Sedm statečných

Harry umíral šťastný, protože přece jen šlo o zlato, pro co jiného by tak riskovali?
Lee si pro smrt šel, protože nešlo utíkat věčně, zvláště když ze tří much chytíte jednu.
Skon Bernarda O'Reillyho spoluzpůsobili ti, které tak miloval, děti.
Britt – na mou zbraň mi nikdo sahat nebude, nikdo! – zastřelen poslední padnuvší kulkou, náhodně, nesmyslně, na samém sklonku vítězné bitvy.
Chris, Vin, Chico, šest očí, co dál vidí.
Já pro slzy ne.
Přetáčím zpátky, kdy ještě všichni živi, sedm kurážných se zrakem nevyhaslým, před řádění Zubaté.
Otče, strýčku, Filipe, dokud paměť bude sloužit, žijete.
Vracím vás zpět do plné síly!

Chris se rozhlédl po přeplněné taverně a probodával každého z účastníků pohledem. Ušmudlaní sedláci, na těle pot, prach a zbytky slámy. Někteří se dívali na zem, jiní hypnotizovali strop. Třeba se prozírají skrz strop a na nebi je Bůh konečně zahlédne. Mladí muži mezi všemi těmi prací shrbenými otci sice vypadali nadějně, ale vlastně to ještě byli děti. Měli si hrát na honěnou, ne hrát ruletu se smrtí.
Harry se zatvářil nešťastně. Tohle mělo být místo s pokladem? Tady? Určitě ho sprostě podvedli. Jen Vin zachoval klid a zopakoval Chrisovu otázku: "Slyšeli jste. Kdo z vás někdy držel nějakou zbraň?"

„Úžasné?“ usmál se trpce nad rozevřenou dlaní, z níž vzlétla jediná moucha. „Kdysi bych býval chytil všechny tři!“
Obrovsky odvážný? Tisíckrát denně si musí opakovat, že není důvod k hrůze.
Nemá nepřátele… naživu. Jen sám sebe; nespí. Příliš zkušený, aby nerozpoznal okamžik zlomu; cítí strach. Nervy vydrancovány. K smrti ospalý čeká na kulku z pistole, která rychlejší než ta jeho.
Šel se sem zašít, aby zjistil, že dezertérem uprostřed bojiště.
Nakoukne zamřížovaným okénkem.
Vykopne dveře, třikrát vystřelí.
Osvobození vesničané popadnou, co po ruce, a běží bojovat… za sebe!
Usmívá se, čeká?, když přijde kulka.
„Konečně se dosyta vyspím,“ pomyslí si.

... netušíce, co toto rozhodnutí přinese za zkázu.
Když po letech Butch, obklopen káčátky, vzpomínal, neubránil se dojetí.
"Vaše máma byla skvělá káčanda!"
Neměl se pustit do dobrodružství bez Sunkáče!
Kde jemu konec?
Odletěl někam k Medníku a tam si ho prý urožnila babička Mary, postrach to nejen plchů a skunků, ale i nebohých kachen.
I když Chris mu onehdá tvrdil, že ho snědl Calvera. Ale co věřit lysohlávkovi!
Třeba se zapletl s harmonikou a zamiloval do Claudie. Nebyl by sám.
Nebo si připojil k divoké bandě Pika Bishopa. Pak ale neskončil ani sněden. Příliš mnoho olova.
"Tatínku, pokračuj ve vyprávění!"

Ten vnitřní hlas k němu promlouval stále častěji...
Nedokážeš to. Už to nezvládneš. Jsi slaboch.
Ne! To není pravda! Pořád jsem ještě někdo. Mé jméno každý zná. A pořád to můžu každýmu dokázat.
Opravdu? Jak dlouho potrvá, než se najde někdo rychlejší? Moc dobře to víš.
Ne! Nebudu tě poslouchat.
Snažíš se jenom přežívat. Vzal si s ostatními tu práci, slíbils to Chrisovi, a jen se tu schováváš. Jsi ubohej, podělanej přizdisráč!
Mlč! Dokážu každýmu–
Náhle si uvědomil, že nikomu nemusí nic dokazovat, jen sám sobě. V tu chvíli hlas ztichl, a on se rozhodl.
Lee rozrazil dveře, a vystřelil.