DMD 2023

V kapce vody odrazit celý svět, jak měsíční svit odráží se v tváři. Probdít celou noc, zatímco chladný vzduch zahání únavu, sledovat pomalu se tvořící krystalky jinovatky. Místo počítání oveček ztracených v temnotě počítat slzy na tváři, chytat je do dlaní a měnit v živou vodu. Slíbat ty slzy z tváří, konejšit ve věčném objetí, jak drahokamy vysázet rány na oblohu, ať září. V jednom okamžiku lásky stvořit svět, pohupovat se do rytmu, když svítá, tři bílé vrány, jedna holubice. Jedno nebe, jedna země, jedno probuzení. Tvořit a věřit, plakat a smát se, z deště do země, do země déšť.

Chtěla naivní šťastný konec, ale papír, který snese všechno, se vzpíral a inkoust nechával roztřepené skvrny jako rány po noži.

Vrátil se k ní. Ležel s hlavou na jejím klíně a upíral na ni něžné šedivé oči.

Vrátil se k ní. Držela jeho hlavu na klíně, ale ty něžné oči z ní někdo vyrval. Doufala, že až potom. Věděla, že ne.

Vrátil se k ní. Nesl svou uťatou hlavu všechny ty míle, až k poslednímu místu, které si vybral pro hrob.

Nebyl to zázrak.

Nikdo nad jeho hrobem nepostaví katedrálu. Ale nebe tam je plné hvězd a nocí voní máta.

„Máte nějaký dotaz?“ otázal se profesor Parkhill.
Pan Kaplan se zeptal: „Já nerozumět, co znamená ret ten ční.“
To jasná věc,“ ujal se slova pan Bloom. „Pysk ták velkej, že se tyčí pod nosem.“
„Á, někdo dostal tyčí,“ kýval s pochopením pan Schmitt.
„To né. Tady řeč o podnose,“ protestovala Olga Tarnovská.
„Kde jste se s tím výrazem setkal?“ zasáhl profesor.
„Já čítal: ret ten ční schopnost skladu.“
Profesor zmateně zamrkal. „Zřejmě je myšleno slovo retenční, tedy schopnost krajiny zadržovat vodu.“
Tam nepsat krajiny, ale sklad piva,“ nedal se pan Kaplan.
„Ne sklad, ale slad!“ s ulehčením dešifroval profesor Parkhill.

mamut : Podhrabávač
Aileeah : Nový hit kapely Kryštof
Aries: Stín
Peggy Tail: Kolotočící se strkanice
eliade : Potkan kryse nevěří, vystrčí ji ze dveří
Tom Peterson : Andulka s redbulem
Alešandr Veliký: Jiří s Anežkou v nové roli
Danae: DMD 2029
Dain : Druhá šance
Dede: V bublině
Kitsune’s Sun: Návrat
Lejdynka: Práce snů
Rya: Dívka a noc
Elluška: Měl jsem kdysi přítele
mila_jj: Předchozí praxe výhodou

„Martine, zblázním se! Už je to týden, co mě bez vysvětlení opustila. Prostě ráno odešla do práce a už se nevrátila. Vím, že jsem nebyl dokonalý manžel, ale aby se mě jen TAK vzdala?“
Martin mlčí, kouří a upijí mou Whisky.
„Co jsem sakra udělal špatně? Kdyby mi alespoň dávala signály...“
Slzy mi stékají po obličeji.
“Píp“
Přišel mi email.
Z neznámé adresy.
Žádný text, pouze obrázková příloha.
Probíhá stahování.
Otevírám obrázek, na němž vidím mou nahou ženu. Je upoutaná k posteli. Její tělo je plné krvavých ran. Kolem ní jsou tři maskovaní muži.
Nahoře je vzkaz: „Milujeme tvojí ženu!“

Bilkis mě pravidelně baví svou Zlomatkou, za všechny vybírám Školku a bonusový kvíz.

Nostalgicky bolavé Býti hotov pomáhat bližnímu napsala Carmen, která ale skvěle zvládá i veselejší kousky jako Kvíz ke zjištění pokroku v oblasti mezilidských vztahů v Záchranné stanici záporných postav.

Evangelista biolog mě vždycky dostane hlavně svými vážnějšími texty, třeba když se ptá Bože. Posloucháš? nebo básní Chtěla jsem.

Život tramvajáka skvěle přibližuje Linkový stykač, pobavila jsem se U Chocholouška a za přečtení stojí i Multifunkční kniha.

Owes mě fascinuje svou schopností zachycovat různorodé emoce, vybírám romantický Obraz, hlučně tiché Myšlenky a humorné kousky ve výběru reprezentuje Pták.

A chybět nesmí ani strigga, která mě nadchla svým A Pánbůh má rád šílence a u srdce zahřálo i její mírně terapeutické Cokoli budeme chtít.

Ostatně soudím, že Ryin Vstupní test pro účastníky by se měl vyvěsit někam hodně nahoru.

