Úděl pánů Sychrava není nepodobný údělu čarodějnému. Výzva, krev, smrt. Martin ztratí otce – nebo život.
Moc přivolává hlad. Po lásce, po rozhřešení. Jak mám Martinovi radit? Sama hladovím - připomínky nacházím všude.
Probírám odznaky své moci.
Kouzlo zrcadla, Metodův první dar. Netušil, co nastane.
Slovo Mlýna, lstí vyzískané. Půjčka - ale trvalá.
Obělená kůstka, násilím ukradená. Hnusil se ti, jak tě potřeboval.
Sedí shrbený, sešlý stářím. Vzpomínka na jeho sílu a žár, léto naší lásky, mě bolí.
Poklekám. „Co půjčeno i ukradeno navracím, starý příteli. Odpusť.“
Ruka na mé tváři, závan staré moci. „Odpouštím ti, Marianno.“
Slova jako dobrý chléb hlad zahání.