Absolutní přítomnost

Venku padal sníh. Ticho noci občas proťalo prasknutí dřeva v rozpálených kamnech.

Ve světnici spolu leželi pod dekou Jan a Markétka. Ten večer si spolu dali ten největší dárek.

Za devět měsíců už nebudou v chaloupce. To se všechno změní. Mají plány jak na společný domeček tak i jak ten dáreček pojmenují.

Ale dnes, na Štědrý večer jsou jen spolu. Jde jen o přítomnost. Navzájem si v očích vidí vzájemnou lásku. A touhu spolu vybudovat spoustu krásy a radosti.

Hřeje je radost ze života. A i kamna. Bude potřeba přiložit, ale až později. Teď byli spolu.

Sníh venku stále padal.