Our Flag Means Death

Sebranka v přístavní krčmě vypadala působivě. Kuchař, sporý snědý chlápek s vykulenýma očima, přešlapoval a nervózně si přitom pohrával se sekáčkem. Pak tu byl ještě ten blondýn. S modrobílým šátkem a skandinávským přízvukem a úsměvem lesní víly. Afričan s laskavým kulatým obličejem trval na tom, že nastoupí jedině s kamarádem - mlčenlivým vousáčem, co vypadal kapku nastydle. Nejzajímavěji a zároveň nejdivněji vypadal budoucí kormidelník - hubený pověrčivý Skot, duchem napůl mimo a s pohledem upřeným do tajemných dálav.
Stede Bonnet už nemohl být šťastnější. Měl loď. Měl posádku. Vždyť už byl prakticky PIRÁT.
Tak dobře... ve vývinu. Ale hodlal na tom zapracovat.

Ateliér pana Farleyho byl ve skutečnosti částí zimní zahrady, vyhřezávající z domu jako uprášený klenot.
Lucius sem vlezl oknem. Měl teorii, kterou si potřeboval ověřit a ve dvanácti vám tohle přijde jako dobrý nápad. Věděl, že pan Farley je na mši a jeho žena, chladná dáma, sem nikdy nechodí. Ti dva měli nejspíš nějaký pakt, kterému nerozuměl.
Ten obraz zahlédl, když po lekci mžoural přes sklo a nemohl ho dostat z hlavy.
Nahý muž se leskl. Úplně všechno, co bylo vidět, bylo velké.
Lucius polkl.
Tohle bylo UMĚNÍ!
A nic o vás nevypovídá víc, než to, co vám visí doma.

Oči plné slz se zavrtávají do obrazu majáku.
Měl by ho vyhodit, tak jako se zbavil těch proklatých knih.
V JEHO kajutě není místo pro sentimentální serepetičky.
Nepohne se.
Zírá na obraz a hlavou mu běží vzpomínka na okamžik, kdy on a Stede zatracený Bonnet oba najednou vyhrkli, že musí vytvořit maják.

Nahoře na palubě je z něj děsivý Černovous, který stříhá svým mužům prsty u nohou a háže přes palubu změkčilé hochy.

Tady dole se krčí poslední zbytky Eda, který nedokáže vyhodit všechny Stedovy věci a který dobře ví, že Fang hodil Luciovi záchranné lano, když se nikdo nedíval.

"Ah," Stede said, "I see what's happened here."

The air around Ed seemed to shimmer, where he stood chest-deep in water. Must be the stifling hot air. "What," he grunted, unbothered.

"When I told the crew the island springs would be for the exclusive use of the captain first, they misunderstood. Because," he laughed nervously, wondering why he was nervous, "we're both the captain!"

Ed narrowed his eyes.

"It's all right, you go first. I can come back later."

"You bathe alone?"

"Don't... you?"

"Posh thing, is it?"

It was, of course. And Ed liked posh things. Stede swallowed. "No."

Dva kapitáni odpočívali na palubě. Ed měl položenou hlavu v Stedeho klíně a s přivřenýma očima sledoval obzor, kde se moře a obloha slévaly v jedno.
Stede ho bezmyšlenkovitě vískal ve vlasech, pak se sklonil a k tmavým pramenům protkaným stříbrem přivoněl. Cítil pot a oceán. Vtiskl mu polibek na čelo.
Najednou se na palubě ozvaly kroky a hlasitý smích. Oba otočili hlavy po zvuku.
„Oh, pardon, my netušili…” zarazil se okamžitě s hraným překvapením Lucius a když dostatečně zhodnotil situaci, za ruku začal tahat Peta zpět do podpalubí.
Ed a Stede ještě zaslechli vítězoslavné: „No neříkal jsem ti to?!”

Začínal mít pocit, že škrábání vilejšů nebyla zas tak špatná práce. Rozhodně důstojnější. A hlavou vzhůru.
"Tak co, vidíš něco? Co chystá?"
"Nespěchejte na mě!" Přiložil vrták k boku lodí a začal otáčet. "Když si nedám pozor, skončím Izziemu v hlavě…"
Mrmlání z paluby naznačovalo, že to byla přijatelná alternativa.
Konečně byl skrz. Zastrčil vrták zpátky za opasek a přiložil oko k otvoru.
"No?"
V kajutě bylo šero.
"Asi už šel spát, vytáhněte mě."
Toliko ke špehování. I když… v šeru se něco mihlo.
"Vydržte, už ho mám ve výhledu!"
Škoda, že neměl svůj náčrtník. Mohl by si rozšířit sbírku.

His second murder had made everything clear.

Not that murder was good! Murder was terrible; that was the point. He was terrible; Stede was a terrible, terrible person, and accepting that truth was key to everything.

As he ran, blindly swatting at the branches clawing at his face, he listed his myriad wrongdoings:

Left wife and children.

Petty theft, looting, bit of pillaging.

Kidnapping, torture - not directly, but he'd allowed it to happen!

Violent assault, wanton passive aggression.

Lustful thoughts.

Stede closed his eyes and ran faster. It would be all right, he would make it right. Or die trying.

Do kapitánské kajuty vpluje dáma.
Černovous si protře oči. Stále tam je.
Černovous zuřivě zamrká. STÁLE tam je.
Černovous zkontroluje, zda nevychlastal všechen rum, ale v láhvi ještě je a ta ženská tam taky ještě pořád je.
Její majestátní postavu obepínají nepochybně drahé šaty, ale něco na nich nesedí. Tu knoflík šejdrem, tam propálená dírka... Dekolt jí zdobí trosky náhrdelníku, z něhož jako by někdo orval... co? Perly? Drahé kameny? Knihy?!
Žena se nakloní nad Černovouse a celá loď se zakymácí.
„Kde jsi nechal mého kapitána?“ zaskřípe její hlas jako ráhnoví.
„On nechal mě,“ vzlykne Ed a váhavě dodá, „Pomsto?“

Vypni tu blbost a pojď na zahradu, řekl Pažout, ale Horáček odpověděl, to není blbost, je to vtipný, romantický, pojď koukat taky, venku je kosa a cedí, jenže Pažout odsekl, padá zahradnickej deštíček a ty jsi šelma podšitá, práce se štítící, a Horáček řekl, liška, ne šelma, a Pažout zavrčel, já ti řeknu, jaká jsi šelma, lenochod jsi, jenže Horáček opáčil, že lenochod vůbec není šelma, načež venku začalo lít jako z konve, Pažout se uraženě zavřel do ložnice, ale když přišel Horáček, už se usmíval, notebook na břiše, a řekl, Horáčku, šlohneme Šebestový sluchátko a pořídíme si pirátskou loď!

"What're they muttering about?" Frenchie jabbed Oluwande with his elbow. Jim was sitting by themselves, speaking softly, their eyes closed.

"Um. Sounds like The Lord's Prayer." Olu wasn't much of a churchgoer. Or even a church casual visitor.

"You know Latin?"

"Nah, it's Spanish, I think?"

"You speak Spanish?"

Olu kicked at a lose board. They really ought to fix that. "Dunno, they're talking about... bread."

"Bread?"

"Yeah, you know, god giving us our daily bread and that."

"Bread every day?" Frenchie had to sit down. His eyes still on Jim, Olu nodded. A world of riches. Just within reach.