MASH

"Musíte spinkat," slabikuje Margaret důrazně. Tlupa dětí se začne překřikovat. Korejsky.

"Vím, že... ne, nevím. Co proboha chcete?" 

Pak jí to dojde: Má před sebou děti a je čas jít spát.

"Vy chcete... pohádku?"

Margaret je žena činu. Pohádka bude, korejština sem nebo tam.

*

"Už je odvezli," řekne týden poté otec Mulcahy, "je mi líto, že to bylo tak nahonem, ale je to pro ty děti skvělá příležitost..."

Margaret odloží maňáska, na kterého rozstříhala župan.

"Ale jistě," řekne.

*

"Margaret? Dneska pohádka nebude?"

"Nebuď absurdní, Pierci."

"My... někteří se těšili," Trapper se ošije. Radar nejistě schovává medvídka.

Margaret se tiše usměje.

"Nic proti O'Reilleymu," rovnal si Frank samolibě manžetu, "ale člověk na to potřebuje vyjednávací talent, chápeš, Pierci?"

"Mhh," zavrčel Hawkeye.

"Nejde jen o to něco objednat! Člověk se v tom systému musí naučit chodit."

"Jasně, Franku," protočila Margaret panenky, "jsi génius, ale já prostě jen potřebuju obvazy. Je mi fuk, jak je seženeš."

*

"Pane, podepište..."

"Jistě," Frank ledabyle podškrábl lejstro, "takhle se to dělá, Pierci, ne že ty bys..."

"Franku?! Kde jsou sakra moje obvazy? Proč jsi objednal sto skleniček? A... PROČ... je tu sakra padák?"

"Padák je jasný. Ten čeká tadyhle Franka na pozici Radarova zástupce," zazubil se Trapper.

„Plukovníku, dorazily zásoby,“ hlásil ode dveří Radar.

„No, konečně. Už mě nebaví spát tady v kanceláři.“ pohlédl plukovník Potter na desátníka.

„Pane, obávám se, že nové stany za ty poničené vichřicí nedorazily.“

„Že ne? A co nám poslali tentokrát, synku?“

„231 kusů lyžařských hůlek, 60 padáků a dvě otevřená balení použitých golfových míčků.“

„Padáky? Hůlky? Golfové míčky? Co si proboha myslí, že tu děláme?“ mračil se plukovník od svého stolu.

„Z těch padáků uděláme stany. Hůlky zkuste použít místo poničených tyček. A desátníku?“

„Ano, pane?“

„Držte Klingera dál od těch padáků. Nikdo nestojí o módní přehlídku svatebních šatů s vlečkou.“

Byla jeho! Měli takový hezký vztah. Pohodlný, výhodný. Výhodný samozřejmě hlavně pro něho.

Jak mohla? Prý – Donald je plukovník a je taaaaak silný. To určitě. Tupá armádní guma.

Byl si jistý, že Margaret ublíží. To si nezasloužila. Musel ji chránit. Je chudinka naivní a důvěřivá.

Jeho blonďaté sluníčko. Každou chvíli se zraní. Nevyzná se ve velkém světě. 

Ovšem má jeho. Postará se o ni. Donalda odstraní. Sejde z očí, sejde z mysli. Jejich krásná idylka bude pokračovat.

Začal plánovat velkolepý zločin. Zasnil se. Možná by stačilo ho pořádně ztrapnit.

Další den smutně sledoval, jak jeho Margaret líbá toho odporného panáka.

Zbrocený potem se budil ze snů plných krve, sténání a usedavého dětského pláče. I za bílého dne někdy slyšel helikoptéry a cítil, jak se s ním třese země, jako by kolem opravdu dopadaly bomby. Nechtěl nikoho vidět kromě těch, které vídal každý den v pekle.

Když se mu při krájení mrkve na polívku, tátova pokusu o ergoterapii, smekla ruka a z rány začala proudit krev, ulevilo se mu, že něco na chvíli bolí víc než to, co má v hlavě. Sesunul se na podlahu kuchyně a roztřásl se pláčem.

Válka skončila. Hawkeye Pierce byl doma a zvykal si na mír.

