Moje články

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Sedmá část: Červen 1954

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Poppy je dospělá a studuje svůj vysněný obor, zlo na sebe ale nenechá dlouho čekat.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Šestá část: Září 1953

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dva krátké rozhovory z Bradavic a jeden z Thomasova obchodu, aneb něco víc o tom, proč manželství Poppyiných rodičů nebylo úplně ideální.

    Dodržuji většinu toho, co bylo napsáno v knihách, ale další zdroje (převážně Pottermore) víceméně ignoruji (v této kapitole hlavně v souvislosti osudy Minervy McGonagallové).

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Pátá část: Prosinec 1950

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nostalgicky vzpomínám na časy, kdy jsem měla základ kapitoly hotový už týden předem :)

    ---

    Po menším časovém skoku se dostáváme do dob Poppyina studia v Bradavicích. Je ve čtvrtém ročníku a jako svědomitá studentka začíná uvažovat o NKÚ.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Čtvrtá část: Duben 1946

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem konečně sesmolila další krátkou část. Poppy je deset, kouzelnický svět čekají volby nového ministra a v rodině Pomfreyových se pomalu začínají objevovat problémy.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Třetí část: Září 1945

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tentokrát pro vás mám trochu delší část. Poppy je devět let a na scénu se dostává její kamarádka. Jedná se o postavu kanonickou, ovšem nezmiňuji její plné jméno, takže klidně můžete zkoušet tipovat, o koho jde :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Druhá část: Listopad 1943

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Povídka víceméně odpovídá kánonu a doplňuje ho, ale některá data jsem si pro její potřeby posunula. Jedná se především o rok nástupu Voldemorta (začátek jeho působení pod tímto jménem) a narození Poppy, obojí je oproti originálu posunuto o deset let dříve. V tuto chvíli je tedy budoucí madam Pomfreyové sedm a půl let :).

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    První část: Květen 1998

    Fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Kyselá pravda

    Obdarovaný: 
    Carmen
    Fandom: 

    Milá Carmen,
    ve svém přání jsi zmínila, že by Tě potěšila povídka podávající druhý úhel pohledu na nějakou notoricky známou skutečnost z fandomu a že Tě baví HP a Poberti. Pokusila jsem si tedy trochu pohrát s otázkou: jaký má Albus Brumbál opravdu vztah k citrónovým bonbónům?
    Omlouvám se za pozdější doručení.
    Přeji hezké čtení a snad se dárek bude líbit,
    Esti Vera

    Varování: Nebetováno, týrání zvířátka (pouze zmínka, nijak explicitně)
    Prohlášení: Tato povídka nebyla sepsána za účelem zisku. Jsou v ní využity postavy a události, které jsou duševním vlastnictvím J.K. Rowlingové.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Hranice svobody (část 2)

    Albus Brumbál se celý život snažil, aby Bradavice byly pro své studenty útočištěm. Jenže když Brumbál zemře a do školy přijdou Smrtijedi, spolu se svobodou všichni ztratí i naději…

    Přístupnost: Bez omezení
    Varování: Povídka se točí okolo mučení studenta, které ale není nijak explicitně vyjádřeno.
    Prohlášení: Autorská práva na některé reálie a postavy použité v příběhu vlastní J. K. Rowlingová. Příběh nevznikl za účelem finančního zisku. Nemám v úmyslu porušit autorská práva či ochrannou známku.
    Poznámka: Druhá a taky závěrečná část! Z jejího kontrolování, které mělo trvat dva dny, se nakonec stalo trochu radikálnější přepisování, které trvalo týden. Moc se za zpoždění omlouvám a doufám, že to textu alespoň trochu pomohlo.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Hranice svobody (část 1)

    Albus Brumbál se celý život snažil, aby Bradavice byly pro své studenty útočištěm. Jenže když Brumbál zemře a do školy přijdou Smrtijedi, spolu se svobodou všichni ztratí i naději…

    Přístupnost: Bez omezení
    Varování: Povídka se točí okolo mučení studenta, které ale není nijak explicitně vyjádřeno
    Prohlášení: Autorská práva na některé reálie a postavy použité v příběhu vlastní J. K. Rowlingová. Příběh nevznikl za účelem finančního zisku. Nemám v úmyslu porušit autorská práva či ochrannou známku.
    Poznámka: Jako obvykle jsem začala s psaním na poslední chvíli, takže v tuhle chvíli je povídka dopsaná, ale půlku ještě nemám zkontrolovanou a dodám ji nejspíš v neděli. Budou k ní přidané i moje poznámky, kde vysvětluji některé nepřesnosti, takže pokud vás teď něco zarazí, počkejte si, prosím, na konec a pak se když tak ptejte :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Chci jít s tebou!

