DMD Bonus č. 07 pro 27. 4. 2025. Téma: Sci-fi

"Když jsem řekl, že to můj wing zvládne, VĚDĚL jsem, že to ZVLÁDNE! Intervence vašich mužů málem celou operaci zhatila!" Maršál komander Richelieu se díval na kapitána speciálních jednotek - Mušketýrů.Ten stál v pozoru a při jeho výbuchu nehnul ani brvou.
"Kdyby tam nevlítli, Rochefort by zařval."
Richeleu nehnul ani brvou.
"Možná."
"Měl poškozený stroj."
"Cahousac by ho vyzvedl."
"Nařídil svým mužům se stáhnout..."
"Blbost..."
"Chtěl se obětovat, aby to ostatní zvládli domů."
Richelieu stiskl rty.
"To by..."
"Udělal. Je jako ty,... splnil by misi ..."
Richelieu zavřel oči.
"Všemohoucí..."
Kapitán k němu přistoupil.
Objal ho.
"Žije."
"Ano."
"Syn svého otce."

Roboti dřou jako fretky v dolech na krypto, takže vy, vznešení občané naší milované Sedmičky, se konečně můžete věnovat pátrání po smyslu.
Navštivte filozofickou debatu. Jsou vaši digitální chameleoni skutečně šťastní, když jim měníte skiny? Podělte se o své existenciální úzkosti s majiteli pixelových pudlů.
Ponořte se do světa šeptání a jemných zvuků! Skupinové usínání s ASMR.
Dejte svým vysloužilým vysavačům šanci abstraktním ztvárněním vašich ex-partnerů.
Naučte se uplést šálu, která existuje ve všech stavech superpozice, dokud se na ni nepodíváte.
Sledujte, jak se pomalu rodí další plastová cetka! Odpoledne s pasivním sledování 3D tiskáren.
Nenechte volný čas ležet ladem!

Loňský vynález stroje času mění všechny oblasti života. Prehistorická zvířata, která přicestovala z minulosti, tak zamíchala i sportovními disciplínami a turnaji.

Například mamutí fotbalisté už hráli několik přátelských zápasů se slony a jednají o zařazení do sloní ligy.
„Pokud budeme soutěžit, asi si budeme muset holit srst,“ popisuje kapitán mamutího družstva drobné komplikace. „Dnešní klima už není žádná doba ledová.“

S mnohem většími potížemi se kvůli stroji času potýká plazí atletika. Dinosauři, kteří se rozhodli přestěhovat do současnosti, bez milosti drtí bývalé ještěří šampiony téměř ve všech disciplínách.
Nejspíš tak bude potřeba zavést nové váhové kategorie nebo samostatné dinosauří turnaje.

“Víš, těžko se mi to říká, ale Harry, ty jsi ještěřan.”
“Cože?”chlapec s jizvou na čele vzhlédl na vousatého klíčníka.
“Ještěřan, Harry. A sakra dobrej, jestli jsi po rodičích.”
“Oni…”
“No jasně! Oba dva byli původně z Proxima Centauri. Přiletěli na tuhle planetu tak před třiceti lety.”
“To… To není možné!”
“Ale jo, Harry. Nikdy tě nenapadlo jak dokážeš ty podivné věci? Proč umíš mluvit s hady? Proč máš tolik povislé kůže kolem toho zipu za krkem? Ale neboj, Bradavice jsou prvotřídní indoktrinační středisko, tam se naučíš vše, co potřebuješ abys infiltroval mudlovskou společnost - tak říkáme tady těm homo sapiens.”

Na dvoře jindy rušného sídla zastavil kočár. Sestry Bennetovy opatrně vystoupily zmatené děsivým tichem. Ani slepice nekdákaly, ani spokojené chrochtání z chléva nebylo slyšet.
"Matko! Otče!" zvolala Jane.
"Mary! Kitty! Lýdio!"přidala se Elisabeth
NIC.
Žádná odpověď.

