Krásný večer všem,
doufám, že i tímhle tématem jen potěšíme.
Hezké drabblení!
Téma pro 3. 4. 2023: Milujeme tvoji ženu
Toto téma bude uzavřeno 3. 4. 2023 v 23:59.
Bodíky můžete sledovat tady.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov
Nesoutěžní
"Milujeme tvoji ženu!!!" Jako by na Evžena skandovaly všechny ty milostné dopisy od jeho soků v lásce.
Ten od jejich spolubydlícího z kolejí byl ale něčím výjimečný:
"Ahoj Marto! Vím, že máš žárlivého přítele, ale nutně potřebuji tvoji pomoc. Přijď ke mně, zakopl jsem a mám zlomenou nohu. Honza"
Tenkrát mu jen zavolala záchranku... o pár dnů později v nemocnici zemřel na zlomeninu lebky???!!!!
Po čase našla Evženům vzkaz: "Udělal jsem strašlivou věc...
....
....
....
čelo se jí orosilo zlou předtuchou...
"vím, že hlavní podezření a vina padla na tebe
...dodneška si to vyčítám. Odpusť!!!"
....
....
....
"To já tenkrát Honzovi sežral tu Nutellu."
Povídku napsaly žákyně pátého ročníku A. D. a I. S. a do finální podoby upravila jejich třídní učitelka E. Z. alias Skříťa.
pozor: báseň obsahuje explicitní násilí s fatálním koncem
Představte si tuhle scénu:
Škrtí manžel svoji ženu.
Manžel rudne žena modrá,
marná každá rada dobrá.
Člověk mohl by se ptát:
Co se tady mohlo stát?
Co přimělo dobráka,
že naštvaně huláká?
Zapomněl na něžný vztah,
manželce na život sáh?
Inu to je vlastně snadné
Občas slovo špatně padne.
Manžel slyšel u piva
jak výčepní povídá,
ženy buchtu že prý znají,
snad i v pekle nebo v ráji.
A všichni ji mají rádi,
manžel doma vztekle řádí.
Neposlouchá vysvětlení,
žárlivost v něm horce pění.
Kolem krku prsty sevře,
už manželka neotevře,
troubu kde se tiše pálí,
buchta co všichni milovali.
Another day, another corpse. I don't know where the perp got the Brazilian wandering spiders but I guess that brought a whole new level to the term "stiffy". Maybe he's gone mad, as the city descends to murderous madness. Not two days go by without a dead body popping up. There's no rhyme or reason, yet there is one common denominator: Aurelia d'Ardu, mayor's trophy wife. Rumoured to swap lovers like socks. Always an alibi. And sometimes one murder's perp becomes another's victim. It's like a demented battle royale, them fighting for her love. And yet, can't prove jack shit.
Dneska jsem to nechala odvyprávět... ale to snad poznáte.
Org.: Body mě nezajímají, ušetřte si námahu.
S jistým překvapením si uvědomím, že ten popudlivý skřet svoji stěží pohlednou choť vroucně miluje.
„Pochopitelně," ušklíbne se on. „Igrûn je nejkrásnější žena ve Středozemi." Vyzývavě si založí ruce. „Nebo snad nesouhlasíš?"
Nevím, co odpovědět. „Obecně se soudí," zkusím opatrně, „že nejsličnější ve Středozemi je paní Večernice."
„Ptal jsem se na tvůj názor."
Dobrá. „Mám-li promluvit upřímně, v mých očích nejkrásnější není - avšak paní Igrûn také ne. Tou ženou, jejíž půvab pro mne září jasněji než slunce i hvězdy, je Éowyn."
Mistr Jugháš se zazubí. „Vida, shodneme se." Přitom jsem mu právě odporoval.
Pochopím teprve po chvíli. Ano, shodneme se.
"You did WHAT?" Thorne couldn't quite believe his ears when he got the call from his nephew.
"They had it coming, Thorne. Someone had to teach him a lesson and stand up for mom."
"Is that what you think she wanted?"
There was a pause on the line.
"Hasn't she been through enough?"
"Nobody else did anything..."
Thorne sighed. Frank tried to take his sons from Deirdre after the divorce. So yes, he did have things coming... because the boys were loyal to their mother.
Unfortunately, Philip's way of sticking it to his dad was to seduce his new girlfriend.
Navazuje na https://www.sosaci.net/node/53790
Obsadíme všechny tři stolky pod kaštanem.
Hospodská Lída má černou sukni a bílou zástěrku s laclem a ten lacl jí drží nějakým zázrakem úplně sám na dokonale vyklenutým poprsí.
Všichni čumíme na ten lacl nebo spíš tak o cenťák vejš, do výstřihu hlubokýho jak Macocha a ten výhled je tak závratnej, že se skoro nedá vydržet.
"Vsaďte se, že mi dá," řekne Fanouš, když hostinská zapluje do lokálu.
"Leda tak po hubě její starej," usadim ho. Kluci se zasmějou.
My o vlku, vlk za námi. Praští tácem o stůl, že sebou skleničky třískou o sebe.
"Kdo tady chtěl tu limonádu?!"
.
“No né, co to je? Někdo má narozeniny?” Skupina vyhladovělých pracantů se vrhla na vrchovaté tácy.
“Já jsem si dovolil něco napéct…” špitl nejmladší člen týmu.
“Teda, to je bašta! Vyřiď manželce že to má parádní,” chválili mezi sousty koláče.
“Ale to jsem pekl já,” zkoušel oponovat pekař.
Nikdo ho však neslyšel: “Ty ses teda uměl oženit, jen co je pravda. Ta bábovka je luxusní.”
“Jsem se snažil…
“No a ty košíčky se úplně rozplývají na jazyku. Jak to žena dělá? Musím té své donést návod!”
“To je můj recept…”
“Tak doma pozdravuj, že moc děkujeme.”
Muž si smutně povzdychl.
Nesbírám body
„Ona je tvým největším životním úspěchem,“ poplácal jej po rameni Dean a pozvedl sklenku v přípitku na novou ministryni kouzel.
„I když kdo ví, co na tobě vlastně vidí,“ zavtipkoval a Ron očekával píchnutí u srdce, protože staré jizvy způsobené pocitem méněcennosti občas ještě bolely.
Jedenáctiletý Ron by v zrcadle z Erisedu viděl na jejím místě sebe.
Vyhledal ji pohledem.
Zabraná do debaty, zčervenalé tváře a rozcuchaná, ale zářila a on si uvědomil, že žádnou bolest necítí. Jen pýchu. Lásku.
Vzhlédla a usmála se na něj.
Domů? naznačila.
Zavrtěl hlavou.
Tohle byla její zasloužená chvíle.
Čtyřicetiletý Ron byl neskutečně šťastný.
Netolerantní - nečítajte
-Keď ja ju tak strašne MYLUJEM!-
-Len jej to takto nepíš!Píše sa MILUJEM!-
-MYLUJEM, pretože s mäkkým to nejde-
Túto diskusiu vzdávam a radšej sa odpájam. Všetci ju milujú. Ja najviac. Zaspávam a vidím ju ku mne kráčať. Krásnu. Nezahalenú. Iba moju. Okolo nej padajú písmená: M...L...J...I...U...E...M...Ž...N...T...O...Š...C...V...! Hrá sa s písmenkami a skladá vety – VŠETCI MILUJEME TVOJU ŽENU! Všetci to budú vedieť! Je moja! Nik ma už nebude trýzniť svojimi patetickými vyznaniami a dožadovaním sa rád, ako ju zbaliť. Obe sme v šatách. Sme tie najkrajšie nevesty.