    Úvodní poznámka: 

    Jedno z drabblat, které mě bavilo psát asi nejvíc :)

    Drabble: 

    "Hej, no tak, vážně mě nechceš vzít s sebou? Já chci taky vidět svět!"
    Zvonivě se zasmála: "Copak to jde? Nezvládla bych to..."
    "Ale proč? Už mě to tady nebaví. Jsem na dně, chápeš?"
    "Říká se, že život není fér," pokrčila rameny a začala se vzdalovat.
    "Ale my přece nežijeme, ne? Takže bych měl mít právo taky jít!"
    Smutně se pousmála: "Vzala bych tě s sebou ráda, věř mi. Ale tam dál, tam to není pro tebe. Tam nahoru nepatříš."
    "Tak až příště půjdeš okolo, vyprávěj mi, jaké to tam je!" zavolal kámen na vodu, než zmizela za ohybem řeky.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Dubnová všehochuť

    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní.

    Do loňského drabblete Naposled se mi podařilo vtěsnat přes dvacet témat. Letos jsem se radši rozhodla pro double drabble a pokud jsem něco nepřehlédla, více či méně tam jsou zakomponována všechna letošní zadání (kromě bonusů). Samozřejmě to pak nedává úplně smysl, ale psát to je docela zábava :)

    Drabble: 

    "Královno cest, přicházíme jako němí svědci krásných dnů a máme prosbu.

    Mnohokrát jsme byli na dně, mohli získat všechno nebo nic, zažili kyselá vítězství i sladké prohry. Probouzeli jsme se za zvuku bubnů, prodírali se bodláčím i davy potetovaných kluků, chodili po tichých pěšinkách, žili bez připojení, dostávali neodmítnutelné nabídky a zaplňovali bílá místa na mapách. Mnoho jsme se naučili – už nejsme děti, první třídu máme za sebou a zvládáme i násobit tři krát tři.

    Víme, že přijmout nás není terno, jsme trochu pekelní zákazníci. Rádi bychom se ale sešli osobně. Nevzdáme se, jsme přece děti svých otců a jsme plní optimismu. Vyslyš prosím naše malebná slova a dej, ať nás naše cesty zavedou k drabblení i za rok."

    "Když řeknu ne?"

    "Přijde čas hesel! Skončíme tvou nadvládu a zvedneme tvůj sedící zadek ze židle. Už máme připravené plakáty!"

    Naložme ji jako tučňáka!
    Pozor kouše!
    Shoďme skopce z kopce!"

    "Nechte toho," mávne rukou. "Víte, kolik dá práce zajistit, abyste se v dubnu sešli? Přemluvit Prokrastinaci, Smrt, Nedostatek času? Zaplatit daně za to, že je přesvědčuju? Se mnou by odešel ten jediný zákon, který na všech cestách ještě platí."

    "Jaký?"

    "Každý dojde svého cíle, i když možná ne dnes, ani zítra."

    Závěrečná poznámka: 

    Tak se tedy tímto kouskem loučím s letošním DMD (samozřejmě budu ještě minimálně celý květen něco dočítat, ale s psaním je protentokrát konec). Psala jsem méně, než jsem chtěla, četla jsem méně, než jsem chtěla, ale výborně jsem si to užila! Můj dík patří hlavně organizátorkám a všem, co se nějak na chodu akce podílí, a pak i ostatním autorům, kteří mě svými komentáři i drabblaty podporovali a inspirovali. Děkuji, byl to úžasný měsíc!

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Kousek cti

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Bradavice v době Harryho sedmého ročníku

    Drabble: 

    "Jestli máš v sobě alespoň kousek cti, tak odsud odejdeš!"

    Severus se otočil na kolegyni.

    "A co pak? Pán Zla udělá ředitelku z tebe a nechá tě opečovávat mudlovské šmejdy, nebo co?"

    Minerva se znechuceně ušklíbne.

    "Jsi blázen. Poppy dochází léky, děti trpí a tahle škola se změnila v hřiště zbabělců. Jak se na tohle můžeš dívat?"

    Ticho.

    "Jestli chceš na téhle škole dál učit, možná by bylo taktičtější neurážet ředitele."

    Když naštvaně odcházela, sledoval ji pohledem. Nikdy jí neřekne, že jeho nařízení jsou to poslední, díky čemu žádný mudlorozený nezemřel. Kdyby odešel... Merlinví, kolik dětí by se dožilo rána.

