Grandmaster of Demonic Cultivation

Pro Wei WuXiana bylo zvláštní sledovat HuaiSangovy životní etapy. Viděl pomstu Jin GuangYaovi. Cítil celou všezničující nenávist pramenící z hlubokého žalu. Cítil výčitky i bolest. A nakonec i prázdnotu...
Sledoval úpadek přítele od chrámu Guanyin a myslel si, že pochopil. Nie HuaiSang ztratil vše. Pomsta mu úlevu nepřinesla. Ani vyhnutí se tresu. Do budoucna neviděl nic... Nikdy nepřemýšlel co dál, až bude po všem. Teď bylo a jeho mysl utíkala do šťastnějších dní.

Wei WuXian procitl.
"Bratře Nie..." Přiložil dlaň na orosené čelo. "Souhlasils, s ukončením pronásledování, protože ses už odepsal..." Poznání příliš definitivní.
Ale to ti nemůžeme dovolit víš?

Wei WuXian použil vcítění a stal se pouhým divákem...

Švihal šavlí v neladných úderech.
Měl ztuhlou ruku, zbraň neúměrně těžkou.
Zaútočil na rameno vyššího muže.
Jeho šavle mu div nevyrazila zbraň z ruky.
Sykl bolestí.
Zkusil to znovu.

"Předvídatelné!"

Sekl mu po boku. Natáhl se však příliš. Zavrávoral.

Muž s knírkem ho odkopl o několik metrů vzad.

Zalapal po dechu.

"Formy!" připomněl mu protivník velitelsky.

"Da-ge," zaúpěl v odpověď HuaiSangovým hlasem.

Nie MingJue k němu napochodoval, Baxii nad hlavou.

Přikrčil se...

MingJue se stáhl.
„Nie HuaiSangu, to chceš, aby tě tahle rána zasáhla do hlavy?! Pojď zpět sem!” zahromoval vztekle...

Lan XiChen nebyl připraven se ptát. Věděl, že nikdy nebude. I proto však musel!

"Proč jsi mě odstrčil?" vydechl s nádechem úzkosti. A-Yao se nemusel ptát o čem mluví. Ta chvíle se i jemu zakousla do duše.

"Nikdy jsem ti nechtěl ublížit," odvětil sklesle.

"Ale..."

"Zeptal jsem se, zda se mnou nechceš zemřít, ano... J-já chtěl... vědět jestli... Ti na mě stále záleží..." I když jsi mě bodl. I když jsi řekl, že mě už nebudeš milovat... Jakobys kdy předtím řekl, že to tak citíš... To mu ale zazlívat nemohl. Sám se mu nikdy nevyznal.

XiChen si povzdechl.
"A předtím..."

Wei WuXian strávil s Nie HuaiSangem celé odpoledne. Vyptávání však neodhalilo nic nového.
Dovedl svého přítele do hluboké meditace a použitím písně až ke spánku.
Rozhlédl se.

1) HuaiSangova sbírka vějířů, kterou po MingJuově smrti zjevně obnovil, se jevila neúplnou. Přesněji značně prořídlou...
2) Nedokončený obraz na stole obsahoval kaňku, jakoby nepozorný malíř převrhl kalamář před jeho dokončením.
3) Na zemi u komody se válely porcelánové střepy.

Pamatoval doby, kdy tyto zdi zdobila bohatá výzdoba. Dnes se ale ne. Zůstaly jen prázdné skořápky zašlé slávy jejich majitele.
Wei WuXianův pohled se vrátil zpět k pacientovi. Nejsou to jen ztráty paměti...

HuaiSang si povzdechl.
"Tušil jsem to," vydechl. "Procitám na místech a nepamatuji si, jak jsem tam došel. Ztrácím minuty, hodiny, dny...," koutky mu zacukaly, "je to tak v pořádku, půjdu za Da-ge..."

Wei WuXian něco takového nemohl akceptovat.
"Možná ano, možná že ne," poklepal si prstem o nos. "Proč jsi mi to neřekl, předtím?"

HuaiSang mu věnoval pichlavý pohled. "A proč bych měl?" V jediné otázce výčiky schopné pojmout celý svět. Všichni jste měli své životy. Všichni jste mě opustili...

Wei WuXian měl však silnou hroší kůži. "Můžu ti pomoct."

HuaiSang uhnul pohledem.

"Řekni mi, jak to všechno začalo?" naléhal.

Přesně jak Wei WuXianovi říkali, čas zvítězil.
"Můžeme ho probudit, když mu připomeneme, že je vůdcem sekty. Pokaždé je pro něj však návrat do reality složitější. Pokud to není nezbytně nutné, máme počkat..."

Wei WuXian: "Co se s tebou děje, HuaiSangu?"

"Nevím, o čem mluvíš, bratře Weii."

Wei WuXian: "Tvoji podřízení mi řekli, že býváš mimo. Léčitelé, že jsi na pokraji odchylky Čchi."

"Opravdu? To nemám tušení..."

Wei WuXian: "Tvé meridiány jsou poškozené."

"To bych neřekl. Skutečně nevím co tě trápí."

- "Myslel sis, že je ti zase 15! Mluvils se mnou, jako před válkou...!" Stále chceš tvrdit, že nic nevíš?!

XiChen chtěl porušit status quo, ale bál se, že tím vše zničí. Jak dlouho lze obelhávat čas? Nevěděl.

"A-Yao...," začal s těžkým srdcem při snídani. Ten ho však přerušil.

"Musíš vědět, Druhý bratře, že jsem se nezměnil," srdce v hrudi měl těžké jako horu.

XiChenovi se rozšířily oči.

A-Yao si povzdechl.
"Jsem stále tentýž muž, který spáchal všechny ty věci, pro které ho nenávidíš."

Xichen chtěl namítat, že tak to není. Že nikdy doopravdy necítil nenávist!

"Jsi vůdcem sekty, nemůžeš tu se mnou zůstat věčně," vydechl nejtěžší z pravd, "Pokud potřebuješ odpovědi, musíš se ptát," vydechl, "řeknu ti vše..."

"A-Yao..."

"Vůdce Nie... je nemocný," přiznala Nie ChengMin Wei WuXianovi, když přivedl vůdce domů.

"Nemocný? A proč už s tím dávno vaši lékaři nic neudělali, hm?!" rozčiloval se.

Správkyně pevnosti si povzdechla.
"Předci klanu Nie byli řezníci. Stále si pamatujeme, odkud jsme přišli. I při nočních lovech se specializujeme spíše na lov nestvůr. Boj je nám blíž než talismany," vysvětlila. "Naši léčitelé si umí poradit se zraněními. On ale zraněný není..." vydechla znepokojeně. "Jak zabijete šelmy, které přebývají v něčí mysli?"

Wei WuXian nevěděl. Umanul si však, že to tak nenechá. Když dokázal zcelit Wen Ningovo duchovní vědomí, dokáže i HuaiSangovo!