DMD č. 28. pro 28. 4. 2019. Téma: Okouzlující idiot

"Prijal som kontrakt na vlkolaka. Povedal som si, rutinná práca, pri splne si naňho počkám. Zdalo sa mi nejaké zvláštne, že nič nezabil, len vykradol kurín. Asi cchel vajcia, no, ja súdiť nebudem. Ty honíš, Honimír, ja honím... taký je osud na stezke. Nech sa poteší. No ale tak som sa ocitol na kraji nejakej lúky. A vidím, tam sa čosi hýbe. Aúúú, zavyje tá ohava, a ja už bežím s vytaseným mečom. Ale vlkolak je akýsi malý... a nahatý. Ten idiot sa sfetoval na fisstechu. Poškrabkal som ho za ušami, a ten bastard si ma označkoval. A vraj rutina!"

Celé Samaří mu leželo u nohou.
K židům v tom městě nikdy nechovali nějakou náklonnost, takže když tam přišel ten nový, moc se nebál.
Jenže tenhle byl jiný než všichni před ním.
Mluvil s obyvateli bez předsudků - a jeho činy? O těch se mágovi mohlo jenom zdát.
Uzdravovat nemocné ještě zvládl, ale ochrnutí a chromí... do toho se vůbec nepouštěl.
A posedlí démony? Od těch se radši držel pěkně daleko. Nebyl blázen.
Když ho nemohl porazit, rozhodl se k němu přidat.
A když se pak ukázali jeho "kolegové", svitla mu naděje na comeback.
"Prodejte mi tuhle vaši 'božskou moc', pánové..."

Momo usedl naproti Giulliettině oknu, do stínu košatého olivovníku. Hypnotizoval záclonku jejího pokojíku, jestli se snad dnes nepohne. Poté se chopil letité mandolíny. Pohladil struny jako kadeře milované ženy.
„Ach slunce mé… rozzářené…,“ zanotoval úvodní sloku vlastní písně tak, jak si ji nacvičil během pastvy. Kozám se milostná píseň líbila.
„Máš paže sličné… a rty hebké… Jedeš potvoro!“ Koza Rozálie přiběhla pozdravit svého pána. Laškovně ho trkla do ramene a zamečela na pozdrav.
„Hybaj zpátky do ohrady, mrcho nevděčná,“ sakroval svalovec.
„Slunce mé….“
„Méééé!“ přidala se Rozálka. Nechtěla se jen tak vzdát svého partu.
„Minkia! Jako duet jsem to nenapsal.“

Vzpomínal, jak si s Listerem hrál na vykradače skříněk mrtvých členů posádky.

„Otevři tuhle.“

„Klidně. A hele… truhlička. Ty jí neotevřeš?“

Vysvětlil mu, že to udělá jindy.

Objevil ji až nyní, jako by tam na něj čekala. Sama se otevřela a začaly se dít věci.

„Kryťáku, koukni. Rimmer se klaní automatu na sušenky. Co ho to bere?"

Android zjistil, že holovirus z truhličky způsoboval poblouznění. Ze svého hostitele dokázal udělat profesionálního svůdce.

„Řeknete mu to, pane?"

„Blázníš? Počkám si, až ten idiot pozve na rande všechen nábytek na Trpaslíkovi. Měř čas, Kryťáku."

Vyrazil hledat Kocoura, aby o tu srandu nepřišel.

Beran už byl schopný pohybu. Jen ne sám. Motal se. V kousku své hlavy cítil přítomnost, kterou dlouho byl.
Temnotu porazili spolu.
Badatel.
Je to dobrej chlap.
Asi budeme kamarádi.
Překvapivě, cestou narazili na známého.
Seděl na cestě, takže ji úspěšně blokoval, a svačil.
„Á, vás dva jsem dlouho neviděl. Taky do Chrámu?“ přivítal je.
„Ano,“ odpověděla Rezka.
„Ani tam nemusíte. Zavolali totiž mě.“
„Aha.“
„Jestli máte něco k vyřízení, jsem váš člověk.“
„Nepovídej.“
„Jasně, co bych neudělal pro tvoje hluboký voranžový voči, zlato.“
Rezka si povzdechla.
„Vrane... povím ti to jednoduše. Jseš milej. Ale odstraň se mi z cesty.“