    Závěrečná poznámka: 

    Nařízení se snad dá brát jako zákon... A Merlinví počítám klasicky jako jedno slovo :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Otevřená náruč

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 7 - Nabídka, která se nedá odmítnout

    Nevím, proč jsem to napsala. Nevím, proč je to to nejosobnější, co o sobě kdy pouštím ven. A pokud dělám chybu, doufám, že se z ní poučím.

    Drabble: 

    Přišel, i když o Něj někteří nestáli. Vždyť proč ne? Láska je bezpodmínečná a On je láskou. S otevřenou náručí vítá, zve a přijímá. Každého.
    Nezasloužili jsme si to, ničím. A přesto přichází s nabídkou, která se nedá odmítnout, a zve blíž.
    Nevím, proč mám strach.

    Asi nejsem ten správný člověk, který by měl tenhle příběh vyprávět. Patnáctiletá holka z ateistické rodiny, která ví o životě málo a o víře ještě méně. Bibli jsem nečetla, na setkání věřících jsem byla jednou, z donucení. Jenže... co když je On ten nejlepší učitel?

    A možná, možná je to všechno jenom o Lásce.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Připomínky hrůzy

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Siriusi?" oslovil Remus svého kamaráda tiše.

    Muž se s úsměvem ohlédl, hned ale zvážněl.

    "Ano?"

    "Viděl jsem ta tetování na zádech. Z čeho jsou?" zeptal se starostlivě.

    Sirius ztuhl, rychle se ale pokusil uvolnit, než to Remus postřehne.

    Nikdy mu neřekl, jak ho zatkli. Jak se poprvé cítil, když procházel branami Azkabanu. Jak moc se těšil na milosrdný spánek, který alespoň na chvíli poskytoval úlevu. Jak se děsil každého dne a prosil o smrt.

    Nikdy mu neřekl, že za každý z těch dlouhých roků má na zádech vytetovanou jednu psí stopu.

    "Tohle? To nic není. Mladická nerozvážnost ještě ze školy."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Nepochopitelné přesuny

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 25 - Zadek sedí

    Nedávno jsem absolvovala zácvik o manipulaci s invalidním vozíkem a teoretický výklad mě dost vyděsil. Naštěstí to je v reálu od dost jednodušší :)

    BJB, mě na to téma zkrátka nic nenapadá...

    Drabble: 

    "Asi nejdůležitější jsou přesuny, třeba když chtějí lidé do křesla nebo na záchod, jasné?" vysvětluje mladá žena.

    Přikývnu. Tohle chápu.

    "Dobře. Když člověk sedí na vozíčku, sundáš bočnice, potom si k němu přijdeš, stoupneš si tak, abys měla jeho nohy mezi koleny. Dáš si ruce za jeho pas, on tě chytne kolem krku, jdeš do podřepu, pomalu se zvedáš, důležité je narovnat záda a zvednou se takovým zhoupnutím. Pak se natočíte, jdeš do podřepu, usadíš ho a zkontroluješ, jestli tam dobře sedí zadek, jinak to tlačí. Jasné?"

    Zmateně zavrtím hlavou: "No, ne úplně."

    "Kde ses ztratila?"

    "Ehm... tak... ve třetině?"

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Nemůžu to udělat

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Co když řeknu ne?" zeptal se mladík odhodlaně.
    Hlouček lidí okolo se zasmál.
    "My ti nedáváme na výběr, kamaráde," upozornil ho starší muž.
    Mladík lehce znervózněl.
    "Já...nechci. Chápejte, to před tím byla jen neškodná zábava, ale tohle... je to něco jiného. Nemůžu to udělat."
    Žena, dosud stojící v pozadí, přišla blíž.
    "Copak?" usmála se falešně. "Tady se snad někdo bojí?"
    "Ne."
    "Tak proč se ti tak třesou ruce?" zašklebila se
    "Nebuď hloupej a pojď s náma," přidal se další kluk.
    "K tomuhle mě nikdo nedonutí!" prohlásil mladík a upřel pohled na horskou dráhu, vedle které zrovna stáli. Nesnášel poutě!

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Komu patří duben?

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno všem, kterým už z DMD hrabe, ale květen je děsí :)

    Drabble: 

    [: Když pisálci čekají na téma :]
    Jsou zbrklí a strádají
    Však nikdy se nevzdají
    Duben je drabblat!

    [: Když začne téma hnízdit na webu :]
    Z "kalhot" a "cink" omdlévají
    Však nikdy se nevzdají
    Duben je drabblat!