Keneu zvládal udělat reklamu na film formou kvízu. Jen nevím, jestli by jí tvůrci poděkovali: Jak mi v kině chyběla cedulka Ééé.

Pokud vám stejně jako mně není Volný, jak to dopadlo s Karlem z Bilkisiných Křivd z hlubin brdských hvozdů, upalujte si přečíst tohle její drabble.

Mairam a jeden krásný fandom v dokonalém provedení: Malířem proti své vůli.

O tom, že Svět má přivřená očka, nám krásně vypráví mamut.

Ve službách císaře vždy tvoří největší mistři. Tohle drabble pro Jeho Veličenstvo napsala Achája.

Poslední oběti od Blueberry Lady. Zase jedno drabble, kterému by delší představování jen uškodilo.

O tom, že i Císař Zikmund si posteskne, píše Rorico.

Tohohle Itala bude milovat i šedivého a vrásčitého napsala Keneu a já věřím, že vy si tohle její drabble zamilujete rovněž.

A na závěr Hongerwinter od kytky, další z řady silných historických drabblat.

Panika v retenčním s-k-l-adu je skvělá poetická hříčka od Smrtijedky

Gracht je přesně tak barvitý a plastický obrázek, jaké umí jen kytka

Stačí První nahlédnutí do Lejdynčina světa a budete chtít vidět všechno

Ta rána, kdy svět patřil nám je nostalgická vzpomínka od Esti Vera.

A ještě jedna, tentokrát pochmurná vzpomínka: Heiligwasser od ChaosPrince

Už tady dlouho nebyl Kitsune´s Sun, že? Tak tady je Oko času

Živá, věčná i smířená je řeka od striggy

Ještě jednou, tentokrát úsměvně, medvedpolarni a Poklady předků z Letenských listů

Vidět oceán od Roedeera znamená chtít si přečíst všechny části jeho letošního seriálu!

A zas úplně jiný, leč neméně strhující svět představuje Aldarion: Pečená pochoutka

Drable plné neobyčejně působivých kontrastů je Santa Tecla od ef77. A rozhodovala jsem se, jestli dáme ještě jedno nebo druhé, nelze jinak, dávám oboje:
Ani jedna hvězda a Svatební ráno

Blueberry Lady mě letos nejvíce uchvátila Rézičkou a Posledními oběťmi.

Od P.M.d.A. čtu hrozně ráda vtipy. Namátkou například Omyl.

A jestli humor prodlužuje život, nějaké to zatrnutí ho posiluje. Z této kategorie Pan Kaplan generický od kytky, Marks, jejichž autorem je nováček Roadsterguy, a Ony volají od Keneu, letos patrně nejsyrovější věc, co jsem četla.

Zpátky tedy k lehčím záležitostem :). Značkou ideál jsou vždycky Horáček a Pažout, které píše Rya, letos například Jak byl Pažout svobodný duch. Podobně mile jsem si početla u Nesnáze se jmény od Ilian nebo u klasiky od eliade a jejích Novinek ze světa sportu: I když fouká, hustě sněží, pleť vám musí zůstat svěží!. Vyloženě jsem si také vychutnala jedno z drabblat o cestujícím Hagridovi, konkrétně Úplně nenápadní (Regi).

Kahvi je pro mě spolehlivým zdrojem kanonicky přesně znějících drabblů, například ze světa Dobrých znamení (Pulcra Es, As We Know It) nebo Marvelovek (Fire and Ice, A Tortured Metaphor). Je to tak, promuju od jedné autorky čtyři drabbly. A nic s tím neuděláte :D.

A teď ještě pár dalších, které nenarvu do žádného chlívku. Lomeril a Večer v bezpečí (mám kontext? nemám. ale líbí se mi to, třeba bude i vám), Gwendolína a Zmar (doporučuji celý její letošní seriál z fandomu Our Flag Means Death), L.P.Hans a Poslední naděje.

Linkový stykač, stabilně perfektní, mě letos zvláště pobavil tím, že Punk je prej jinde.

A jako velké finále... Plakáty! Naprostý úchvat POPLUJTE! má na svědomí Rya, do hrobu mě mále přivedla Aries s Delfínem na vlně.

Tož tak.

Milovala archív.
Informace, které tu odpočívaly a čekaly na objevení. Protože lidi vám lžou, lžou sami sobě, ale informace ne. Ty jsou čisté, buď ano nebo ne, pravda nebo lež. A pak ta krása, když naleznete něco, co dlouho leželo skryto lidským očím. Nejprve se tím kocháte sami, pak se podělíte se spolupracovníky, kteří vám rozumí a vy vidíte v jejich očích stejné světlo a nadšení jaké je to vaše.

Právě tak se cítila Penelopa Clearwaterová, když se vrhla na soubory písemností o členech ONI; nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte. A pak objevila, že Martha Starková je příbuzná Malfoyových.