Kousek od zápraží na sluníčku ležel kocourek. Elisabeth k němu v obavách přistoupila.
"Žije," oznámila s úlevou sestře. Ani jedné ho však nemohla probudit.
Obezřetně vstoupily do domu. V jídelně našly spící rodiče a hospodyni, ale po sestrách ani památky.

V daleké budoucnosti.
"Veliteli, úkol splněn. Díky stroji času jsme z různých dob přivedli dvacet žen v reprodukčním věku."
"Výborně. Konečně obnovíme lidstvo."

„Průzkumná sonda je zpátky, kapitáne,“ hlásil zpravodaj tajné základny skryté v nehostinné polární oblasti.
„Co zjistila?“
„Domorodci se pomalu dostávají z doby kamenné a stěhují se na sever. Hrozí, že nás tu objeví.“
„Hmm, potřebujeme je něčím rozptýlit,“ uvažoval nahlas kapitán.
„Třeba biomimetičtí droidi?“ navrhl šéf biorobotického úseku. „Dejme tomu v podobě velkých létajících plazů chrlících oheň? Folklór většiny civilizací takové tvory obsahuje.“
„Zní to riskantně,“ poznamenal kapitán. „Co když se je místní naučí využívat?“
„Časem budou nevyhnutelně degenerovat.“
„Dobře, poznamenám si to. Nějaké další návrhy?“
Ozval se vedoucí virologického výzkumu. „Co nějaká epidemie? Nedávno jsme vyrobili zajímavý zombie virus.“

Lidská technika postupuje mílovými kroky.
Jednou, doufám že brzy, bude schopná plnohodnotně nahradit něco tak složitého a perfektního jako je netopýří křídlo.
Nebude to snadné. Křídlo dokáže drobnými změnami tvaru zcela měnit své letové vlastnosti. Klouzat do výšky. Trefit se přesně na přistávací plochu. Bacit kořist. Vytvořit kolébku pro novorozeně.
Kromě imitace drobných svalů je také třeba plně nahradit nervovou soustavu. Potřebuji v křídle, dlaních a prstech cit.
Musela bych se rozlétat ve voliéře a nikdy bych asi nesměla zcela odletět, protože bych musela chodit na pravidelné kontroly protézy.
Skvělé. Nemožné. Prozatím... možná napořád?
Ale můžu přece trochu snít, ne?

„Já tomu nerozumím,“ vynořím se zničehonic z pokoje a zahájím kontakt. „Vím, že po Vinklářovi div lidi neplivali na ulicích, přitom C-VacH nedělá nic špatného. Myslím, že ho nenávidí, protože je android. Že jo? Že je to tak?“
Matka neurčitě zabručí. Není to první infodump dnešního dne.
„Mám radost, že Elišku Balzerovou – ještě si nepamatuju jméno její postavy – nikdo kromě vrátné nehejtí, že je z Jupiteru. To je na sedmdesátky docela progresivní.“
Matka si povzdechne a toužebně pohlédne na své rozpracované Duolingo.
„Ale ta Preissova nehoda… A vůbec Preiss. Copak se dá věřit, že je hostitel symbionta? Takový tintítko? Těžko.“

Vypadalo to, že Velitel se s páskou přes oko sžil příliš dobře.
"Je mi to fakt líto," kál se Jindřich.
"Myslíš, že tenhle doplněk mám kvůli tomu škrábanci?" ušklíbl se vůdce, a prohodil ke Kuběnkovi:
"Jsou asi 2 kliky daleko. Nastav na hradbách schéma Beta3 a pošli kluky se zaměřovači támhle na mez."
"Rozkaz!"
"Bé... cožeto? A jak víš, kde jsou nepřátelé?" vyjevil se Jindra.
"HUD," poklepal si Velitel na pásku. "S radarem."
V tu chvíli mladíkovi kdosi vtiskl do ruky růženec.
"Aktivuješ to pohlazením toho křížku. Je to osobní štít."
"Magie???"
"Technologie, hochu," Žižka pozvedl samopal. "Vzhůru na hradby."