní rozvoj prochází žaludkem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Chcete, aby do vaší školní jídelny studenti chodili s úsměvem? Věříte, že jídelny mají na to být něčím víc, než jen místem ke stravování? Zapojte se do nového programu "Osobní rozvoj prochází žaludkem" ještě dnes!

    Z čeho vycházíme?
    - Po obdržení dobrých známek někteří studenti propadají až nezdravé euforii a zapomínají na problémy běžných smrtelníků. V období dobrých známek je tedy potřeba zařazovat často kyselá jídla, jejichž konzumace vede k zamyšlení nad smyslem života.
    - Po obdržení špatných známek studenti propadají depresím. Naše jídelny tedy zařazují zvýšené množství sladkých jídel, aby studenty podpořily na jejich cestě životem.

    Pomáhejte jídlem. Má to smysl!

    Závěrečná poznámka: 

    Jsem čím dál tím divnější, já vím. Asi mi v jídelně něco přimíchali do oběda :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Stačí poslat vyjádření

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vyjádření pošlu přes systém, tak pak připoj to svoje, ať se to může schválit. Oznámení ti přišlo, ne?
    Dobře. A ano, přišlo. Jak by mohlo nepřijít? Hlavní počítač to nezkazí...
    Pravda, je neomylný. Už se těším, jak spolu budeme spolupracovat.
    Taky se těším. Řídící centrum nás určilo jako kompatibilní na devadesát šest procent.
    Vím, četl jsem zprávu.
    Takže jen pošlu to vyjádření a hotovo, že jo?
    Samozřejmě, četla jsi přece pravidla, ne?
    Já vím, četla. Ale přijde mi to trochu... neosobní. Radši bych se někdy sešla.
    Schůzka? Vždyť jen uzavíráme manželství.
    Já vím.
    ...
    Zapomeň na to, asi to je hloupost.

    Závěrečná poznámka: 

    Nemám nejmenší tušení, jak mě tohle napadlo. To bude asi tím, že je skoro jedenáct a můj mozek už to nedává :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Akce a reakce

    Drabble: 

    Každá akce vyvolává reakci.
    Když udeříte do bubínku, vydá zvuk.
    Když zalijete rostlinu, začne kvést.
    Když šlápnete na granát, vybouchnete.

    Lidé taky reagují. Jenže u nich je to složitější.
    Úder, která některé bubínky vesele rozechvěje, může jiné protrhnout.
    Voda, která některé rostliny vyživí, může jiným ublížit.
    Dotyk, který některé granáty neovlivní, může jiné nechat bouchnout.

    My dva už se známe.
    Nejsme jen buben, jsme dva činely, které zní společně.
    Jsme voda i rostliny a navzájem si dáváme sílu.
    Ale taky jsme granáty. A každý granát dřív nebo později udělá jednu věc.

    Vybouchne.

    Kéž bys v tu chvíli stál co nejdále.

    Závěrečná poznámka: 

    Mírnou inspiraci drabbletem "Milovat granát" od Bilkis přiznávám, jinak je ale všechno z mojí hlavy :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Ztracení

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pět.
    "Nesnáším to tady!" ozve se polohlasem v přeplněné chodbě.
    Čtyři.
    Hlouček dětí roztrhne banda starších. Vrazí do nich a místo omluvy jen zanadávají. Naživu je drží jen myšlenka, že odtud brzy vypadnou.
    Tři.
    Malý chlapec znovu najde svého kamaráda a zoufale mu ukáže počmáraný papír.
    "Já se vážně snažím! Jenže tohle nejde zakreslit. Už jsme se zase ztratili."
    "Ukaž," vyrve mu druhý hoch papír a znalecky ho prohlédne, "to půjde."
    Dva.
    "Nepůjde! Tady mi došlo místo, tak jsem tu chodbu kreslil sem. Ta mapa je moc malá."
    Jedna.
    "Já nevím, kudy! Nestihneme to!"
    Prázdnou chodbou se ozve hlasité zvonění.

