Přístupnost: G, je to celé nevinné
Pár: Azirafal/Crowley
Varování: fluff, hřích obžerství
Shrnutí: Vánoční den v podání oblíbené dvojice.
Prohlášení: Povídka není sepsána za účelem zisku, postavy patří Nealu Gaimanovi a Terrymu Pratchettovi
23. prosinec

Felix Felicis
Nová Caprica byla vlastně slum plný bláta a průvanu, ale alespoň nebyla cítit zatuchlinou. Od chvíle, kdy se Felix Gaeta vrátil na Galacticu, nedokázal si nevšímat toho rozdílu. Každé ráno, kdy se probouzel na spodní palandě pod někým, kdo ho nejspíš taky nenáviděl, cítil zatuchlinu z deky, která ležela už roky ve skladu, a vzduch filtrovaný dosluhující klimatizací. Všechno pohodlné, co měli, včetně možnosti se svobodně nadechnout, zůstalo na povrchu. Za nimi, v minulosti. Mohl na to prostě zapomenout.

Bylo to už 30 a půl gallifrejských, 14 skarských, 50 pozemských nebo 68,23 univerzálních galaktických dní, co Doktora viděla naposledy. Mohla by to přepočítat ještě na spoustu dalších časů. Podle některých planetek, rotujících kolem své hvězdy takovou rychlostí, že je gravitace málem trhala na kusy, to už bylo několik let, zatímco na váhavých obrech by uplynulo sotva pár hodin. V poměru k tomu, jak dlouho byl už naživu, to byla bezvýznamná chvilka. Ale jí to připadalo nekonečně dlouho.

Shrnutí: Americká prezidentka obhájila svůj post, princ Henry zůstal princem lidských srdcí, Alex získal politické body, ale co bylo vlastně dál?
Pairing: Alex/Henry
Rating: 12+ vzhledem ke kánonu
Poznámka autora: Jakkoliv miluju knihu a považuju ji za lepší než film, některé věci z filmu se povedly. Alex a Henry jsou už blíž 30, na britském trůně sedí Stephen Fry a Claremont a Diaz nejsou rozvedení budiž tedy základními premisami téhle fanfikce. Přeju ti krásné a hřejivé Vánoce a slibuji, že pokračování přijde. Všichni ho chceme.

Většinu času je Crowley ten silný, odhodlaný, občas trochu drzý. Nepochybuje, nedívá se zpátky, nelituje. Azirafal je za to rád, právě tenhle Crowley ho kdysi zaujal, záblesk jinakosti v jinak nudném a šedém počátku věků. Ale má rád i toho druhého Crowleyho. Toho s jemným úsměvem na tváři, který Shakespearovi našeptával sonety, který mu říká „anděli“. Který spí na jejich obrovské posteli stočený do klubíčka, trochu člověk a trochu had, i když by to vůbec nepotřeboval. Který mu ráno vaří čaj a dává do něj přesně to správné množství cukru.

Byl krásný slunečný zářijový den a Potterovi se chystali na londýnské nádraží King’s Cross. Albus Severus se chystal do sedmého ročníku. Dost ho překvapilo, že teď už sovy nenosí poštu, ale všechno se posílá přes magi-mail. Prý to nebude moc nápadné. Albusův starší bratr James Sirius už pracuje na ministerstvu, takže na nádraží šli s rodiči jen Albus a jeho sestra Lily. Poté, co se nenápadně dostali mezi nástupištěm č. 9 a č. 10 skrz přepážku na nástupiště 9 a ¾, nastoupili Albus s Lily do Bradavického expresu.