DMD č. 11. pro 11. 4. 2026. Téma: My chceme pohádku!

Oheň dohoříval, kytara dozněla. Malí hasiči pohlédli na vedoucího Mirka. 
“My chceme pohádku!”
“Už jste velký!”
“Nejsme!”
“Dobrá. Povím vám, jak jeden tábor přišel o vlajku.”
Děti zajásaly.
“To takhle jedna hlídka místo hlídání vykrádala špajz. A cestou zpátky potkali prasátko. Takové černé, štětinaté. A hlídka, místo aby vzbudila vedoucího, zdrhla na strážní věž a klepala se strachy.“
“A jak to dopadlo?”
“Blbě. Kluci z vedlejšího tábora, co se prasete nebáli, si mezitím v klidu došli pro vlajku. A místo ní pověsili špinavý trenky. Taková ostuda! Doufám, že vám se to nestane!”
Táborníci se ohlédli.
Vlajka byla na místě. 
Zatím.

„Důrazně protestuji proti svému vypnutí!“ trval si Rimmer na svém.

„Uklidni se,“ povzdechl si Lister. „Až se z tohohle dostanem, zas tě zapnem.“

„A teď tu o Popelce,“ ušklíbl se Rimmer.

„Tu si nepamatuju,“ oplatil mu Lister úšklebek.

„A co Kocour v botách?“ nadhodil Rimmer.

„Si dej čelem vzad, tam jednoho máš,“ zachechtal se Lister. Rimmerovi začalo cukat oko.

„Pane, a co převést pana Rimmera do úsporného režimu?“ navrhl Kryton, aby se pohnuli z místa.

„To nemyslíš vážně, ty ubohá změti pomotaných drátů!“ vyjel Rimmer.

„Jakože černobílý zobrazení, sem tam ruchy…“ rekapituloval Lister.

„…bez zvuku…“ navázal Kryton.

„Odhlasováno!“ vykřikl Kocour.