    Závěrečná poznámka: 

    První tři měsíce v nové škole pro mě byly noční můra. Tři patra (jedno částečně neprůchozí), asi třicet nelogicky značených tříd a starší studenti, kteří místo aby vám poradili, vás jen odstrčí z cesty, "protože už zase překážíte". Našlo se tehdy pár odvážlivců, kteří zkoušeli nakreslit mapu. Myslím, že do teď žádná není hotová :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Dobré úmysly

    Fandom: 
    Drabble: 

    "To přece nemyslí vážně! Jak mi to může zakázat?"
    "No tak, Harry, profesor Brumbál přece dobře ví, co dělá," snažila se chlapci domluvit jeho kamarádka.
    "Musíš uznat, že je to blbost. Už nejsme děti! Můžeme chodit na schůze řádu tak, jako každý jiný!"
    Dívka si jen povzdechla. Tohle bylo marné. Jak vysvětlit, že ředitel to s nimi jistě myslí dobře?

    Zatímco se Nebelvíři ve věži hádali, Albus Brumbál si v ředitelně spokojeně procházel záznamy. Lupina a Artura poslal na misi, Severus je u Voldemorta, Harrymu účast zakázal a on bude mít konečně celý koláč od Molly Weasleyové jen pro sebe!

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Všichni nebo nikdo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma z 1.4. - Všechno nebo nic.

    Přiznám se, že nejsem žádný odborník na historii, ale byla to taková výzva, si něco zkusit napsat. Tak prosím o shovívavost :)

    Drabble: 

    Když ji zatýkali, věděla málo a přece dost.

    Věděla, že ona se z jejich spárů jen tak nedostane.
    Věděla, že kluci ještě mají naději.
    Věděla, že nejde ani tak o celou akci, jako o udržení masky.
    Věděla, že nemá naději na spravedlnost.
    Věděla, že to ještě není důvod přestat bojovat.

    Věděla, že musí být jednotní. Všechno nebo nic. Všichni nebo nikdo. Jedna stejná výpověď, nebo trest pro všechny.

    A možná, že i tehdy, u toho prvního výslechu, věděla, že jim pomůže ten starý osvědčený trik, obyčejné tečky a čárky.

    Když dostala doživotí, usmála se. Z padesáti kluků přes čtyřicet pustili.

    Závěrečná poznámka: 

    Drabble je o Dagmar Skálové, skautské vedoucí, kterou 17. května 1949 zatkli v rámci vyšetřování pokusu o vojenský převrat. Do akce bylo zapojeno asi padesát starších skautů, kteří měli působit hlavně jako spojky. Díky morseovce se jim po zatčení podařilo domluvit se na společné výpovědi a většinu zatčených propustili. Dagmar Skálová byla odsouzena na doživotí, díky amnestii se ale nakonec dostala na svobodu.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Speciální úkol

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Taková naše normální skautská hra a skupinka neaktivní členů, kteří zkrátka nechtějí celý den běhat po městě a obcházet dvacet stanovišť :).
    Trochu BJB, mě na to téma zkrátka nic nenapadá.

    Drabble: 

    "Kam půjdem dál?"
    Pokrčení ramen.
    "Nevím. Co čtyřka? Víme, co tam je?"
    Nahlédnutí do poznámek.
    "Tak je jen za deset bodů, tak nevím. Chcem tam?"
    Ticho.
    "A jak je to daleko?"
    Zkoumání mapy.
    "Tak kilák."
    Povzdech.
    "Hele, a co ten speciální úkol? Takový to, jak jsme měly najít to heslo, někam dojít, někomu to říct a tam měl bejt úkol, nebo co."
    Pokrčení rameny.
    "Na tom stanovišti máme být ve tři."
    Pohled na hodiny.
    "Je čtvrt na čtyři. Čas super zaheslovanejch tajnejch úkolů už byl. "
    Povzdech.
    "Tak já nevím. Chceme to vyhrát?"
    Ticho.
    "Tak půjdem na tu zmrzlinu na náměstí?"

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Ranní pokyny

    Úvodní poznámka: 

    Přiznám jsem, že jsem Lego příběh ani neviděla celý a drabble je trochu BJB, ale já těch prvních pár scén prostě nedokážu dostat z hlavy a k tomuhle tématu se mi to hodilo.