    [: Když pisálci jdou chytat múzy :]
    Levně nic nezískají
    Však nikdy se nevzdají
    Duben je drabblat!

    [: Když pisálci pošlou drabble do světa :]
    Za hlavu se chytají
    Však nikdy se nevzdají
    Duben je drabblat!

    [: Když pisálci čtou cizí výtvory :]
    Smějí se i plakají
    Však nikdy se nevzdají
    Duben je drabblat!

    [: Duben měsíc našich drabblat je :]
    A i když někdy skuhráme
    My se nikdy se nevzdáme
    Duben je drabblat!

    Závěrečná poznámka: 

    Značky pro opakování [:, :] nepočítám za slova a text mezi nimi započítávám jen jednou (aneb jak něco napsat dvakrát a vejít se do sta slov). Doufám, že to takhle jde :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Bez lana

    Fandom: 
    Drabble: 

    Život je jako lezení na skále.

    Někdy to jde dobře a užíváte si to.
    Někdy hůř, cesta trvá dlouho a vy ztrácíte odhodlání.
    Někdy, to když prolézáte opravdu těžkým úsekem, i padáte.

    Občas je poslední karabina kousek pod vámi, jen tak se zhoupnete a poučeni lezete dál. A pokud úsek nezvládnete napoprvé, zkusíte to zkrátka znovu.
    Občas to ale tak lehké není. To když vás dole nikdo nejistí, nejste připojeni k lanu a jen čekáte, kdy přijde osudný pád na dno. Tehdy nastává peklo a každý krok se stává noční můrou. Nikomu bych tenhle pocit nepřála.

    Prosím, jistěme se navzájem.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Výzva k souboji

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak trochu BJB, to zkracování na 100 slov mi dneska dalo zabrat a stejně s tím nejsem úplně spokojená :)

    Drabble: 

    "Paní učitelko, proč se tohle učíme?"
    Výzva k souboji. Přijme?
    "Je důležité porozumět tomu, co vidíme kolem nás. Rostliny, živočichové, ale i bakterie ovlivňují náš život."
    Přijme. A neprohraje.
    "Bakterie nemůžeme vidět."
    "Můžeme je pozorovat v mikroskopu."
    "Vážně? A co jsou vlastně bakterie?"
    "To se bralo před dvěma roky, teď probíráme psovité šelmy. Jestli máš něco k tématu, tak se ptej, ale jinak seď a poslouchej, ano?"
    Narovnala se. Teď přijde poslední úder.
    "Je pravda, že pes, který štěká, nekouše?"
    Zpražila ho pohledem, ale v duchu se usmála. Vlastně to není špatná otázka. A alespoň má dneska o čem psát.

    Závěrečná poznámka: 

    Ne, nejsem učitelka, naopak patřím k té druhé straně. Ale občas mi je našich vyučujících vážně líto :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Kdo?

    Úvodní poznámka: 

    Pokus o poezii, posuďte sami, jestli máte odvahu to číst :D

    Drabble: 

    Kdo
    Má sílu pohnout skálou
    Najít pravdu
    V sobě sama
    Skrytou hlouběji
    Než kdy mohl tušit?

    Slyšíš?
    Tvoje srdce bije
    Možná naposled
    Za tenhle svět

    Možná naposled
    Máš možnost přijmout
    Tenhle květ
    S jeho krásami
    I trnitou ochranou

    A taky dámu
    Opředenou tajemstvími
    Co nese jméno Smrt

    Kdo dveře
    Sám jí otevře
    A pozve ji dál
    Odchází klidnější

    Ale cesta ke smíření
    Je cesta dlouhá
    Plná
    Překážek
    A daň za putování
    Mýtné za průjezd
    Je vysoké

    Cesta dovnitř bolí
    Přijmout sebe sama
    Zrána
    Je těžké
    Protože
    Nejsme dokonalí
    A jednou všichni zemřeme

    Ale ta cesta
    Plná dobrodružství
    Za to stojí

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tichá symfonie

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ohnutí dlaně, jemný pohyb ukazováčku, narovnání ruky. Obyčejný rozhovor po cestě domů.

    "Jazyk je plný krásných, ... slov," začala žena. Dcera se zarazila.

    Prudký, zvídavý pohyb.

    "Co je tohle?" zaznakovala rychle neznámý pojem.

    Jemné, klidné posunutí prstů. Lak na nehtech ze včerejška.

    "Tohle?" pousmála se maminka. "Malebný. Něco jako hezký, krásný, víš? Čeština je malebná."

    Zaražení se, ohnivá námitka.

    "Ale co..."

    Mírné ujištění.

