Pozdrav ze vzpomínek

Nesmělé paprsky podzimního slunce na stole tvořily dlouhé stíny. Porcelánový hrníček i talíř sušenek ležely netknuty vedle krabičky. Petunie dlouho jen seděla, než se odhodlala sáhnout dovnitř. Nechtěla na to vzpomínat.
Dudley se v pokoji díval na televizi a Vernonovi řekla, že jí není dobře. Tyhle chvíle byly jen její.
Jeden paprsek zabloudil i na roh černobílé fotky. Petunie ji zvedla a něžně si ji ve zlatavém světle prohlédla. Ruka se jí roztřásla, když na ni dívka z fotky šťastně zamávala. Musela zavřít oči a několikrát se zhluboka nadechnout, než obrázek uložila zpět. Úsmála se a nevšímala si žádných slz.