    Drabble: 

    Všechno je tu boží
    Všechno jde ti líp, když jsi týmový hráč
    Všechno je tu boží
    Tak teď žít chcem sen náš

    Ranní pokyny:
    1) Probuď se! (budík je nastaven jednotně na sedm hodin)
    2) Zhluboka se nadechni! (délka jednoho nádechu je standardizována na dvě a půl vteřiny)
    3) Popřej spolubydlícím dobré ráno! (doporučeno jednotné znění pozdravu)
    4) Vysprchuj se! (teplota vody nastavena automaticky)
    5) Oblékni se! (vhodné oblečení stanoveno jednotně)
    6) Nasnídej se! (energetická hodnota stravy zadána)

    Všechno je tu boží
    Všechno jde nám líp, když jsi hloupý a sám
    Všechno je tu boží
    Tak teď přenech moc nám

    Závěrečná poznámka: 

    První sloka písničky je přejata přímo z filmu.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Cesta s cedníkem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Varování: Obsahuje sprosté slovo. On zkrátka Mark Watney nebyl po roce a půl na Marsu úplně nejslušnější :)

    Drabble: 

    DENÍKOVÝ ZÁZNAM: SOL 549

    Sedím v MAV. Tedy v tom co dříve býval MAV. Po odmontování sedadel, podpory života, oken, předku lodi a dalších "nepotřebných" částí tomu osobně říkám cedník. A děsí mě, jak moc se k tomu to jméno hodí.

    Budu nejrychlejším člověkem v dějinách lidstva. Nejsem z toho tak nadšený, jak bych měl být. Ne že bych Martinezovi nevěřil. Ale znervózňuje mě to. Docela dost. Letím do vesmíru v kabrioletu.

    Let má trvat tři čtvrtě hodiny a jestli to vyjde, skončím v Hermu. Po roce a půl na Marsu to bude jako ráj.

    Už se kurva těším domů.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro jistotu dodávám i vysvětlivku k tématu: Mark se chystá na cestu z Marsu na Hermes, který přirovnává k ráji, tedy Božímu království. Popisována je tak cesta, která vede do království a je proto královnou cest :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    První závod

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ze startu vyrazila jako poslední. Od začátku věděla, že první nebude. Ale o to přece nešlo, ne? Bylo to o odvaze, samostatnosti a odhodlání naplno žít. A ona se odmítala vzdát.

    Šlo to pomalu. Terén byl nerovný, celé tělo ji bolelo a každý překonaný metr ji stál neskutečné úsilí.

    Ostatní jí zmizeli v dálce. Mohla by jim závidět, ale na to už se dávno vykašlala. Proč taky? Stejně tím nic nezmění.

    Konec se pomalu blížil. Deset metrů, devět, osm.

    Když se dostala k cíli, neubránila se smíchu. Dokázala to!

    Podívala se za sluncem a vesele zabrzdila svůj první mechanický vozíček.

    Závěrečná poznámka: 

    Na vysvětlení - hrdinka byla původně odkázaná na elektrický vozík, na kterém se sice může člověk pohybovat bez pomoci, je ale mnohem těžší a špatně se s ním manipuluje. Přesun na mechanický vozíček tak může vnímat jako zlepšení - není odkázána na nabíjení baterií, může se jednoduše přepravovat autem a samozřejmě to taky znamená, že její zdravotní stav se zlepšil a je více pohyblivá.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Cimrmanův třítřetinový takt

    Drabble: 

    Přínos Járy Cimrmana naší vědě, umění, vzdělání i dalším oborům je nezpochybnitelný. Málokdo už ale ví, že tento génius se s nadšením jemu vlastním angažoval i na poli hudebním.

    Největší hudební hvězdy současnosti se shodují, že právě Cimrman stojí za objevem známého "Cimrmanova třítřetinového taktu". Při jeho vytváření vycházel z jednoduché myšlenky - pokud čtyřčtvrťový takt obsahuje šestnáct šestnáctinových not, což se rovná čtyři krát čtyři, pak třítřetinový takt musí logicky obsahovat tři krát tři, tedy devět šestnáctinových not. Při počítání se používá věty "Devět notiček se sem vejde".