    "Co tvůj jazyk? Je taky krásný, věř mi. Každý jazyk je krásný. A ten tvůj, ten obzvlášť."

    Nervózní, nejistý pohyb.

    "Opravdu?"

    Úsměv. Rychlý posunek.

    "Opravdu."

    Déšť za okny, přeplněný autobus a dvoje prsty, pohybující se v tiché symfonii.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Všichni do jednoho

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Odehrává se okolo roku 1957 - Tom Raddle žádal o místo v Bradavicích, ale byl odmítnut, Minerva právě začala učit.

    Drabble: 

    Minerva se vyčerpaně svalila do křesla a vděčně přijala nabízený čaj. Na pobídnutí se pustila do vyprávění: "Zadala jsem třeťákům esej, měli ji odevzdat do dneška. A na hodině? Ticho po pěšině! Všichni do jednoho mi řekli, že žádný úkol nebyl... Co s nimi mám dělat?"
    "A vážně jsi tu esej zadávala?" zeptal se jí Albus.
    "Samozřejmě!" odpověděla podrážděně.
    "A stejně ti všichni tvrdili, že ne?"
    "Všichni. Do jednoho," vydechla zklamaně.
    Ředitel se na ni zeširoka usmál.
    "Albusi, vážně, tohle není vtipné!"
    "Vlastně docela ano. Možná nejsou nejpracovitější, ale umí držet pospolu. A to je to, co teď potřebujeme nejvíc."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Dcera zrozená z lásky

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 19 - Dcera svého otce.

    Drabble: 

    Vždycky chtěla být jako on. Nikdy nepochybovala.

    Když na ni poprvé pomyslel, nevěděl, co činí. Protože už tehdy začala v dálce vznikat. Ona. Jeho dcera. Dítě, kterému se s láskou tolik věnoval.

    Říká se, že každý rodič ovlivňuje svého potomka. U nich to platilo dvojnásob. Vždyť pokaždé, když se setkali, on jí předal část sebe sama - vzpomínky, zážitky, emoce. Byla ve všem jako on, nejčistší výpověď o jeho životě.

    Než přišla na svět, každý večer k ní promlouval, věnoval se jí a dával jí lásku.

    Po roce se konečně zrodila.

    A každé písmeno, každá stránka, byla zprávou o jejím otci.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tenhle pokus musí vyjít

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zkoušel to tolikrát! Svoje neúspěchy už radši ani nepočítal. Štěstěna ho neměla v lásce a on, bez ohledu na svoji snahu, nikdy nevyhrál.

    První prohra ho jen trochu podráždila.
    Podruhé ho docela naštvala.
    Do třetího pokusu vložil veškeré své naděje. Marně.

    Za ta léta už vytrpěl mnohé. Nechápal, proč musí stát svět proti němu. Vždyť co kdy udělal špatného? Nezasloužil si to!

    Poslední neúspěch mu otevřel oči. Musí změnit taktiku! Něco tak složitého sám nezvládne...

    Z posledních úspor si zaplatil komplice, jeho starý optimismus se vrátil a on znovu pocítil naději.

    Tentokrát už to přece musí vyjít.

    Jen počkej, zajíci!

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Rozumbrada

    Drabble: 

    "Veru, tohle je Adam, náš bratránek. Ty si ho už asi nepamatuješ."
    "Blatlánek? A máš lád belánky, když jsi blatlánek?" obrátí se sestřička na Adama. Ten zavrtí hlavou.
    "A umíš zpívat houfem ovečky?"
    "Ne."
    "Já umím hlu, víš? Lozpočítává se a kdo je poslední, ten je belánek a musí za tlest válet sudy z kopce, víš? Chápeš to?"
    "Ne," zareaguje okamžitě Adam a trochu bezradně začne hledat, jak utéct.
    "Ty tomu nelozumíš?" podiví se Verča a nechápavě se obrátí na mně. "Ploč jsi mi nežekla, že je blatlánek belánek hloupej?"
    Já i Adam vyprskneme smíchy. Někdy máme doma pěknou rozumbradu.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Skandální odsouzení!

    Drabble: 

    Bojovnice za kvalitní vzdělání odsouzena k polibku!

    Celý život pracovala pro dobro lidu, přesto však nikdy nedostala zaslouženou odměnu! Angažovala se ve vzdělání, obchodu, právu a především ochraně zvířat, nakonec ale byla obviněna z vlastizrady a odsouzena k mozkomorově polibku!

    Vyjádření k této smutné události nám poskytl sám Harry Potter, zachránce kouzelnického světa.

