Ztráta dítěte
„Přišli jsme o miminko během té tragédie,“ řekla Grace se sklopenou hlavou. „Vím, že tehdy jako kdyby ani nebylo naše. Mělo jen pár týdnů, přesto na něj pořád myslím. Jaké by bylo, jestli by to byla holčička nebo chlapeček, jaké by mělo oči. Je to hloupé,“ potřásla hlavou.
„Není,“ řekla zničehonic žena naproti ní. Měla smutné modré oči. „Také jsem přišla o miminko. Není dne, kdy bych na něj nemyslela, jaké mohlo být, kdybych ho donosila.“
„Já také.“
„I já.“
Ženy se společně semkly. Sdílely s Grace svou bolest. Nezmenšovaly tu její, i když své miminko nikdy nenosila pod srdcem.
Každé čtvrté těhotenství končí ztrátou, nejčastěji během prvního trimestru. Některé ženy tím procházejí opakovaně a musejí se často se svou bolestí poprat samy. Jejich okolí neví, jak s nimi o tom mluvit, a často pronáší věty, které jsou velmi bolestivé. Nezáleží na tom, kdy miminko odešlo, smutek je stejně velký, ať už je to v prvních týdnech nebo na konci těhotenství.
Chtěla bych obejmout každou jednu z nich, která tím musela projít a musí myslet na své nenarozené dítě. <3
Děkuju.
Kleio
Děkuju.
smutné, moc
Tora
smutné, moc
*přidává se k virtuálnímu
Apatyka
*přidává se k virtuálnímu objímání*
Je to smutné, ale síla
Owes
Je to smutné, ale síla sdílení je velká. Myslím, že nakonec může poskytnout útěchu jen žena, která prošla tímtéž.