    Nejznámější skladbou napsanou v tomto taktu je Cimrmanova "Óda na matematické začátky".

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Noční vzkaz

    Drabble: 

    Casso rychlým krokem mířil k lodi. Sice byli ve městě už dost dlouho, ale otroka si nikdo nevšímal, takže se nemusel bát, že by ho někdo poznal. V kapse mu cinkaly těžce nashromážděné mince - v nejhorším si lidé pomyslí, že obchoduje na vlastní pěst.

    Přikrčil se za vyloženými sudy a potichu sykl na námořníka, čekajícího ve stínu. Oba muži poodešli ještě kousek dál a Casso vytáhl peníze.

    "Pro koho?" zeptal se muž a otrok poklepal na papír.

    "Vážně?"

    Mladík mlčky přikývl a podal drobné.

    Za svítání loď odrazila od břehu a Cassovo mlčenlivé svědectví se vydalo do těch správných rukou.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro vysvětlení - otrok Casso je v knize opravdu němý, slyší tedy častokrát mnohem více, než všichni ostatní dohromady, a svá svědectví posílá i samotnému Artušovi.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Rozhodnutí, za které se platí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Milá Blanco,

    tak se hlásím jako další z Ježíšků. Původně to mělo být drabble, ale nakonec nějak narostlo na 400 slov :). Pustila jsem se do HP a ženské hrdinky, které v originále neměly moc prostoru, přináším hned dvě. Jen pro ujasnění, děj se odehrává v Bradavicích v době Harryho sedmého ročníku. Tak snad se bude líbit.

    Esti Vera

    Drabble: 

    Rychle kráčela chodbami hradu, kladla nohu před nohu a hlavu držela hluboce skloněnou, jen aby nevyčnívala. Pryč byly doby, kdy na chodbách všichni křičeli, smáli se a dohadovali, a ona nechtěla přitahovat víc pozornosti, než bylo nutné. I tak si jí ale leckdo všiml.
    „Hele, šmejdka.“ „Kam tak sama? Bratříček tě tu nechal, co?“ „To přece hodní malí Nebelvíři nedělají, nebo jo?“
    Poznámky Zmijozelů ji provázely celou cestu. Kdykoliv jindy by možná zvedla hlavu, nechala oheň ze srdce proniknout až k očím a zostra jim odsekla, ale dneska nemohla riskovat, že se jí něco stane. Měla úkol, který musela splnit.
    „Madam Pomfreyová!“ zavolala potichu, ale důrazně, když stanula mezi dveřmi ošetřovny. „Madam Pomfreyová!“
    Postarší bradavická ošetřovatelka vyšla z pracovny. Když uviděla návštěvnici, mírně se zamračila, ale nakonec svůj výraz vyhladila do nicneříkající masky. Tou dobou nosili tuhle masku všichni.
    „Ano, slečno Weasleyová?“
    „Byl u vás Neville.“ Neptala se, jen konstatovala.
    Ošetřovatelka přikývla. Ginny se snažila nedat na sobě znát podráždění, ale neovládla se a prudce se na ženu obořila: „Jak jste ho mohla nechat odejít? Mučili ho a vy to víte. Stěží se dostal na kolej a hned omdlel!“
    „Poskytla jsem základní ošetření adekvátní současné situaci, slečno Weasleyová. Teď, pokud dovolíte...“
    „Ne, nedovolím! Základní ošetření? To znamená postarat se, aby přežil a zítra si to mohl zopakovat? Ztratil spoustu krve!“ zvyšovala hlas Ginny a mračila se na ženu proti sobě.
    „Vzhledem k této situaci, ano, to bylo základní ošetření. Zajistila jsem mu další den. A navíc, každý musí nést následky svých vlastních činů,“ vysvětlovala s předstíraným klidem lékouzelnice.
    Dívka jen bezmocně zavrtěla hlavou. „Následky vlastních činů? Má pykat za to, že má svědomí, že je mu násilí cizí, že nechce ubližovat? Jak se na to můžete jen tak dívat? Vy víte, v jakém stavu byl. Potřebuje alespoň ten pitomý krvetvorný lektvar, copak to nechápete?“
    Maska, za kterou se ošetřovatelka doteď skrývala, naráz opadla. Možná byl čas, postavit se na stejnou stranu. „Dodávky lektvarů do Bradavic jsou kontrolovány a mají své limity. Nemůže být dost pro každého a téměř dospělý člověk vydrží víc než jedenáctileté dítě.“
    „Mohl si vzít a odmítl?“
    „Bylo to šlechetné rozhodnutí, ale za taková se platí.“
    „Smrtí?“
    „Občas.“
    „A vy ho necháte?“ upřela Ginny pohled na bradavickou ošetřovatelku.
    Přikývla. „Nemůžu zradit to poslední, čemu věřím.“
    „A to je?“
    „Nemůžeme změnit svůj osud, ale to, jestli budeme zbabělí či odvážní, ano. A vy všichni jste předurčeni být hrdiny.“