    "O tom nic nevím. Už od války se snažím prosadit se svou hudební skupinou a v politice se neangažuju, takže na tomhle jsem se nijak nepodílel. Každopádně mi je ale líto, že skončila zrovna takhle. Naneštěstí mám velmi bolestivou památku na ruce, takže se nebojte. Nikdy nezapomenu!"

    Závěrečná poznámka: 

    Dolores Jane Umbridgeová byla o svou duši připravena včera v odpoledních hodinách.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tajemství lektvaristy

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Navazuje na Tajemství lektvarů.

    Drabble: 

    "Pane profesore," zabušila Hermiona na dveře kabinetu. Než zvedla ruku, aby to zkusila znova, dveře se rozlétly.
    "Slečno Grangerová?" protáhl Severus Snape.
    "Musím s vámi mluvit, pane profesore," vychrlila ze sebe.
    "Teď?" zeptal se posměšně, ale ustoupil a nechal ji projít.
    Když se za nimi zavřelo, Hermiona vyhrkla: "Vím, proč jste poslal Harryho pro Cardus persona a-"
    "Prosím?"
    "Chtěla jsem vám poděkovat, že mu pomáháte. Je to opravdu statečné a chtěla bych říci-"
    "Dost, slečno Grangerová! Lekce - číslo - jedna: Nikdy nic neočekávejte! Zachraňovat neschopné studenty z průšvihů není takové terno, jak si možná myslíte!"
    "Ale pomáháte nám!"
    "V žádném případě."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Čeho jsme schopni?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Trochu BJB.

    Drabble: 

    "Co byste byli schopný udělat, abyste znali témata dopředu?" zeptal se Adam při večeři.
    Chvíli bylo ticho, než se nesměle ozvala Kačka: "No, já nevím, ale já jsem třeba ráda, když je to překvapení. O to přece jde, ne? Že nemáš moc času."
    "Cože?" napřímil se Petr. "Do háje, je fakt terno to znát předem!"
    "Já bych organizátorkám koupila čokoládu," navrhla Zuzka.
    "Já bych něco dobrýho upekla," předháněla ji Terka.
    "Já bych je mučil," zašklebil se Petr.
    "A to je všechno, vážení?" podivil se Adam. "Vždyť to nemá styl! To já, já bych i hacknul stránky, abych se to dozvěděl!"

    Závěrečná poznámka: 

    Jeden by nevěřil, jak dokáže výpadek stránek člověka inspirovat. A pokud někoho neúmyslně vykrádám, tak se omlouvám :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Tajemství lektvarů

    Drabble: 

    "Tohle?" zeptal se Harry a ukázal na velký keř.
    Ron jen zavrtěl hlavou. "To Snapeovo vypadalo jinak."
    "Do háje, už je skoro devět! Já bych snad i radši drhl ty kotlíky."
    "No jo. Proč to vlastně sbíráme? Vždyť je to jen bodláčí..."
    Druhý chlapec pokrčil rameny. "Můžem se pak zeptat Hermiony."

    ---

    "Cardus personata, Cardus... tady to je," zašeptala vítězoslavně a nalistovala příslušnou stránku.

    Cardus persona se v lektvarologii využívá zřídka, nepostradatelný je ale do Lektvaru ochrany a Smrtícího dryáku.

    "Lektvar ochrany?" podivila se. Chvíli překvapeně koukala na text, než knihu popadla a rozeběhla se do sklepení. Tohle si musí ujasnit.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Horší svět

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Tohle zpracování mě napadlo jako první, pak jsem ho zavrhla a nakonec ho dodávám jako nesoutěžní druhé drabble.

    Předpokládám, že fandom asi nikdo znát nebude, pro pochopení ale snad postačí popisek z Databáze knih (https://www.databazeknih.cz/knihy/darce-darce-166584). Jonas právě od Dárce dostal nepříliš pěknou vzpomínku.

    Drabble: 

    Vyděšeně vyletěl do sedu a zadýchaně se ptal: "Co to bylo?"
    Dárce se jen smutně pousmál: "Lov. Co všechno jsi pochopil?"
    "Byla tam zvířata... tučňáci a taky lidi. Oni... chytali je a stříleli do nich." Střílet. Než sem přišel poprvé, tohle slovo ani neznal. Teď už věděl.
    "A dál?"
    "Na něco je naložili... já nevím. Nesoustředil jsem se."
    "Jmenuje se to loď."
    Jonas se chvíli odmlčel, než se bezradně obrátil na Dárce: "Proč to dělali?"
    "Myslíš proč lidé zabíjeli? Proč zabíjejí?"
    Trhl sebou: "Zabíjejí? Teď přece nikdo nikoho nezabíjí!"
    Muž pokrčil rameny: "Tenhle svět je horší, než si myslíš, Jonasi."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Těžká cesta

    Fandom: 
    Drabble: 

    Měl se dobře. Ach, jak jen se měl dobře! Chyběl mu sice čerstvý vzduch, ale sluníčko na něj svítilo, teplota byla tak akorát, jídlo dostával třikrát denně. A teď...

