Rozhovor, jehož malý utržek zahlédl Harry v Severusově slze.
"Opravdu jsem se snažil!
Je jednoduché tajit myšlenky před světem, ale před sebou? Dokonce jsem se pokoušel změnit svého patrona. Ani to jsem nezvládl. Je to jako sérum pravdy. Nic s tím nelze udělat."
"To všechno velice dobře chápu Severusi, ale i po takové době?"
"Navždy. Ale to nepochopí muž, který si s lidmi hraje jako s loutkami a nikdy nikoho nemiloval!" Sklonil hlavu do dlaní a poprvé dal před někým průchod emocím.
Ale jen na chvíli.
Hřbetem ruky otřel tvář a opustil místnost. Tomuto muži už neměl co říct.
Brumbál chvíli hleděl směrem, kterým profesor odešel.
"Kdybys věděl Severusi."
Myšlenka byla, jen to zformulovat:) No snad je téma čitelné. Patron v podobě laně nejspíš nikdy neodejde:/
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, to je hrozné... Úplně z
Kumiko
Jé, to je hrozné... Úplně z toho ten smutek čiší... A laň... Hezké zpracování!
Tak to jsem ráda, že to
Bublina
Tak to jsem ráda, že to vyznělo jak mělo :) Díky
téma podle mě určitě čitelné
Arenga
téma podle mě určitě čitelné je, a drabble se mi moc líbí
To jsem moc ráda. Jsem trochu
Bublina
To jsem moc ráda. Jsem trochu poznamenaná tím, že pokud to nebije do očí, nikdo to nepozná. Děkuji
Nedivím se ani jednomu. Chápu
Regi
Nedivím se ani jednomu. Chápu je oba.
Já také, jen z pohledu diváka
Bublina
Já také, jen z pohledu diváka - čtenáře je to prostě jednodušší.
Skvělé, i když smutné.
Esti Vera
Skvělé, i když smutné.
Děkuji, ale dost často právě
Bublina
Děkuji, ale dost často právě to že je to smutné, dělá věc dobrou, jelikož prostě chytne za srdce.