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Navždy spolu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Sprint, skok, překulit se. Metr do cíle, půl metru, dvacet centimetrů. Má ho! Vyčerpaně se zhroutí a objímá ho. Už nás nerozdělí!

    V dálce se ozve rána. Tiché dunění zesiluje.

    Napřímí se, hodnotí situaci.

    Obzor je bílý. Sníh, hromady sněhu. Možná by mohl..., ne, asi ne, nebo ano? Ano! ÚTĚK!

    Běží, poklad drtí v pevném sevření. Lavina se blíží. Sto metrů, padesát a už je zabaluje do bílé hromady.

    V první chvíli bojuje, snaží se nadechnout. Potom zastaví. Sníh kolem nich pomalu tvoří kouli, jejich vlastní bublinu. Už není potřeba utíkat.

    Žalud pevně sevře v tlapkách a doopravdy se usměje.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Zahánění samoty (2. část + epilog)

    Obdarovaný: 
    Owes
    Fandom: 

    Milý Owsi,
    tady posílám slíbené pokračování spojené i s epilogem. Po přečtení komentářů jsem se rozhodla dát Zakladatelům trochu víc prostoru, zároveň nám ale na scénu přichází i další postava, která dokáže překvapit i samotného Severuse.
    Konec je dobrý, jak jsem slibovala, tak snad potěší.

    Opět neprošlo beta-readrem, takže se modlím k Merlinovi, aby se to dalo číst :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Zahánění samoty

    Obdarovaný: 
    Owes
    Fandom: 

    Milý Owsi,
    přeji krásné Vánoce a posílám Ti povídku.
    Chtěl jsi zimní Snamione s učebnicovým happyendem? Nebo třeba příběh, kde hlavní roli hraje hromadná doprava, obrovské zpoždění a ještě obrovštější nedorozumění? Pokusila jsem se Tvé přání naplnit – takže pokud nemáš nic proti Hermioně s mírným záchranářským komplexem, Minervě McGonagallové jako hlavní postavě a zaseknuté letaxové síti, směle do toho! A slibuji, že i když to tak teď možná nevypadá, konec je učebnicové happyendové klišé.
    Zatím bohužel pouze první půlka, druhá část se tu objeví do konce roku. Povídka neprošla beta-readrem, tak snad to půjde.
    Hezké svátky přeje
    Esti Vera

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Neumím zapomenout, i když bych chtěl

    Severus Snape byl kvůli ztrátě paměti nespravedlivě odsouzen a Harry Potter je odhodlaný to změnit. Svoboda ale nemusí nutně znamenat doživotní štěstí.

    Přístupnost: bez omezení
    Prohlášení: Autorská práva na některé reálie a postavy použité v příběhu vlastní J. K. Rowlingová. Příběh nevznikl za účelem finančního zisku. Nemám v úmyslu porušit autorská práva či ochrannou známku.
    Poznámka autorky: Tak jako se vším ostatním jsem i s povídkou do Dobročinnosti začala na poslední chvíli. Omlouvám se tedy, že je taková celá „ulítaná“, některé scény by potřebovaly více rozepsat.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Od čeho jsou problémy?