    Lákali ho na odměnu. Byl to starý, osvědčený trik, ale stejně jim na to skočil. A tak skončil tady. Naložili ho do stísněné krabice a zaklapli víko. Pohltila ho černočerná tma. Každý zvuk byl najednou děsivější než kdy jindy. A kamarádi byli daleko...

    "Pomoc!" křičel při každém pohybu s krabicí.

    Já. Se. Bojím!

    O dvanáct hodin později víko odklopili a on uviděl nekonečnou divočinu. Po letech v zajetí byl konečně volný.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Chci jít s tebou!

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Hej, no tak, vážně mě nechceš vzít s sebou? Já chci taky vidět svět!"
    Zvonivě se zasmála: "Copak to jde? Nezvládla bych to..."
    "Ale proč? Už mě to tady nebaví. Jsem na dně, chápeš?"
    "Říká se, že život není fér," pokrčila rameny a začala se vzdalovat.
    "Ale my přece nežijeme, ne? Takže bych měl mít právo taky jít!"
    Smutně se pousmála: "Vzala bych tě s sebou ráda, věř mi. Ale tam dál, tam to není pro tebe. Tam nahoru nepatříš."
    "Tak až příště půjdeš okolo, vyprávěj mi, jaké to tam je!" zavolal kámen na vodu, než zmizela za ohybem řeky.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Marná snaha

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma č. 14 - Pekelný zákazník.

    Drabble: 

    Snažil se. Vážně. Jenže to už zase bylo k ničemu.

    Jeho skvělý plán se mu vůbec nevycházel, nic nehrálo v jeho prospěch. Nechápal to. Udělal přece tolik - všechno vymyslel, propočítal, zkontroloval a navrhl. A teď? Nic.

    I obchody se mu hroutily pod rukama. Celý život byl pracovitý, lidé odcházeli spokojení, nikdo si nestěžoval. Ale oni... Jejich včerejší stížnosti by se i daly pochopit, mohli být zklamaní, to ano. Jenže dneska? Dneska tomu nasadili korunu! A to se tolik snažil...

    Všechno objednal, zaplatil a pečlivě vyložil. A oni? Nepřišli. Dneska prostě neměli chuť.

    Těch dvě stě Pribiňáků mu zůstalo v regálech.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Město Ember (Jeanne DuPrau)

    Město Ember leží pod zemí a je obklopené neprostupnou tmou. Přežití jeho obyvatel závisí na stále menším množství zásob a dosluhujícím generátoru, který alespoň na pár hodin denně zajišťuje světlo. Generátor má ale stále častější výpadky a lidé propadají zoufalství.

    Dvanáctiletá Lina, pracující jako posel, a její kamarád Doon, který pomáhá právě u generátoru, to nechtějí nechat jen tak.

    Pozor, spoilery!

    Když u Liny doma najdou roztrhanou zprávu od samotných zakladatelů města, chtějí společně s ostatními najít cestu ven. Místo toho jsou ale chamtivým starostou, který městu odmítá pomoci, označeni za zrádce a hrozí jim vězení. Lina a Doon se tedy rozhodnou uprchnout na vlastní pěst.

    Po dlouhé cestě kamarádi dorazí na povrch Země a zjistí, že celou dobu byli pod zemí. Podaří se jim poslat zprávu Embeřanům a nakonec všichni dojdou na povrch. Jejich život na Zemi a shledání s dalšími lidmi pak popisuje pokračování knížky.

    Fandom: 
  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Sedm a půl minuty

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Předpokládám, že Město Ember asi nikdo moc znát nebude, tak ještě dneska dodám popis fandomu.

    Drabble: 

    Hluk davu v pozadí.
    Žena: Potřebuji, abys něco vyřídila, ano?
    Lina: Jistě, paní.
    Žena: Pro Raveneta Parsonse, Sýpková 4. Výpadek trval sedm a půl minuty. Jsme v pořádku, ale na večeři nedorazíme.
    Lina: udiveně Sedm a půl minuty?
    Žena: Ano. A teď běž a vyřiď to.
    Cinkání předávaných mincí.

