Serenáda

Nejdřív dívky v Tirionu
Maedhrose lovily,
pak zjistily, že má k sukni
dál než k mužské košili.
K mému zpěvu upnuly se,
že jsem slavík či ký ďas,
nejlibější ze všech Noldor,
kouzelný je prý můj hlas.
Občas zpívám na zahradě
písničky tón po tónu,
přepečlivě vyhýbám se
stínu dívčích balkónů.
„Prý se budeš ženit, hochu,“
přišel za mnou Fëanor.
„Než ženitbu chtěl bych radši
neštovice, svrab a mor.“
„Rúmil pravil, že má dceru,
obdivuješ její vnady,
pod okny jí prozpěvuješ,
vymýšlíš jí serenády.“
Vzpomněl jsem si na tu dívku,
tuhle jsem šel okolo
jejích oken, zpíval jsem si:
„Trolololo-lo-lo-lo.“