    Drabble: 

    Když přijdou problémy
    Za lidmi na Zemi
    Mám strach

    Proč přišel ke mně?
    Ptám se jemně:
    "Nejsi vrah?"

    Problém příchozí
    Občas mě zamrzí
    "Nechceš pryč?"

    Řešení komplikace
    Chci - jsem ztracen!
    Hledám klíč

    Urputný boj přišel
    Prohrál jsem - žel
    Vítěz směje se

    Ztrácím naději
    Že bude krásněji
    Nebe dotknu se

    Problémy překonám
    Dál ale nechci k vám
    Mám jizvu na duši

    Straním se lidem
    Že nežiji s klidem
    Přátelé netuší

    Jednou přestane to
    Nebude zhasnuto
    Světlo se vrátí

    Na loňské sněhy těžkostí
    Zapomenu v rychlosti
    Smutek se ztratí

    Vždyť jsem se soužil
    Abych si užil
    Proto jsou na Zemi
    Veškeré problémy

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Naposled

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Chtěla jsem vtěsnat všechna letošní témata do jednoho drabblete. Nepovedlo se, ale pokud správně počítám, mám jich tam přes 20 :) Samozřejmě se to na výsledku podepsalo, takže nějaký smysl v tom nehledejte.

    Drabble: 

    Všechno je jednou naposled.

    Poslední zázrak zrození proběhl rychle. První kontakt se zlobivými dvojčaty. Za kolik let jim nachystáme věno? Krásné starosti. Pak ale zbraně naší vyspělé doby naposled naruší kruhy myšlenek v cizích makovicích. Nikdo nebude žádat vysvětlení. Taková je válka. Nekonečný bludný kruh. Před tím byla země krásná, ale štěstí zmizelo jak loňský sníh. Pokud budeme tým, můžeme s pomocí plánu B znovu zavést řád v sedmi osminách země. Bezpečný letový provoz, upečené mazance, žádné mazanice. Překováme meče v pluhy, jen ať tu ta zkáza nezůstane.

    Všechno jednou skončí. Poslední úsměv, poslední klapka.

    Ale nebojte. Banány to jistí.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Deníček třídního učitele (aneb necelé čtyři roky hrůzy)

    Fandom: 
    Drabble: 

    Šestá třída, září (první kontakt) – Hodní, tiší, trochu vyděšení. Vůbec nezlobí.

    Šestá třída, listopad – Usměvaví, plní energie, občas hlasití. Používají taháky.

    Sedmá třída, říjen – Z loňska si nic nepamatují. Opisují.

    Sedmá třída, únor – První návštěva ředitelny. Poprali se.

    Osmá třída, listopad – Opět si nic nepamatují. Do ředitelny trefím i poslepu.

    Osmá třída, leden – Použili pepřák. Do ředitelny jsem došel poslepu.

    Devátá třída, září – Informace se opět vykouřili pryč. Ještě že už jenom rok! Používají taháky, opisují, radí si.

    Devátá třída, červen – Konečně konec. Čtyři roky utrpení skončili a příští rok mám zase šesťáky. To bude klid. Oni jsou tak hodní...

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Čtvrtá hodina (aneb čtvrtek děsí hlavně učitele)

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Dneska se pokusíme zjistit, jak působí přechod na druhý stupeň na psychiku žáků. Jací jste byli před tím a jací jste teď?“ ptala se vyučující občanské výchovy.

    „Jsme silnější,“ ozval se Lukáš.

    „Proč myslíš?“

    „Protože když se popereme, tak se rovnou jede na pohotovost a školní lékárnička je nám k ničemu.“

    Učitelka se zarazila a pak pokračovala: „Hm, dobře. Nějaká další změna?“

    „Umíme lépe prosazovat své názory. Naše hádky jsou slyšet až do ředitelny,“ přihlásil se Petr.

    „Víc spolupracujeme,“ ozvala se Katka.

