Carry On

"Počítej s tím, že ti nic nekupuju," zamručel Baz. Jen z představy toho, že by společně slavili svátek svatého Valentýna, mu běhal mráz po zádech. A nezapomněl to Simonovi zopakovat hned několikrát.
I tak to však nemělo ten žádaný efekt. Když se toho dne vrátil domů, zápach kouře ho praštil přes nos už mezi dveřmi. Rychle vběhl do ložnice, kde našel Simona Snowa, nahého, s mašlí mezi nohama, jak se zoufale snaží uhasit požár, očividně způsobený zapálenými svíčkami. Chvíli trvalo, než ho uhasil kouzly. Naštěstí to však odnesl jen koberec a povlečení.
Pořád ještě nechápal, proč tomu idiotovi nemůže odolat.

The end of school was the happiest time in Simon's life. The Insidious Humdrum was gone and he and Baz were officially a couple. How crazy was that?!
Everything worked out. Well, not everything. But it was the happy ending, right?!
They could relax. Have a picnic. Look at the stars. Find time for secret make out sessions. Try the new extra sweet rainbow unicorn death frappuccino. Forget about everything bad that happened.
But now, everything seemed pointless. School was over and Simon felt empty. Broken.
"Get up," said Penny. She finally had a plan. They were going to America.

"Co to je?"
Harry nadzvedl knihu, aby Simon viděl na obálku.
"Nedej se? Co tě vedlo k tomu, přečíst si knížku o mně?"
"Očekávání protihodnoty," ušklíbl se. "Třeba tě to donutí přečíst Kámen mudrců. A to ti třeba změní názor."
Simon si odfrkl. "Překvapuje mě, že vůbec umíš číst."
"Nech toho, taky můžu tu knížku roztrhat, a to nechceš."
"Pff! Ale nečekej, že se jen kvůli tomu začtu do tebe."
"Fajn, příští hádka bude tvojí vinou."

"Tak nic," vzdychla Hermiona.
Penny si unaveně stiskla kořen nosu. "A já už doufala, že to ty jejich hádky vyřeší. Tohle snad nikdy neskončí!"

"Přestaň se mi laskavě hrabat ve věcech! Je mi zle, když si představím, že bys našel moje trenky..."
"Klídek, trencle mě nezajímají." Simon pozvedl Obludné obludárium, přepásané a protestující. "Co je sakra tohle?!"
"Učebnice," ušklíbl se Harry.
"Na Watfordu máme dost zajímavých věcí, ale kousající učebnice jsme ještě nedostali."
"Buďte rádi."
"Který učitel vám je předepsal?"
"No hádej. Učitel kouzelných tvorů asi, ne?"
"Ten velkej tupec?"
"Hagrid není tupec! Kolika lidem mám ještě vysvětlovat, že je to úplně normální člověk?!"
"Chceš říct poloobr."
"Další takovej! Znáš Ritu Holoubkovou?"
Baz si s pusou od ucha k uchu přisedl k Hermioně. "Popcorn?"

Simon nese ztrátu magie těžce. Neustále se snaží najít něco jiného, v čem bude vynikat. Nutno říci, že zatím marně.
Teď přišlo na řadu pečení. Kdybych se nesnažil být podporující přítel, rovnou mu řeknu, jak stupidní nápad to je.
První pokusem byly muffiny, potom scones. Včera zkoušel mrkvový dort. Nechutnalo to ani jako mrkev, ani jako dort. Dnes se prý vrhnul na českou kuchyni.
„Říká se tomu mazanec,“ poučil mě. Ukázal mi fotku. Jeho mazanec vypadal... placatěji. Nebýt to Simon, řeknu, že to bylo úmyslné. Mohl bych idiotsky prohlásit, že to vypadá spíš jako mazanice.
„Objednáme pizzu?“ navrhnu místo toho.

“I don’t want to share you with anybody,” Baz sighed. “Especially not with my family.”
Even though the Pitches were not happy about his choice of partner they wanted to have him back for the holidays, so they invited them both.
“I don’t want your family to hate me,” answered Simon, then corrected himself: “Not more than they already do.”
“But why do I even have to go to my family’s house for holidays? I’m dead, I should have some kind of a permit to do whatever the hell I want!”
Simon smiled. Kissed him. The decision has been made.

Nikdy jsem nechápal, proč při každém útoku na školu, jsme se se Snowem ocitli v bezprostřední blízkosti. Většinu času jsme se jeden druhému spíše vyhýbali.
Pamatuji si, když se to stalo poprvé. Moje schopnosti mě naprosto zklamaly a strach ochromil. A ten idiot Snow neměl nejmenší tušení, jak ovládat svoji moc - která je bohužel mnohem větší, než ta moje.
Křičel jsem na něho, snažil jsem se ho donutit k nějaké akci. Ten tupec ale jenom opakoval, že neví jak.
Taky se bál. Ale ne o sebe. O ostatní. O školu. O mě.
Myslím, že tehdy jsem se do něj zamiloval.

Byla to náhoda, že Baz zaparkoval zrovna u tohohle lesa? Nicodemus nám vůbec nepomohl. Asi se to dalo očekávat. Ale nikdy jsem Baze neviděl tolik zranitelného.
Byla to náhoda, když se celý les ponořil do plamenů? Nebo to snad Baz plánoval už po cestě sem? Vyčarovat oheň a nechat své tělo zaživa shořet v tom pekle?
Byla to náhoda, že jsem ho políbil? Nikdy předtím mě to nenapadlo. Jen jsem chtěl aby zmlknul. A aby odsud utekl se mnou.
Byla to náhoda, že si všechno rozmyslel? A ten požár jsme uhasili společně?
Je to náhoda, že se pořád ještě líbáme?