DMD č. 16. pro 16. 4. 2021. Téma: Motýlí křídla

Vánek rozfoukal rozkvetlé pampelišky do světa, bílé chmýří poletuje vzduchem, každý poryv větru je mu osudný.
Někdy se zachytí o listí stromu a nikdy nebude mít šanci vypustit kořeny do půdy a vyrůst. Někdy dopadne na beton nebo kamení, nemá sílu rozštěpit tak tvrdý povrch. Někdy se zachytí na domech nebo spadne do vody. I to je mu osudné. Ale když letí nad loukou, má jedinečnou šanci dopadnout na úrodnou zem. Když však letí motýl, křídly mává a víří vzduch, může chmýří letět výš a odklonit se z tak slibné cesty. Život je jen náhoda, když kolem tebe poletují bělásci.

Victor was standing in the sitting room alone, looking out the window. It was getting dark outside and a butterfly with blue wings was sitting on the window sill.
Close, open, close, open.
It can fly away any second now.
That thought made Victor feel like he was suffocating. He wanted to catch the butterfly and crush it in his hand. He wanted to grow wings and fly away.
"Darling?" He heard Emily's sweet voice calling from the dining room. He realized he was clenching his fists. He smiled, leaving the room. Red nail marks stayed carved into his palms.

Anežka znechuceně odhodí dětské leporelo. Dopadne rozevřené na stránce s cizokrajným motýlem, manžel ho zvedne.

Pyšného motýla s pestrými křídly,
vyženem ze sadu, neměl být líný.

"Moc se to nerýmuje," podotkne a otočí list.

Tam na něj vyskočí obrázek nesympatických brouků, jsou to zřejmé karikatury třídních nepřátel: intelektuál, tlustý sedlák, fešácký zbohatlík. Mravenci postavili školu práce a chystají se je převychovat.

"A tam všechny přeučíme,
předěláme, přeškolíme,
že pak budou jak my pilní,
jak mravenci svorní, silní."

Skutečně, z bran nápravného zařízení vycházejí usměvaví úderníci. Z nějakého důvodu všichni během převýchovy zmodrali.

Slávek knihu zaklapne: "Jo, uran, to je prevít."

Master se ohnal síťkou ve vzduchu a zanadával, když mu motýl opět unikl. Nedaleko slyšel křik a výstřely, jak se na bojišti masakrovaly dvě armády. Kde v historii to vlastně skončil?

Nedávno viděl film o zajímavém fenoménu, efektu motýlích křídel a shledal ho velmi inspirativním. Tentokrát měl Master pořádný plán, jak s časovým kontinuem zatočit. Doktor se neustále stará, aby zachoval historii tak, jak má být, ale nemůže přece předpovědět, že zmizení pár motýlů způsobí v budoucnosti změny mnohem větší.

Síťka konečně našla svou oběť a Master zajásal.

"Kdepak Doktore, na mě si nepřijdeš," broukal spokojeně, zatímco motýlovi trhal křídla.

A Ungoliant chodila od Stromu ke Stromu, a přikládala svůj černý sosák k jejich ranám, vysála všechnu mízu, a Stromy zahynuly.

Však záchrana je na dosah! Naštěstí troška světla zůstává v silmarilech, v úžasných výtvorech jednoho z nejzručnějších Noldor.

A tak je bezdětný Fëanor po dlouhém rozvažování odevzdává Valar, aby zachránili Světlo před Tmou.

Laurelin a Telperion jsou obnoveny, Morgoth poražen, Ungoliant prchá do stínu, odkud vzešla.

Všichni jásají a slaví. Fëanor je oslavován jako hrdina, a stává se nejpřednějším z Maiar, pozvednut Manwëm.

A pak se ožení a někdy má možná nějaké děti.

*****************

Vidíte? Mohl to bejt jenom drabble.

Jednoho slunečného dne se malá lesní víla Barunka rozhodla navštívit svého kamaráda skřítka, žijícího na nedaleké louce. Vydala se hned ráno, kdy sluníčko ještě tolik nepálí. Bosa cupitala po lese a vesele si prozpěvovala. Byla to ale úplně maličká víla a les byl obrovský. Proto se po chvíli veselá písnička změnila ve smutnou, unavenou. Motýlkovi, který letěl zrovna stejným směrem začalo být víly líto a tak jí nabídl, že ji sveze. Barunka hned nadšeně nasedla motýlovi na záda. Když se rozlétli, nemohla uvěřit, že les je z výšky tak nádherný. Motýl párkrát mávnul svými krásnými křídly a byli na louce.

Z nedaleké kostelní věže se ozvalo polední vyzvánění. Tadeáš přerušil zahradnické práce a vytáhl z boudy dvě zahradní židle. Na jednu se usadil a na druhou si naservíroval svůj skromný oběd, k němuž si otevřel plechovku piva.
Zakousnuv se do své krmě, spatřil náhle pestrobarevného motýla přistavšího na plechovce. Druh nepozná, entomologie nikdy nebyla jeho hobby.
Tak ty sis vzal do hlavy, že lítat z kytky na kytku tě nebaví, pomyslí si. Je v klidu, malým otvorem nemůže motýl do piva spadnout.
Za okamžik se křídla zatřepetají a motýl ulétne k směrem k rozkvetlým stromům. Vše funguje tak, jak má.

Na okamžik se zasnil a dovolil si představovat si, jak by jeho život mohl vypadat, kdyby se nezasvětil boji proti zločinu.

Viděl se sedět v zahradě na dvojlehátku, obklopen růžovými keři, cítil jejich omamnou vůni. Představoval si, jak se k němu blíží ten krásný zjev se svou hedvábnou síťkou na motýly a na rameni jí sedí babočka síťkovaná. Přišla k němu blíž, motýl zatřepetal jemnými křídly a vznesl se k modrému nebi. Milovaná pak usedla vedle něj do lenošky a něžně se přivinula k jeho paži.
Jako ten motýl se třepetaly Květuščiny řasy, když ji líbal na její růžové rtíky.

Jako motýl se vznáší krajinou, zamilovaná, šťastná. Nic nezáleží na tom, že ji rodina zavrhla, teď má jeho, jeho lásku, jeho víru a brzy i jeho dítě.
Musí odjet, říká, a slibuje, že se vrátí. Bude čekat. Křídla těžknou, motýl se třepotá blíž k zemi. Ale stále s nadějí na jeho návrat. Odmítá cizí nápadníky. Vždyť budou brzy spolu, všichni tři.
Přijíždí, leč není sám. Kdo je ona? Chtějí odvézt jejich syna pryč, daleko.
Motýl na listu těžce oddechuje. Nemá nic. Rodinu, lásku a místo Radosti je tu Smutek. Zavazuje mu oči. Čest ztratit nesmí.
Pochroumaný motýl padá k zemi.

Motýlci v břiše
Křídly duši hladí
Poletují nezbední
Motýlci očekávání

Motýlci s křídly
Třepotálci maličcí
Tichouncí a
Bezbarví

Motýlci kteří čekají
Zrovna na nás dva
Myslíš že mají roušky
Nebo nosí respirátory

Máme sbírku motýlků
Není komu ji ukázat
Smíme být sami dva
Jenom ale to nevadí

Schováme si motýlky
Někdy na později
Vždyť jsou naši
Naši soukromí

Motýlích křídel rej
Střežíme si žárlivě
Jenom náš můj milý
Náš malý soukromý

Jako rej motýlků
jsou moje slova
Milá a krásná
Pevně doufám

Motýlci jsou pro nás
Ostatní mají svoje
A tak to má být víš
Motýlky má každý z nás