    „A kdy třeba? V jaké situaci?“

    „No, nikdo vám neřekl, že na vaší židli je lepidlo, že ne?“

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Třetí hodina (aneb ve středu je lepší zůstat doma)

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Jako dnešní jazykové rozcvičení se zkuste zamyslet, jaký je rozdíl mezi slovy mazanec a mazanice,“ zahájil vyučující hodinu češtiny.

    Zuzka se okamžitě přihlásila: „Mazaný se jmenuje tamhle Petr a Mazaná bude Katka, pokud ten blbeček sebere odvahu a konečně jí pozve na rande.“

    „Zmlkni,“ ohradili se ve stejnou chvíli oba jmenovaní, pak se na sebe otočili a jako na povel zrudli.

    „Mazanice je souhrnné označení vyšších mastných kyselin,“ snažil se David ukázat, že jako jediný pochopil včerejší hodinu chemie.

    Další to zkusila Klára: „Není to nějaké nářečí?“

    „Zvedněte se, půjdeme do kuchyně. Ukázka mezipředmětových vztahů se snad obejde bez katastrofy.“

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Druhá hodina (aneb úterky taky nejsou žádná sláva)

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Dneska nás čekají estery. Setkali jsme se s nimi už na laboratorní práci, takže doufám, že všichni víte, co to je,“ zahájila úterní hodinu vyučující chemie.

    „Zakázaná látka, kterou karbaníci mění libovolné karty na esa?“ zkoušel to Filip.

    „A proč by to dělali? To rovnou můžou použít jed,“ přidala se Katka.

    „Nebo si můžou vzít toluen, to je taková ta droga chudých. Pak by jim nějaké karty byly úplně ukradené.“

    „Ne. Všichni si zapište: estery jsou deriváty karboxylových kyselin vznikající procesem esterifikace, reakcí alkoholu a kyseliny.“

    „A když do testu napíšu, že to jsou chemické sloučeniny, dostanu alespoň půl bodu?“

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    První hodina (aneb pondělky bývají těžké)

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Kdo ví, co je kolika?“ ptala se biologářka žáků.

    „Myslíte koalici? Tu blbost ve vládě?“ hádal David.

    „Jsme na biologii.“

    Pak se přihlásila Zuzka: „Tak to musíte myslet koalu, ne?“

    „Co ty, Kláro?“ zkoušela učitelka dál.

    „Ehm, to je zkrácený název pro poruchu. Jak se to jmenuje? Jo, kompulzivní. Obsedantně kompulzivní porucha. Taková emoční porucha, víte? Brali jsme to na občance.“

    „Nějaký jiný tip?“

    Do ticha se ozval Petr: „Paní učitelko, mě nějak bolí břicho.“

    „Vidíte, Petr má možná koliku!“

    „No a není náhodou Petr koala s emoční poruchou a bolavým břichem, která zasedá ve vládě?“

    ...

    „Radši budeme probírat přesličky.“

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Poklidné lesní soužití

    Fandom: 
    Drabble: 

    Za třemi vosími hnízdy a jedním krmelcem, byl úplně normální les. A v něm mikroorganismy.

    Jednou za nimi přišel medvěd a povídá: „Tady smí žít jen ten, kdo lesu pomáhá. Já vás sním.“

    Mikroorganismy mu řekly: „My recyklujeme odpadky. Když sníš nás, musíš sníst i všechen odpad.“

    S tím ale medvěd nesouhlasil.

    „Druhá možnost je, že sníš lidi, protože oni ty odpadky vyrábí.

    To se mu taky nelíbilo.

    „Ale víš co? Když necháš žít nás, tak my budeme likvidovat lidi. Všichni budou spokojení.“

    Od té doby žily všechny organismy v lese v míru, protože pochopily, že se navzájem krásně doplňují.

    Závěrečná poznámka: 

    Lékaři tvrdí, že letošní epidemie chřipky je nejhorší za posledních sedmdesát let. Po příčinně stále neúspěšně pátrají.

    ---

    Asi už jsem se definitivně zbláznila. Půjdu si dát k večeři pár mikroorganismů :)

Stránky

-A A +A