O několikasetkilogramové želvě se rozhodně nedá říci, že to je lehká kořist, ale díky pomalosti těchto obrů to byla kořist snadná a laciná. A když se navíc ukázalo, že dokáže přežít bez potravy až několik měsíců, což z ní dělá skvělou živou konzervu, který námořník by odolal?
Před sedmdesáti milióny let obývaly velké suchozemské želvy několik kontinentů. Do našeho letopočtu přežily jen na třech souostrovích, kde neměly přirozené nepřátele. Ale to se změnilo s příchodem člověka. Galapážské želvy jsou dnes na pokraji vyhynutí. Na Maskarénách se je podařilo vyhubit úplně. V Seychelském souostroví přežil pouze jediný druh na atolu Aldabra.
Víc o velkých želvách se můžete dočíst zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Giant_tortoise
Pro neangličtináře shrnu aspoň informace o Galapágách a jejich želvách.
Galapágy (známé též jako Želví ostrovy nebo Začarované ostrovy) jsou mladé sopečné souostroví (2,5-3,5 mil. let). Veškerý život sem byl zanesen mořskými proudy nebo hurikány z 1000 km vzdáleného jihoamerického kontinentu. Proto tvořily původní faunu ostrovů především bezobratlí, plazi a ptáci. Obojživelníci citliví na vyschnutí i mořskou vodu se na ostrovy nedostali vůbec a savce zastupovali před příchodem člověka pouze lachtani, netopýři a dva druhy drobných hlodavců. Tvrdý přírodní výběr a časté příbuzenské křížení v rámci malých populací pak vedly k urychlení evoluce, takže se na Galapágách vyvinul velký počet endemitů. Dokonce se mezi sebou liší i příbuzné druhy z jednotlivých ostrovů. Konkrétně želvy z vyprahlých ostrovů, které se živí okusováním opuncií, mají krunýř vepředu vykrojený, aby mohly zvedat hlavu do výšky. Naproti tomu populace z vlhkých ostrovů s dostatkem přízemní pastvy mají okraje krunýřů rovné.
Lidmi bylo souostroví objeveno v r. 1535. Ačkoliv zůstalo neobydlené až do 19. století, piráti a později velrybáři je používali jako základnu a místo pro doplnění zásob (viz drabble). Další ránu galapážské přírodě zasadili kolonisté. (V r. 1958 vysadil jeden rybář na ostrově Pinta dvě kozy a kozla. O třináct let později tam žilo odhadem 20000 koz!)
Ačkoliv Galapágy byly mezi prvními dvanácti památkami, které se v r. 1978 dostaly na seznam světového dědictví UNESCO, a v r. 2007 se ocitly na dalším seznamu UNESCO – tentokrát seznamu ohrožených památek, pro některé druhy už je pozdě. V r. 2012 zemřel bez potomků Osamělý George, poslední zástupce želv sloních z ostrova Pinta.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc zajímavé. Vzpomněla jsem
Terda
Moc zajímavé. Vzpomněla jsem si na knížku o velrybářské lodi Essex, kde bylo velmi barvitě vylíčeno, kterak hladoví ztroskotaci nachytali želvy, aby měli alespoň něco a pak se s nimi mačkali už tak dost přeplněných člunech.
Díky...
Faob
... za další rozšíření obzoru, téma uchopeno skvěle.
Krásné, zajímavé, poučné a
Profesor
Krásné, zajímavé, poučné a smutné. A první biologické drabble ve Vědě, aspoň co si já vybavují.
Tohle je moje třetí. Akorát
Melosira
Tohle je moje třetí. Akorát ta první dvě byla psána formou příběhu s biologickými informacemi teprve v poznámce.
Tradičně pěkné zoologické
mila_jj
Tradičně pěkné zoologické drabble, díky za ně!
tohle jsem zhruba věděla, v
Aries
tohle jsem zhruba věděla, v každém případě drable a související informace jsou velmi poučné
Zhruba jsem to znala, nic to
ef77
Zhruba jsem to znala, nic to ale nemění na tom, že je to velmi smutné. Povedené drabble!
Jo, když ono tahání živýho
ioannina
Jo, když ono tahání živýho masa s sebou je bohužel tak logický! O to víc masa, který cestou nepotřebuje žrát. :-((
Moc pěkný drabble. Máš želvičku. Teda kachnu.
super drabble, smutné, ale
Arenga
super drabble, smutné, ale poučné
Jé, obří želvy z Galapág! Je
Esclarte
Jé, obří želvy z Galapág a Aldabry! Je to smutný, jak lidi ničej, na co přijdou.