DMD č. 13. pro 13. 4. 2020. Téma: Zdravá strava

Vítejte na stránkách časopisu Váš Život. Tentokrát se milí čtenáři zaměříme na téma, které nás jistě všechny zajímá - blaho - jak ho získat a udržet.

Někteří z Vás již nejspíše narazil na to, že se pro blaho doporučují různé věci - sport, kariéra nebo třeba jídlo.

My se na to dnes podíváme z jiného úhlu. Zamyslete se nad sebou - co Vy potřebujete? Co se Vám dnes podařilo? Co jste se dnes naučili? Ona i taková jedna pozitivní myšlenka dokáže být velmi dobrým pokrmem pro duši.

Mějte proto prosím sami sebe rádi. A jako vždy s přáním všeho dobrého zase naviděnou,

Váš Život.

Říká se, že po dvou letech u Dopravního podniku vás začínají škrtit kalhoty a další rok nedopnete nafasovanou košili.
Zbyněk tvrdí, že tu košili nemohl zapnout už ve výdejním skladu, poněvadž odpor textilního materiálu byl větší než vynaložené úsilí. Knoflík na pupku mívá rozepnutý.
Milan k problému přistupuje opačně. Dva dny poté, co mu při přehazování výhybky praskly kalhoty, dorazil do práce pěšky a na zádech nesl krosnu.
„Co v tom proboha taháš?“ zeptal jsem se.
Otevřel zip a vyskládal na stůl tři láhve vody, dvě kila zeleniny, nádobu s proteinovým práškem a mixér.
„Ketodieta, kámo, ketodieta. Mě podnik nedostane.“

Dobrý den, milí studenti. Vidím, že vás práce v oddělení koster velmi zaujala. Doufám tedy, že vás nezklamu, když se dnes budeme zabývat slečnou Karlou.
Ano, to je ta kostra v kloboučku. Bývala výživovou poradkyní. Dnes však nemá příliš hovornou náladu, zasekl se jí pant.
Domnívám se, že není čeho litovat. Lidé z poloviny osmnáctého století považovali za zdravou stravu něco jiného než my dnes. Ječné klíčky či fazolky mungo byste na jejich jídelníčku hledali marně. To spíše pohanku a jáhlovou kaši. Chudí lidé navíc poradenství ani nepotřebovali. Zato bohatí lidé s nemocemi z nadměrné konzumace červeného masa zřejmě ano.

Zeleninový salát vystřídal grapefruit. Harry měl pocit déjà vu.
„Dudley je blázen do zdravého stravování,“ řekla Dudleyho novomanželka, když si nesprávně vyložila jeho pohled. Spiklenecky se usmála.
„Mám něco lepšího. Moment.“
Odmávla rukou jeho protesty a odešla.
Atmosféra u stolu byla… hutná.
„Nemusel jsi přijít,“ řekl Dudley. Když viděl směsici pocitů, které se odrážely v Harryho obličeji, spěšně dodal: „Chci říct, nenuť se ze slušnosti.“
„Žádnou slušnost ti nedlužím,“ uteklo Harrymu, ostřeji než zamýšlel.
„Já vím,“ odpověděl bratranec. Pak přehodil svůj kus grapefruitu na Harryho talíř.
Čaroděj na něj chvíli nevěřícně zíral. Pak se rozesmál.
Možná to za zkoušku stálo.

Bouřka a následná záplava na silnicích poněkud zpomalila postup Kazatelovy skupiny. Proviantu začalo docházet...
Nevadí.
„Hele, támhle je Tesco!“
„A nevybrala ho už nějaká skupina?“
Bližší průzkum je ujistil, že nevybrala. Zásobovači by aspoň odstranili pozůstatky, které nevábně hnily na parkovišti a v okolí.
Též tak trochu uvnitř.
Přeměněné ten pohled nešokoval. Byli zvyklí.
Pulty čerstvých potravin si už vytvořily vlastní život. Mrazicí pulty nemrazily, chladící nechladily. Plísně si vesele plesnivěly a hrály všemi barvami.
Nevadí. Ještě tu bylo dost možností.
Oříšky. Konzervy.
„A co je tohle?“
„Racionální sušenky prej, nějaký.“
Vizuálně vypadaly jedle.
„Ty budou dobrý.“
Chutnaly jako překližka.

