X-men

Vlna radiácie z výbuchu experimentálneho satelitu ho prebudila zo storočného spánku.
Mocnými údermi sa vyslobodil z hory, v ktorej ho uväznili a s rachotom vykročil na denné svetlo. Chatu, ktorú pritom rozmetal na kusy, si vôbec nevšímal. Ani muža uprostred sutín.
„Autoboti, mysleli ste si, že sa ma zbavíte?“ prehovoril hlbokým hlasom. „Prepočítali ste sa... čoskoro predo mnou padnete. A potom vaša milovaná planéta.“
„To si nemyslím, železná hlava.“
Obor sa zvrtol k poničenej chate.
„Vážne?“ rozosmial sa. „Pokloň sa pred svojím novým pánom, vrece mäsa! Kto si, aby si odporoval mne, Megatronovi?“
Muž v kovovej prilbe sa uškrnul. „Magneto.“

Lovu se věnoval dlouhodobě, kdysi se jím živil. Nedělalo mu potíž uštvat jakoukoliv kořist, zvířecí či lidskou. Ty časy byly dávno pryč, ale občas se mu připomněly. Například teď.
Scott vyhlédl zpoza zdi pokryté ledem, pod nohama mu křupal sníh. „Pravidla jsou všem jasná?“ naposledy se ujistil.
„Jo,“ ozvala se sborová odpověď.
„Cílem je získat soupeřovu vlajku a po třech zásazích jsme vyřazení, rozumí všichni?“
„Jo, Cyclopsi.“ Logan si zamnul ruce.
Je dobře, že telepati se neúčastní a druhému týmu velí Ororo. Užijeme si to, tuhle zimní, loveckou sezónu.
„Hrrr na ně!“ s pokřikem vyrazil.
Ostatní ho následovali.
Získají vlajku.

Na černobílé desce tančí šachové figurky. Malým vojáčkům velí dva kmeti, jeden holohlavý, druhý prořídlejší. Rozhovor starých mužů se nese v lehce depresivním tónu, mají toho už vcelku dost za sebou.

„Stále sem chodíš, Charlesi. To tě to nikdy neomrzí?“

„Kdepak, Eriku. Stejně jako víra v lidstvo.“

Druhý muž se pohrdavě ušklíbne. Táhne střelcem, vyřadí soupeřova pěšce. „Zatím tě potřebují, ale až nadejde čas, vyhladí tě. Takoví oni jsou.“

„Ne všichni.“ Důstojný pán na vozíku posouvá figurku, nechává nechráněného krále. Přímo to svádí udeřit, a on ví moc dobře, jaký Magneto je.

Plastový král padl s Erikovým vítězným: „Šach mat!“

„Šach mat,“ upozornil Charles.
Jeho protivník se svraštělým obočím zíral na krále. „Podvádíš.“
Užasle na něj pohlédl.
„Víš, jaké tahy plánuju. Není to fér hra,“ objasnil Erik, dívaje se na šachovnici.
„Nikdy bych nepoužil své schopnosti na-“ začal se obhajovat, pobouřen návrhem, že by kdy telepatické dovednosti využil na to, aby Erika porazil v šachách. Najednou viděl protihráčův pobavený výraz. „Neumíš prohrávat,“ podotkl.
„Neumím,“ souhlasil Erik. „Myslel jsem, že se ti to na mně líbí.“
„Kdo je tady najednou telepat?“ Charles se zasmál.
Jistěže na Erika své schopnosti nepoužíval. Takže byl nesmírně překvapen, když najednou ucítil jeho rty na svých.

They took away his name. Dehumanized, branded like a cow. His identity reduced to a number.

Charles didn’t understand. He had always been Charles; nobody had tried to take that away from him with a tattoo.

They had to. In order to make themselves seem superior, in order to make himself seem like an other who was not worthy of the rights and dignity of being a human, they had to deny the ways in which he was a human. That he bled, that he loved and suffered, that he shared the same DNA.

That he could thirst for revenge.

Jeden z nich se dokáže vznášet nad světem na křídlech.
Druhý má peří, duté kostí a tvář ptáčete těsně po vylíhnutí.
Jeden nikdy nemůže zestárnout ani zemřít.
Druhé umírají lidé pod rukama a nechávají po sobě jen vzpomínky, o které nestála.
Jedna je stvořená z diamantů.
Druhé prorůstají kosti kůži.
Jedna má na povel vítr, déšť a blesky.
Druhý léta neviděl svět v barvách.
Telepatie, měnění tváří, věčné štěstí a procházení zdí.
Šest stop kůže navíc, zvracení kyseliny, a sebedetonace.
Za osudem každého z nich stojí ten stejný řetězec čtyř písmen. Jenom některé z nich poutá, a jiným dává svobodu.

"
Byl to rozkaz, který jsme nemohli neuposlechnout.
Neměli jsme na výběr.
Nechtěli jsme to dělat.
Bylo nám jich líto.
Kdybychom se mohli rozhodnout svobodně, nikdy bychom to neudělali.
Kdybychom neuposlechli, skončili bychom stejně jako oni.
Snažili jsme se jim přilepšit...
On za to mohl...
On nám vyhrožoval...
Jsme nevinní!
"

A stejně... Když nějakého slyšíte v televizi, vzedme se ve vás plamen hněvu. Když o někom čtete v novinách, dělá se vám zle. A když uvidíte číslo na předloktí, vytahujete nůž.

Blut und Ehre

Ne. Nedostali jste rozkaz utéct spravedlnosti, skrýt se a žít spokojený život.

Ani já nejednám pod rozkazem.