"Bylo to hrozné?" ptali se často.
"Bylo," říkal Hawkeye s pokrčením ramen a špetkou vtipu na zjemnění trpkosti.

Poprvé ho to zaskočilo. Vzbudil se s bušícím srdcem a musel si připomenout, kde je.
Opustil Koreu, ale Korea neopustila jeho.
Dal si panáka a zkusil to zaspat.

A pak dostal nával úzkosti přímo na večírku. Sršel vtipy a snažil se soustředit na svůj dech.
Odešel na zahradu, zašel za kůlnu hostitelů, sesunul se na zem a rozvzlykal se.
Kousek od něj se ozvalo škrábání - malá myš šla přímo k pastičce.
Vzal klacek a pastičku sklapl.
"Zvládli jsme to, kamaráde," řekl tiše.

„Za táborem havaroval tank!“ hulákal Radar z dálky. „Honem, lidičky!“
„To není tank, to je…“ oněměl Frank.
„Létající talíř,“ dořekl za něj ohromeně Hawkeye. „Severokorejci mění strategii?“
„Jsou tam zranění!“ ukazoval Radar k podezřelému objektu.
„S tím nechci mít nic společného,“ nafouknul se Frank a chtěl odkráčet, ale narazil na nozdry plukovníka Pottera.
„Jednou jsi lékař, tak se tak chovej a pomáhej!“ zahřměl Potter.
„Nebuď xenofobní, Burnsi,“ řekl Hawkeye.
Frank zafuněl.
Pierce se doširoka usmál. „Každopádně nemají anténky a počet končetin taky sedí. Nejhorší, co se může stát je, že ráno zjistí, že místo sešití sleziny jsme jim vzali apendix.“

Zbytky ideálů si smývá z rukou, rozpadají se v doslechu střelby a tlačí ho do zad na nepohodlném lůžku.
Po týdnu má koutky úst moc unavené na úsměv.
"Doktore, vy jste typickej zelenáč," sdělí mu pacient.
"Odvážné tvrzení od někoho, koho jsem včera sešíval."
"Já vím, že jste dobrej. Ale vypadáte zničeně."
"Dostal jsem koktejl bez deštníčku a voda v bazénu je moc studená," zabručí Hawkeye.
"Víte, můj táta říkával: člověk se z hromady sraček nemůže posrat taky, protože to je sračka navíc."
"Pierci, máme tu podezření na úplavici," zařve kolega.
Hawkeye se rozesměje tak, že se musí chytit postele.

„Škrábeš se,“ konstatovala Margaret a poněkud znepokojeně si prohlížela mladší, blonďatější, prsatější verzi sebe sama.
„Včera byl úplněk…“ odpověděla Angua automaticky, ale uvědomila si, že by to měla vysvětlit. „Jsem vlkodlačice. Můžu se přeměnit kdykoli, což je ve službě u Noční hlídky praktické. Ale o úplňku se přeměnit musím. To pak přejímám i vlčí návyky. Teď mám třeba utkvělý pocit, že mě koušou blechy…“
„Jak vypadáš ve své zvířecí podobě?“ vypadlo z Margaret, když si v hlavě přeskládala tucet otázek, na které by se chtěla zeptat.
„Vrumf!“ složila jí Angua přátelsky hlavu do klína.

Obě se cítily úplně v pohodě.

"Tati? Vyklízíme stodolu, víš, abychom měli s klukama kde hrát..."
"To tě šlechtí, synku, ale o prachy mě nepumpneš," zazubil se otec zabraný do odpoledního papírování.
"No a... Máš tam spoustu krámů... a máma říkala, že se tě máme napřed zeptat."
(Ve skutečnosti máma v první chvíli řekla "vyhoďte to, než si toho všimne", ale pak se v ní probrala její lepší stránka.)
"Tak se na to podíváme, ne?"
*
"Třeba tady. Ehm... tohleto," mávl syn nejistě rukou.
"Chlapče, tohleto bývalo nejcennější, co jsem měl! Vydestiloval jsem v tom nejodpornější alkohol svýho života!"
"Ale... potřebujeme to?"
"Je to... památka," zvážněl Hawkeye.