"Prosím jeden dospělý na věž. A co to tady tak smrdí, vy chováte prasata?" dodala návštěvnice jedním dechem.
"Jag förstår inte," zahuhlal troll. Ani za několik set let do tajů českého jazyka bohužel neproniknul.
"S-M-R-D-Í," nenechala se paní odbýt a zkusila to pomaleji a hlasitěji. Troll nechápavě pokrčil rameny.
Najednou se z útrob hradu vyřítila ohnivá svině s rytířem na hřbetě. Rytíř neuseděl smyk a parakotoulem seskočil. Přitom mu upadla hlava a s břinknutím se dokutálela k návštěvnici.
"Tak přece prasata," zaradovala se ta dobrá duše a podala rytíři jeho hlavu. "Ach, jaký rozkošný trik! Nezašel byste dnes na večeři?"

Danny? Yeah, he's the best. He's this bumbling, charming idiot. He stumbles, trips over things, then does this thing, rubbing the back of his head, smiling sheepishly. You can't not think he's adorable like that. You'll get to like him. You'll actually enjoy his company, right up till he pulls a knife out of nowhere and rams it in the base of your skull. You'll be dead quickly, painlessly as the blade severs your spinal column, right between the vertebrae. He's the best killer for hire we've got. He's not cheap, but whoever you need gone won't see it coming.

Do přednáškové místnosti přichází zatím asi nejpodivnější profesor, kterého jsme doposud mohli spatřit.

Naše pohledy upoutá velmi staré bílé triko s otrhaným neidentifikovatelným nažehlovacím motivem, které je zakasáno do velmi obnošených manšestrových kalhot opásaných starým kusem špagátu.

Je naprosto úsměvné, když se vám následně takhle vypadající člověk snaží vysvětlit principy kvantové fyziky na studentech rozbíhajících se proti zdi.

Konzultace z důvodu nepochopení tématu je nevyhnutelná… Jenže se místo opravdu věcné rady dozvíte, že kvantovou fyziku nejlépe pochopíte v bazénu a že to máte zkusit. Nezbývá vám nic jiného než si o takovém člověku myslet, že je to to naprostý idiot!

Dámy sedící u stolků posetých sklenicemi a hrnky s kávou, čajem či jinými nápoji, tu a tam prostřídané talířky se zákusky, s povzdychy zírají z balkónové terasy dolů do patra, v očích zamilované pohledy. Něco si štebetají, štouchají do sebe lokty a neustále ukazují dolů. Tu a tam jsou slyšet kousky konverzací.

"No podívej se, nění roztomilej?"

"Doslova k zulíbání."

"Jé, no co to dělá?"

Na terase vypukne smích.

Pár pánům sedícím kousek dál od zábradlí to nedá. Co je to tam dole za týpka, že je všechny tak okouzlil? Dole se jak malý idiot nemotorně motá huňaté štěně majitelů.

Nasadil svůj neodolatelný úsměv (za neodolatelný ho považoval on, většina žen podle něj okamžitě poznala, co je zač). „Sekne vám to.“
Selina se na něj podívala, jako by mu narostla třetí hlava. „Sekne? Praštil ses někde do hlavy?“
„Ehm, ne, madam.“
„Uvědom si, že mluvíš s budoucí prezidentkou Spojených států, Egane, pamatuj si ten podprůměrnej sex a drž kurva hubu.“
Očividný pokyn k odchodu v jeho mozku v módu svodu neměl úspěch.
„Co po mně ještě chceš? Zbouchnout mě jako Amy?“
„To by ani nešlo,“ pousmál se okouzlující idiot netuše zkázu. „Na to jste už moc–“
Následující události nelze odvysílat.