Clark se nejistě rozhlédl kolem sebe. Bruce ho pozval na večeři do luxusní restaurace, v níž si Clark připadal zcela nepatřičně. A co teprve to jídlo! Vypadalo velmi zdravě, ale chutnalo jako guma.

"Clarku, jsi v pořádku? Skoro nemluvíš."

Clark zaváhal, ale nakonec se přiznal. "Promiň, chci s tebou strávit večer.. ale v tomhle prostředí se necítím dobře. A ta zdravá strava mi vůbec nechutná."

Bruce se naštěstí neurazil. Jen se usmál a kývl na obsluhu.

Za chvíli už seděli v bufetu. A když mu Bruce slíbal zbytky kečupu ze rtů, Clark se rozhodl, že lepší romantickou večeři nikdy nezažil.

Zajda se vyplašeně ohlédl, kam zmizel jeho kamarád.
"Vzal roha," došlo mu, "celej Kvído.
Nejspíš teď na fakultě buší do komplu nějaké derivace."

"Marečku…" pronesl ležérně Patrik, "Když už na nás tady chlapec takhle pěkně spadl, co si s ním trochu pohrát?"

Odpovědí mu byl nesmělý úsměv. "Pánové, já…"

Za chvíli už před nimi schován za mašinou klečel, cítě rty chuť
jejich boxerek.

"Teď budeš mít zdravou stravu, mladej, samý bílkoviny!"

Marek dal Paťovi pusu.

"Paťas, opravdu to chceme? Vždyťs mě nedávno sám vytáh z podobné situace!"

"Mladej, necháme tě, ale prozradíš nám, jak ta věc funguje!" Odtáhl se Patrik.

Včera v televizi jsem viděl, jak lidi jedli jídlo udělaný z červů a kobylek,“ přinesl Kryštof poslední zprávy z mimoprázdninové, a tudíž na hony vzdálené galaxie.
„Sněd bys červa?“ strčil Fanda loktem do šéfa.
„Že váháš,“ škubnul šéf rameny.
„A co kus pečené kobylky?“
„I syrovou, těch už jsem náhodou snědl asi deset.“
„Kecáš!“
„Nekecám!“
„Nevěřím, sníš ještě jednu, před náma!“ prohlásil Fanda. Šéfova autorita byla v úzkých.
„A kapustu, tu růžičkovou, tu bys sněd?“ zeptal se Kryštof.
„Bléééééé,“ zaznělo sborem.
„Kobylku tady asi nechytíme, ale kapustu z polívky ti schovám,“ rozhodl Fanda.
Šéfovi se ulevilo, ale tolik zase ne.

Bylo to otravné. Hrozně otravné. A navíc úplně špatně. Tak předně, ve špatnou dobu. Na konci prosince! Špatný kalendář, špatná doba, špatná víra. A Emílie se chovala přímo nesnesitelně.
To nedělej, zítra půjdeme tam a nezapomeň půlnoční. Nejez, dneska je půst! Já vím, že ty Vánoce slavíš jindy, ale myslím, že letos bychom je mohli oslavit dvakrát… Dáš si kubu? Nechceš pozvat své přátele na čaj?
Nechtěl! Chtěl si číst, chtěl studovat, chtěl se normálně najíst (houbový kuba? čočka?!), večer Emílii pomilovat a pak spát.
Proč chodit na mši? Vánoce ještě nejsou a i kdyby… Co je mu po nich?

Práce bystrozora je náročná. Proto je pochopitelné, že v boji s černokněžníky, upíry a úředními listinami na pořádné jídlo nemají čas a odbývají se tu pizzou, tu hot dogem a podobnými blafy. Zvláště Ron Weasley si v podobných delikatesách liboval. Občas působil dojmem, že za hamburger by prodal bratra.

Toho si byla jeho žena Hermiona dobře vědoma, a tak zásobila domácnost přehršlí listových salátů, mrkví, řepou a brokolicí, mraženou i syrovou. Klobásky byste pohledali.

Přes týden se to dalo vydržet, protože nedělní obědy u matky Weasleyové tvrdící, že chlap potřebuje vydatnou stravu, Rona zachránili. Ráznou tchýni si Hermiona nechtěla rozházet.