    ---

    Muž: Sedm a půl minuty? Nespletlas to, holka?
    Lina: Tak zní vzkaz, pane.
    Muž: ustaraně No teda.

    ---

    Looper: zakřičí Hej, poslíčku.
    Rychlé přibližující se kroky.
    Lina: Ano, pane?
    Looper: tiše, důrazně Mám vzkaz pro starostu, doručit do Domu shromáždění. Vyřiď mu: Výpadek trval sedm a půl minuty. Je čas to skončit.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro hodnotitele: V důsledku výpadků generátorů nastává ve městě tma, což všechny obyvatele děsí.

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Vše, o co jsem přišla

    Drabble: 

    "Pojď to ještě zkusit," přemlouvala matka svou pubertální dceru.
    "Už jsem to zkoušela. Je to na nic."
    "Podívej, já chápu, že je to těžké, ale musíš se to naučit."
    Její dcera jako by ji neposlouchala. Znechuceně sledovala písanku pro první třídu otevřenou na čtvrté straně. Takhle to být nemělo.

    Léčba ji na chvíli připravila o vlasy i o sílu. Nemoc v konečném důsledku o pravou ruku. Nikdy jí nikdo neřekl, že přijde i o důstojnost.

    Starší žena se chápavě usmála: "Není na tom nic špatného. Znovu se to naučíš. Jen to neber jako trest."
    "Tak co to tedy je?"
    "Lekce."

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Osobní rozvoj prochází žaludkem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Chcete, aby do vaší školní jídelny studenti chodili s úsměvem? Věříte, že jídelny mají na to být něčím víc, než jen místem ke stravování? Zapojte se do nového programu "Osobní rozvoj prochází žaludkem" ještě dnes!

    Z čeho vycházíme?
    - Po obdržení dobrých známek někteří studenti propadají až nezdravé euforii a zapomínají na problémy běžných smrtelníků. V období dobrých známek je tedy potřeba zařazovat často kyselá jídla, jejichž konzumace vede k zamyšlení nad smyslem života.
    - Po obdržení špatných známek studenti propadají depresím. Naše jídelny tedy zařazují zvýšené množství sladkých jídel, aby studenty podpořily na jejich cestě životem.

    Pomáhejte jídlem. Má to smysl!

    Závěrečná poznámka: 

    Jsem čím dál tím divnější, já vím. Asi mi v jídelně něco přimíchali do oběda :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Stačí poslat vyjádření

    Fandom: 
    Drabble: 

    Vyjádření pošlu přes systém, tak pak připoj to svoje, ať se to může schválit. Oznámení ti přišlo, ne?
    Dobře. A ano, přišlo. Jak by mohlo nepřijít? Hlavní počítač to nezkazí...
    Pravda, je neomylný. Už se těším, jak spolu budeme spolupracovat.
    Taky se těším. Řídící centrum nás určilo jako kompatibilní na devadesát šest procent.
    Vím, četl jsem zprávu.
    Takže jen pošlu to vyjádření a hotovo, že jo?
    Samozřejmě, četla jsi přece pravidla, ne?
    Já vím, četla. Ale přijde mi to trochu... neosobní. Radši bych se někdy sešla.
    Schůzka? Vždyť jen uzavíráme manželství.
    Já vím.
    ...
    Zapomeň na to, asi to je hloupost.

    Závěrečná poznámka: 

    Nemám nejmenší tušení, jak mě tohle napadlo. To bude asi tím, že je skoro jedenáct a můj mozek už to nedává :)

  • Obrázek uživatele Esti Vera

    Akce a reakce

    Drabble: 

    Každá akce vyvolává reakci.
    Když udeříte do bubínku, vydá zvuk.
    Když zalijete rostlinu, začne kvést.
    Když šlápnete na granát, vybouchnete.

    Lidé taky reagují. Jenže u nich je to složitější.
    Úder, která některé bubínky vesele rozechvěje, může jiné protrhnout.
    Voda, která některé rostliny vyživí, může jiným ublížit.
    Dotyk, který některé granáty neovlivní, může jiné nechat bouchnout.

    My dva už se známe.
    Nejsme jen buben, jsme dva činely, které zní společně.
    Jsme voda i rostliny a navzájem si dáváme sílu.
    Ale taky jsme granáty. A každý granát dřív nebo později udělá jednu věc.

    Vybouchne.

    Kéž bys v tu chvíli stál co nejdále.

    Závěrečná poznámka: 

    Mírnou inspiraci drabbletem "Milovat granát" od Bilkis přiznávám, jinak je ale všechno z mojí hlavy :)

Stránky

-A A +A