Nadšenej nebyl

Fandom: Originální (vlastně ze života)
Tak jako každý pátek jsme se sešli v naší oblíbené hospůdce. Už si ani nepamatuji, kdy jsme tu byli poprvé. Ale stále jsme se tu cítili jako doma. Sedělo se, popíjelo a za příjemného hovoru nám utíkal večer.
A pak najednou přišlo ticho. Nikdo neměl co říct, jako by všechna témata byla vyčerpána. Každý se díval na svoji skleničku. Sem tam se někdo pokusil navázat konverzaci, ale vázlo to.
Když tu najednou někdo z nás řekl: „No, nadšenej nebyl.“ A stolem otřásl výbuch smíchu. A opět jsme ostatním hostům potvrdili, že jsme neskonalí blázni. Ale nám to bylo absolutně ukradené.
AN: V naší partě stačí říct tu jedinou větu, abychom se začali smát jako blázni. Je to totiž konec vtipu: „Tak jsem musela nechat utratit psa.“ „Byl vzteklej?“ „No, nadšenej nebyl.“