Rozjíždíme druhý týden s lyrickým tématem.
Krásné drabblení.
Téma pro 6. 4. 2026: Polibek Slunce
Toto téma bude uzavřeno 6. 4. 2026 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov.
Maminka mi vždycky říkala, abych s rýmou nechodil "na slunce", protože mi to zhorší zánět. Ale známé úsloví o tom, že "Kam nemůže slunce, musí lékař", se zdá tvrdit opak. Jak to tedy je?
Drabble sice není o populárně-naučných blogpostech, ale jeden výjimečný experiment bych si snad dovolit mohl, když dneska tak krásně svítilo :-)
Takže stručně pozitiva:
UV tlumí imunitu (pozitivum pro autoimunitní nemoci, alergie a astma),
a negativa:
Celkem je to asi jako s jinými polibky - pozitiva převažují, ale všeho moc škodí :-)
Slavný medvědí tenista se nedávno probudil z hibernace a ihned se pustil do tréninků. Spekulace, že ho ze zimního spánku probudila polibkem některá z oddaných fanynek, rázně odmítá.
„Nebyla to fanynka, ale sluneční paprsky,“ vysvětluje.
To, že všechny zimy prospí a pokaždé zmešká Vánoce, prý tenistovi nijak nevadí.
„Nedávno jsem se doslechl něco strašného. O Vánocích se prý tradičně připravují medvědí tlapy nasladko, takže je rozumnější přečkat nebezpečí v brlohu. Bez tlap by se mi přeci špatně hrálo,“ vysvětluje.
Trochu ho však prý mrzí, že si nemůže vyzkoušet zimní sporty. Kromě slunečního polibku by tak možná ocenil i sněhovou pusinku.
Hmm, dneska poněkud BJB. Nějak se mi dnešní poetické téma nepodařilo zironizovat.
„Už nikdy si nebudu stěžovat, že slunce moc pálí,“ mumlal Owen, když se ten den snad posté vrátil zvenku, kde se přesvědčil, že oblohu stále halí hustá mračna. Většina obyvatel Tatooinu spoléhala na energii dvou sluncí a jejich akumulační kapacity byly kalibrovány na překonání krátké noci. I nouzové rezervy počítaly nejvýše se třemi dny písečných bouří. Nikdo nečekal týdenní inverzi. Po takové době už nefungovalo vůbec nic.
Owen na laně vytáhl ze studny další kbelík vody a zalil skomírající rostliny. Znovu vyšel ven. Mezi mraky nesměle začínaly probleskovat paprsky menšího slunce. Kdyby bylo člověk, Owen by ho samou radostí políbil.
Tak zas jednou stream?
Ušní červ zmíněn
The kisses of the sun, aj jaj, zas mi do mozku leze místo inspirace ušní červ, lalala la la, a tak dále. Když poodhlédneme od reálného polibku slunce, kde běžného smrtelníka čeká leda tak dezintegrace, tak ten pomyslný je taky docela nechutný, zvlášť pak když bych ještě tak hodinu dvě mohl hnípat. Jenže v Chrobákově u našich, kde trávím jarní staycation, jak se tomu dneska říká, jsou okna na špatnou stranu. No, asi by mě beztak probudilo psisko. No a aby toho nebylo málo, tak mě chytly záda. Jsem si poposednul na židli, a najednou vystřelí bolest do bederní oblasti.
A teď to máte v hlavě taky.
Morning sun almost seemed to make her face colder than the darkness it broke through.
She could feel the wind in her hair and the rocking and jumping of the speeding boat.
She still had no idea where she was, or where were they taking her. But something in the way her mind was controlled shifted. Suddenly she could see and hear. Actual physical world snapped back into existence around her.
Probing against new boundaries gave her some unpleasant jolts. Trying to focus on what her senses provided burned her mind like the Sun the wings of the proverbial Icarus.
Predchádzajúce: Naozaj všetci? a Potkaniar
+ menšia pripomienka minuloročného príbehu
Akonáhle vyšla z toho temného priestoru, Slnko sa opäť vynorilo spomedzi oblakov. Nastavila tvár jeho teplým dotykom. Ten muž, Mikahov právnik, ju desil. Šla z neho smrť. Horšie ako z havranov Mnohotvarého. Možno to bolo len tým, že pôvodná právnička tajomne zmizla bez stopy skoro hneď po vynesení rozsudku.
Edith až s odporom pozrela na obálku, ktorá ju chladila v rukách.. Myška jej precupkala pri jej otváraní na plece. Vytiahla úradné oznámenie o dátume prepustenia - za dobré správanie už za dva dni. Ale v obálke sa ešte nachádzali fotografie jej Vĺčatka. Jeho rozrezané telíčko pred jej dverami. Slnko sa stratilo.
Nasledujúce: Plány na pomstu
Cheesy
"And I thought cats didn't like water," Tiger grinned, while slowly drying Lynx's dark, wet hair. Lynx gave him a look. "Alright, I'll stop," Tiger laughed and wrapped Lynx in a tight back hug. Lynx hissed like a cat.
"I'm sorry," Tiger whispered. They were sitting on the beach, under a large umbrella, but Lynx's skin was already tanned. Tiger loved it. He planted several gentle kisses on Lynx's shoulder.
"What are you doing?" Lynx smiled.
"I love you. And also, the sun can't be the only one kissing you today."
Lynx internally face-palmed. And then he kissed him back.
Každý z nás by měl zářit odrazem nebeského Světla dopadajícího na naši tvář a do našeho srdce. Neměli bychom se snažit naše odražené paprsky nijak 'cílit' nebo zvláštně směřovat jen k těm, kteří si to podle našeho názoru nejvíce zaslouží.
"Bůh nechává své slunce svítit na dobré i zlé."
Celí a úplní můžeme být jenom tehdy, pokud přijmeme, že každý, koho potkáváme, v sobě nese stejný Boží obraz, jako my sami - a proto je hoden lásky. Nezáleží na tom jak zvandalizovaný, nebo zakrytý se nám zdá.
Pokud chceme svůj vlastní zachovat, pak naše světlo musí láskyplně políbit i tvář nepřítele.
Stáli před ním nastoupení tři. Tolik si sobě podobní a přesto každý jiný. Všichni s bledou kůží a ohlými zády, oblečení do stejných omšelých fráčků. Ten prvý měl kostkovaný slunečník a brejličky. Druhý s pruhovaným slunečníkem měl ježatou bradku. Třetí se slunečníkem beze vzoru byl asi o jedny podrážky bot vyšší.
Slunce se jim nejprve do slunečníků opíralo beze slova.
„Nu,“ promluvilo nakonec, „tak kterýpak z vás letos sečetl nejvíce čísel?“
Poslední úředník se zarděl a odklopil slunečník.
Druzí dva si povzdechli. Smůla. Na nejvyšší ocenění si počkají nejméně jeden další rok.
Slunce se k němu sklonilo s našpulenými rty.
